Láska v hrobě

Skvely dokument o byvalym kadesovi a byvaly slapce. Hodne emoci, hodne emoci... (30.11.2015)

Dokument o nejubožejších z ubohých, kteří propadli bludu o vlastní svobodě. (25.03.2019)

Srovnání s Třeštíkovou se nabízí jako první. Ale: tenhle dokument v první řadě působí až ne-dokumentárně. Na rozdíl od Třeštíkové tohle není čirá beznaděj. Postavy jsou taky téměř ne filmové - Honza, pábitel, kterej tak trochu pije a bydlí na hřbitově, ale přesto má své vlastní morální hodnoty (zabezpečit ženu, aby měla co jíst, kde bydlet, aby byla čistá a měla chlast a neplakala). Na hřbitově je vlastně šťastný a jak říká v jednom momentě: Vlastně tam tomu šéfuje. Jana: holka, co prý dřív dělala štětku v Holandsku, ale tam to nějak nešlo, tak bydlí v Praze v hrobce. A Honzu miluje, ale jen když nosí pití a sem-tam jídlo. Když je pak oba ze hřbitova vystěhují.......Vondráček do příběhu nijak nezasahoval, nikam ho primárně nevedl. Zajímavé je, že i když si několikrát řeknete: to je strašny nebo fuj, tak alespoň u nás převážil chvilkový pocit štěstí. (A to v momentě, kdy Honza vylezl na střechu hrobky a byl jako Ježíš). Režisérovi šla situaci asi tak trošku na ruku (natáčel tuším 5 let), ale vznikl z toho pozoruhodný a jedinečný film. (10.03.2012)

Časosběrný dokument o bytí. Aspon tak to na mě tak působilo, když jsem vyslechl rozhovor s režisérem. Nevím jestli jsem byl ovlivněn mým očekáváním, ale mám pocit, že se Vondráčkovi úplně nepodařilo dostat do filmu to, co viděl při natáčení. Jinak výborný dokument a mohu jen doporučit...........Taky jestli si vzpomínám, měli 90 hodin materiálu, takže bych rád viděl "dvojku". (12.12.2012)

Je tu plno komentářů, které nepíší o bezdomáčích a jejich závislostech, které jsou markantní, ale píší o lidech, kteří jsou dole a neumí jít dál, prostě na to nemají a je jedno z jakých důvodů a příčin. Ale vnímají je jako lidi a za to jsem rád, Vám díky. Pro mě v tom filmu byl jeden hrdina, který nebyl vidět, jen byl zmíněn - byl to ten kluk, který se snažil Janě po kolapsu pomoci, rozdýchával ji - viděl taky lidskou bytost. A jak psal někdo přede mnou - toto by mělo být povinné kino - takto může dopadnout každý, na každého může dopadnout taková rána, že ho to složí... Hluboký zážitek, hrozná představa, že dcera hlavní hrdinky film uvidí a uslyší story mámy... (05.03.2013)

Určitě velice výjimečný dokument pro filmaře, natáčení muselo být hodně zajímavé. Ale pro mě jako pro diváka nic úžasného. Samozřejmě je zajímavé podívat se do každodenního života bezdomovců, ale stačilo by mi to jako reportáž ve zprávách. Respektive možná, kdyby byl dokument kratší nebo mapoval mnohem delší část jejich života, pak by mě to zaujalo víc. I když je asi hloupé hodnotit dokument o lidech ve složité situaci jako hraný film. Takže vlastně ani nevím, jaké hodnocení bych tu měla zanechat. Vyberte si z toho podle chuti. (19.03.2013)

František Halas - Hřbitov Zezdola k růžím přivoníš až budeš smrt svou žít a do tmy lásku odhodíš svůj štít U paty hrobu budu břečťanem tichou písní co tě obklíčí popsaný Tebou pergamen který čas nezničí Zas budem spolu spát na syrinx trav nám vichry zahrají šplouchání Léthé budem naslouchat a písni pradlen když rubáš máchají. (27.04.2013)

Normálně se nudím, už když slyším slovo dokumentární, ale takhle dobře natočen český dokument se jen tak nevidí. Možná byl můj pocit z filmu umocněn tím, že se promítal v rámci akce na podporu lidí bez domova - Noc venku. Každopádně si myslím, že příběh lásky ze hřbitova, syrové vyobrazení kruté reality a výborná kamera pana Kadeřábka dali dohromady neobyčejnou podívanou, která se vám zaryje pod nehty. Po osobním rozhovoru s Honzou Kadeřábkem a po pochopení co vše obnášelo natáčení tohoto dokumentu, musím přidat jednu hvězdu navíc a smeknout klobouk. (22.11.2013)

Termínem bezdomovec je označována osoba, nemající domov či možnost dlouhodobě využívat nějaké přístřeší. Termín Bezdomovectví pak označuje způsob života této osoby a existenci tohoto jevu. Bezdomovectví je nejvíc patrné v chudších a odlehlejších částech velkoměst a většinou je spolu s dalšími negativním faktory, doprovázeno sociální izolovaností a psychickým strádáním. Tolik odborná definice. Realitu nám velmi povedenými způsobem naservíroval David Vondráček. Dokument, při kterém Vám běhá mráz po zádech, chvílemi se chce zvracet a chvílemi těžko potlačujete slzy. Vědomí, že sebedestrukci si hlavní aktéři z valné části zvolili sami, by měla emoce aspoň trochu otupit. Ovšem nestalo se. Nemá cenu bezdomovectví hodnotit ze strany společenské, prostě doba je taková a tento "fenomén" je s ní neodmyslitelně spojen. Já osobně jsem přesvědčen, že člověku v určité fázi rozkladu jeho osobnosti nabízet pomocnou ruku již nejde. I v dokumentu to zazní. "Volíme svobodu" Ale v koutku duše ti lidé už musí tušit, že jejich svoboda bude zaplacena bohužel cenou nejvyšší. (14.01.2014)

Není,co říct...psal to sám život. (15.11.2015)

Kedy príde v živote človeka taký zlom, že sa dostane až sem? Je hrozné sledovať ako sa človek postupne opustí a padá stále hlbšie a hlbšie... Názov je skutočne príznačný aj keď skôr výstižnejšie by bolo Láska až do hrobu. Stretla som sa s názorom, že bezdomovci sú jediní slobodní ľudia, lebo nie sú súčasťou systému. Je to hlúposť a aj tento dokument ukazuje, že opak je pravdou. Sú naopak väzňami vlastných závislostí a letargie. Ak sa im nepodarí prekonať túto apatiu a nedokážu sa zaradiť do spoločnosti, následky sú väčšinou tragické, tak ako v prípade Jany, ktorá odišla z tohto sveta len ako 35-ročná. Najsmutnejšie na tom je, že nemajú pomoc a podporu ich blízkych, ktorí by im pomohli nájsť opäť cieľ a zmysel života. Tento dokument je silným zamyslením, že bojovať s vlastnými démonmi má zmysel. (05.01.2016)

K samotnému dokumentu jsem se dostal poměrně zvláštně. Doporučila mi ho snad nejpovolanější postava a to bezdomovec Milan, jenž v úvodních minutách dělá společnost hlavní dvojce(Honzovi a Janě) Počátek dokumentu mě okouzlil neuvěřitelným půvabem samotného místa a Honza na mě působil až bohémským dojmem. Jeho zašlý klobouk a poškrábané dioptrické brýle mě vybízeli ke hledání potenciálu v jeho osobě. V Janě jsem viděl už od úvodu ztracenou a velmi tragickou postavu, se kterou si osud pohrál...tak nějak podle očekávání. Mnohem více mě zklamal osud Honzy, který v průběhu dokumentu opravdu padá na dno neuvěřitelnou rychlostí. Jeho přátelé jsou pryč a dá se říct, že odloučení od Jany je pouze prohloubením jeho alkoholického apetitu. Samotný dokument však dle mého vkusu postrádal pevnější linii(ačkoliv, přiznejme si...u lidí z této vrstvy je jakási struktura opravdu k nenalezení) v neposlední řadě mi také vadily některé naprosto zbytečné pasáže, které atmosféru deformovali. Hudba je zvolena dobře, nicméně neseděla mi v mnoha pasážích. I přes všechny tyto kritické námitky musím samotný film hodnotit spíše pozitivně, i přesto, že zvolené prostředí a aktéři měli přeci jen potenciál na kvalitnější zfilmování... (04.01.2018)

Jaké dojmy to ve mně vyvolalo? Paradoxně namísto toho, abych vybředl z toho nežádoucího znechucení, zahučel jsem do něj o dalších -x stop níž. Jak jsem se těšil, že si ty lidi v tom srabu budou aspoň předávat nějaké ryzí city! Namísto toho faleš, pokrytectví. Toto není žádný dezolátní Romeo a Julie (možná Romeo a mrcha..). Je to vyhřezlá ubohost nejnižších zvířecích pudů. Copak je Jana něco jiného, než sobecký, zakomplexovaný slaboch? Jistě je daleko pohodlnější, než zůstat v kryptě sám, využít prvního dvořícího se trouby, který rád podstrojí, polévkou obdaří, fekálie vynese…V celém filmu je hned několik scén, kde je naprosto jasné, že žádná zatracená láska se tu neodehrává, ani její nějaká snad asociální variace, že je to prachsprosté využívání, nízké a hnusné. (17.09.2019)

Smutné. Veľmi smutné. Láska dvoch osamelých duší na okraji spoločnosti, z ktorej už asi niet návratu. Životný príbeh Jany sme sa dozvedeli, bohužiaľ mi chýbal príbeh Jana. Prečo a ako sa dostal na ulicu, koľko mal vlastne rokov? Mal deti? Zenu? Čo robil v živote? Výlet za matkou a príbeh jeho dávnej rodiny o vyhorení pošty jeho životný príbeh neodhalil. Ostal anonymný, pritom bol jeden z hlavných postáv dokumentu. Z tohto mi ostalo smutno. (30.10.2021)

Dokument o lidech, které chlast srazil na úplné dno a udělal z nich to, co jsou.I pravěký lidi v jeskyních žili v lepších podmínkách.Tihle ale jinak žít nechtějí,lidi bez vůle,odpad,jako ti potkani,bohužel. (03.03.2022)