Signál

Dva hajzlové jsou v českém filmu zase za největší drsňáky a Jiří Menzel postaví za necelých sto tisíc nukleární reaktor (a rozdává moudra o tom, že se nemáme pokoušet nic měnit). Dokonale zabité dvě hodiny. Nejde se na to vyloženě naštvat - na to je to moc prázdné a hloupé. Tenhle film je prostě produkt naší perverzně zvrácené kinematografie a jen "se to nepokouší měnit". (02.02.2012)

Než přijde relativně solidní konec, divák si dosyta užije kolísání mezi údivem nad "strašně nenápadnym" mixem reklam na Seznam, Nightwork i samotnýho Vojtu Dyka a pobavením nad střihařem-srandistou. Navrch se v Signálu neumí točit pivo ani dělat vtip, romantická linka je vlažná a samotná roztomilost Josefíkový samozřejmě taky nic neuhraje. Ve finále Signál vyznívá jako taková trapná přehlídka více či méně napřesdržku figurek. (06.11.2012)

Stále častěji mi stává, že mi někdo říká, že jsem se zapomněl ve filmových sedmdesátých letech československého filmu... a že i dneska se točí dobré české filmy a abych nebyl takový akurátní. Snažím se. Ale snímky jako Signál mě bohužel utvrzují v názoru, že dneska je nejdůležitější, aby hlavní hrdina byla nějaká populární hvězdička, která je do filmu dosazena čistě účelově (v tomto případě Dyk a jeho Nightwork) bez ohledu na to, jestli hrát umí nebo ne. Když se tato pomatená logika smíchá s nevěrohodnou historkou, která se snaží být ještě navíc zabalená v komediálním županu, dostanete tak akorát podprůměrný film. Počítám, že za rok už si na tohle nikdo ani nevzpomene. A není divu... (09.11.2013)

Nebýt neskutečně chytlavé písně od skupiny Nightwork, asi bych tento film dlouho přehlížela. Nic by se rozhodně nestalo, s politováním musím uznat, že jsem čekala mnohem víc. Film by snesl zkrácení možná i o 20 minut, příliš často jsem měla nutkání dívat se na hodinky. Režisér se zřejmě nedokázal rozhodnout mezi zde uvedenými žánry a ve výsledku jsem sledovala takovou nijakou směsici. Eva Josefíková mi vadila už v "Čertově nevěstě" a ani zde mě nepřesvědčila. Ústřední dvojice (hlavně Vojta, co si budeme povídat, jeho strach o ztrátu hlasu neměl chybu) a pár hlášek ale potěší. (20.02.2012)

Nevidím Signál, jako nezvládnutou komedii, necelé dvě hoďky uběhnou v poměrně svižném tempu. Karel Roden jako obvykle využívá oblíbenou polohu vyčerpaného schizofrenika. Jiří Menzel mistrně vystihuje roli stárnoucího vědce, poznamenaného nesmazatelnou dávkou odevzdanosti, ale také neutuchajícím rebelstvím. Kryštof Hádek.. hm… strohá fyzika je mu bližší, než-li panenský pel… nezoufej inženýre; příroda nakonec zvítězí. A živelný Vojta Dyk… role sebestředné superstar a lovce dívčích podprsenek i peněženek mu náramně svědčí. Nu, což… jak se tak rozhlížím… ne vždy se připojení zadaří. (27.07.2012)