Nenávist

Od prvej do poslednej minúty sledovania Kassovitzovho filmu máte dojem, že sledujete dokument z nie príliš vzdialenej doby. Svoju úlohu v ňom zohral aj použitý čiernobiely materiál, ale rozhodujúce bolo, že traja herci s dominujúcim Vincentom Casselom, pochopili a zvládli zámer scenáristu, režiséra a strihača v jednej osobe. Prekvapilo ma, že nie je dôležité, či ide o mladíkov z multietnickej Parížskej štvrte, z favely v Riu alebo cigánskej osady na Východnom Slovensku. Stále sú to rovnaké záujmy a slovník, rovnaké pohyby a gestá a najmä prebytok nenávisti, ktorá hľadá objekt svojho uplatnenia. Ale tiež na druhej strane rovnako bezmocní občania a bezradná polícia. A rakovina násilia sa šíri za nezúčastnených pohľadov mocných, ktorí jej nádor neodstránili v čase, keď bola ešte nádej na vyliečenie. Ani môj odpor k indivíduám zobrazeným vo filme mi nezabránil dať tomuto podnetnému dielku štyri hviezdičky. (27.12.2011)

Království steadicamu a záběrů, u kterých ani nemůžete přijít na to, jak byly natočené. Prostě po formální stránce výjimečný film, který nádherně vypadá. Zároveň mě ale obsahově trochu nudil. Ale přeci jenom ta poslední scéna, ta to zas trochu dostala nahoru a trochu zase dostala obsah na úroveň formy. 7/10 (16.04.2014)

Le monde est à vous. Protagonisté nepřemýšlejí nad tím, jestli je to jeden den z tisíců, nebo ten poslední z tisíců a tím je divák, který tuší, proti nim v jisté výhodě, protože se může pohledem „zvenčí“ zaměřit na příčiny vedoucí k následkům.. Pure urban cinema, kterou v posledních letech francouzští tvůrci na poli tématu marně nahánějí. Poslední záběr, tedy spíš poslední zvuk, vás možná nechá v nejistotě, ale spirále nenávisti je naprosto jedno kdo. Pro ni je důležité, že může přidat na rychlosti.. Le monde est à nous.. (13.01.2023)

SVĚT JE NÁŠ! Nečekal jsem, že by mě projednou mohl tolik zaujmout film z prostředí komunity, jaká ve mě svým chováním už na první pohled vyvolává odpor a kde příběh k tomu občas ani nemá souvislý děj. Viděl jsem více filmů, které zobrazovaly určitou sociální spodinu, jaké se vyhýbám velkým obkloukem, činily tak věrohodně i s dalšími filmařskými kvalitami, často i nápodobně s jistou dávkou humoru a vzešel z nich proto kult, ale mě se většinou osobně dokonale protivily spolu s hlavními postavami a minuly mě. Netuším, proč mě najednou zrovna Nenávist dokázala nadchnout, nevím, jakým zázrakem jsem se ocitl na jedné vlně s marginalizovanými ničemi, kteří se městem celé dny flákají od ničeho k ničemu, trousí ze svých úst každou chvíli ty nejhanlivější výrazy a pestují si v sobě vůči sobě, jiným i celé společnosti agresi spojenou se stále víc vzrůstající nenávistí. Vzhledem k poselství filmu i zdejším ohlasům si zpětně úplně neumím vysvětlit ani to, že jsem se u nejedné scény z tohoto drsného dramatu dokázal zároveň nahlas smát (snad o to víc na mě zapůsobil závěr) a film vnímal zároveň jako tragikomedii s nádechem absurdna... krutě realistického absurdna. Jenom vím, že Mathieu Kassovitz točí zcela nekorektní undergroundové filmy s osobitým rukopisem, které mě dokážou naplno přikovat, pocitově rozdrtit a silně rezonovat ještě dlouho po zhlédnutí, a že po mém loňském filmovém šoku jménem Povolání vrah (1997) mě Kassovitz jako režisér totálně dostal už podruhé...! Černobílý formát s dokumentární kamerou a civilními projevy protagonistů na mě zapůsobil velice sugestivně, až jsem se někdy cítil, jakobych sledoval autentický záznam. Nenávist otevírá společenský problém s lhostejností na straně zúčastněných individuí a obrovskou bezmocností v aktuální situaci na straně ostatních. Jako sociální drama se zcela vyhýbá jakémukoliv řešení, ale už i v pouhé ukázce nepřikrášleného a působivého obrazu této reality spočívá jeho síla. Pro mě silný pocitový zážitek i podnětné obohacení a dokonce i ten rap byl k přežití. [90%] (14.10.2021)

Škoda, že Kassovitz na tuhle filmařsky i společensky proklatě aktuální pecku do hlavy nedokázal nějak navázat. Tenhle film má vlastní ksicht, který se vám může líbit stejně málo jako jeho obsah, ale to ještě neznamená, že by to bylo špatně. Nic není jednoduché, nic není v pořádku, nic nemůže skončit dobře. Trojice hlavních protagonistů je perfektní, obzvlášť Vincent Cassel vypadá natolik jako primitiv z ulice, že by mne skoro nenapadlo, že ho jenom hraje. Syrová černobílá kamera to celé jen umocňuje. Bravo! (20.04.2010)