Pawn Shop Chronicles: Historky ze zastavárny

Pawn shop chronicles velmi sarkasticky ve třech povídkách zobrazuje společenský ,náboženský a politický pohled na dnešní Ameriku. Má to promyšlený scénař, drsný černý humor, divné postavy ( v dobrém slova smyslu) a perfektní hereckou sestavu. Znepokojivě zábavná záležitost. Povídka č.2 mému srdci nejbližší. Co na to Tarantino ?? 80% (14.11.2015)

Mezi provinčními gaunery se obvykle necítím nijak zvlášť dobře, ale tentokrát mi s nimi bylo fajn. Patrně proto, že se hláškami ani bizarními situacemi nešetřilo a to mám rád. Kromě toho se mi dostalo poučení z chyb účinkujících, takže dealera přepadnu s lépe nabitým lukem, manželku sesadím z pozice úchylákova sexuálního lídra mnohem opatrněji, při trapné imitaci Elvise si dobře rozmyslím, kde si nechám zarovnat kotlety a nebudu prodávat trpaslíkům baseballové pálky. Navíc by mě určitě bavilo balit nahé krásky do amerických vlajek, ale každou neděli kvůli tomu v kostele zpívat Halulujá určitě nebudu. (03.09.2014)

Obsah ani nečtěte, zjevně ho zas psal nějakej chytrolín, co film ani neviděl. Kladívkem do zubů by zasloužil, kór pokud rád rybaří. Pawn shop chronicles, pro mě zatraceně příjemný překvápko, který by sedlo jak hrnec na macatou prdel přímo do poličky, v níž se válí Sin City, Grindhouseovky, nebo 11:14 - Zkurvená noc. Tři příběhy z vesnickýho prdelákova, kde je největší ruch asi právě v zastavárně, která si pak ty pošahaný historky letmo poslepovává dohromady v jeden celistvej kousek. Příběhy, kterym tvůrci nezapomněli nasadit pořádný kule, alespoň co se toho druhýho, v němž si Matt Dillon hraje na Bruce Cambella, týče, ten byl jednoznačně mňamózní, ale ani zbytek vyloženě nezaostává a celej film hýří nápady, že musí srdce zaplesat i nejzarytějšímu ignorantovi. V týhle zastavárně prostě najdete cetky, ale cetky, o kterých lze říct, že je jinde neseženete a ke všemu maj grády. 80% (23.10.2013)

Nakonec si Pawn Shop Chronicles vysloužil plný počet, přestože, některé věci se mi úplně nelíbily. Asi bych trochu změnil konec příběhu Brendana Frasera a ještě se mi nelíbilo SPOILER: Návrat Elijaha Wooda na konci. Proč sakra, měl zůstat tuhej!!!! Nadruhou stranu o to víc mrazivější to bylo a tý mrše od Frasera to přeju :) KONEC SPOILERU. Jinak už mě dlouho nic tak nešokovalo, jako právě tento film. Pro mě to bylo takové syrové "Pulp Fiction", sice mnohem méně humoru, ale jednotlivé příběhy pěkně promyšlené a zajímavě propojené. Také se mi líbila práce s kamerou, různé detaily, no zkrátka mě to bavilo!!! Absolutně nevšední WOW snímek!!!!! (13.08.2014)

Kromě několika debilních postav to nabízí – vlastně už téměř nic. Něco tak prázdného, ale tvářícího se hrozně sebevědomě jsem dlouho neviděl. Snaha přiblížit se Guyi Ritchiemu nebo snad i Tarantinovi je patrná, ovšem dějová prázdnota a vyčpělost jsou cítit na míle daleko. Alespoň trochu zajímavou se jeví prostřední povídka o znovunalezené manželce, tedy do té doby, než se všichni začnou chovat jak po nepovedeném neurochirurgickém zákroku. Samotná zastavárna žádnou stěžejní roli nehraje, mohla to být třeba pumpa, „zápletce“ by to nijak neublížilo. Ostatně to platí i s připitomnělou rivalitou mezi dvěma holičstvími. Propojení jednotlivých historek je nezajímavé a pro samotný děj nijak přínosné. Herecké obsazení je možná pestré, ale nikdo nedostane dostatek prostoru, aby se předvedl. Humor jsem nenašel, sorry. Jedna prázdná scéna střídá druhou, stejně zoufale nevtipnou. A opravdu v kreslených storyboardech vidí někdo něco rafinovaného nebo objevného? Je to stejně o ničem, jako zbytek tohohle průšvihu. (08.06.2019)