Taking Off

Forman pro milovníky alternativního umění. 1)  Chápu, proč v USA film propadl. Ironie holt není součástí mentálního vybavení některých velkých národů - vidíme to na příkladu mnoha Američanů, naprosté většiny Rusů či třeba většiny Němců. Na druhé straně zase anglický pohled na svět je ironie sama, takže nevím. Malé národy mají k potměšilému vnímání a komentování skutečnosti očividně blíže, což je zřejmě dáno jejich historickou zkušeností a potřebou přežít._____ 2)  Spoiler. Největší dojem na mně zanechala instruktážní scéna, jak kouřit trávu, kterou jsme si v osmdesátkách na videokazetách přehrávali stále dokola v bláhové představě, že TO je svobodná Amerika. Now the other thing that you must remember, is that after you inhale, you take the joint and you pass it to the person sitting next to you. Do not, repeat, do not hold onto the joint. This is called bogarting the joint, and it is very rude._____  3)  Doporučuji k četbě místní Zajímavosti._____ 4)  Snímek jsem viděl potřetí. Přestože jsem si vědom jeho kvalit a vážím si jich, viděl jsem ho pravděpodobně naposledy.                                                         .                                             .            .                                           .                                                        .                                             .                .                                           .                                                        .                                             .           .                                           .                                                       .                                              .                  .                                           .                                                        .                                             .           .                       .                                                                                 .                                              .                  .                                          .                                                         .                                             .                  .                                           .                                                        .                                             .               .                                          .                                                          .                                            .                  .                                          .                                                          .                                            .              .                                          .                                                          .                                            .             .                                           .                                                         .                                            . (09.03.2023)

Jelikož mnoho novovlnných záležitostí šplouchá mimo můj maják, nejsem vždy s to rozeznat trapnost od filmu o trapnosti, ale dnešní rodiče musí film z dob, kdy bylo zvykem puberťáků utíkat z domova, zákonitě sledovat se slzou dojetí v oku, protože těm dnešním konformistům stačí pomyšlení na to, že by mohli přijít o nejnovější model svých iKrámů k tomu, aby se doma drželi jak škeble na skále nejmíň do čtyřiceti. (07.07.2013)

Společensko-kulturní boom, který zasáhl Ameriku v 60. letech, mě nikdy zvlášť neoslovil a proto jediný film, který se dle mého do této doby strefil nejlépe byl Forrest Gump . Už když jsem dřív viděl od Miloše Formana Vlasy , tak jediné co mě na nich zaujalo byla pouze forma. Jenomže ani to se o Taking off nedá tvrdit. Pro mě se totiž stalo jenom hodinu a půl trvajícím vyprávěním na téma rodinných neshod, útěku z domova, rodičovské zabedněnosti a ukázkového kouření marihuany. Ne, po celou dobu jsem jenom s apatickým výrazem sledoval něco, co mě vůbec nezajímalo a dohromady nudilo, takže se sám sobě divím, že jsem film nevypnul. K plnému docenění snímku je asi třeba většího pochopení jistých „kulturních hodnot“ a „společenských pravidel“. Jenomže ať se snažím sebevíc, tak ono pochopení nenacházím. Měl bych dospět (07.07.2005)

První americký film Miloše Formana zcela zjevně a vědomě navazuje na režisérovy předchozí české filmy, takže by nebylo těžké jej řadit spíše ještě k filmům "nové české filmové vlny", než k dalším, později vzniklým Formanovým americkým filmům. Přesto rozhodně nelze tvrdit, že by šlo o film netknutý americkou realitou. Právě naopak. Stejně jako dokázal Forman velmi trefně glosovat českou maloměstskou společnost, dokázal totéž i s "velkoměstskou" společností americkou. Člověk jen žasne, jak rychle s v ní dokázal zorientovat a přesně ji pochopit. Nenajdeme zde ani náznak, z něhož by bylo možné soudit na pohled cizince... Sám Forman kdesi prohlásil a vehementně to prohlašoval i kameraman Ondříček, že jde o "Konkurs po americku", přesto bych si s tímhle tvrzením dovolil nesouhlasit. Jistě, výchozí body příběhu jsou v zásadě týž, ovšem to, co bylo v Konkursu pouze okrajovým dějem, stalo se v Taking Off tím nejpodstatnějším. Daleko spíše zde lze odhalit styčné body s jinými Formanovými opusy, především s Černým Petrem, do jisté míry i s Láskami jedné plavovlásky a s Hoří má panenko. Konkurs na zpěvačku zde totiž tvoří přinejlepším pouze jakýsi dekorativní rámec, rámec sice velmi zajímavý, sám o sobě i vcelku nosný, ovšem v rámci vlastního příběhu vlastně nepodstatný a postradatelný. To podstatné je zásadní generační střet, přesně ten, který tolik hýbal celou tehdejší západní společností. Generace hippies a beatniků se sice na počátku sedmdesátých už mohla zdát ideově poněkud vyprchaná, ovšem o to silnější byla v realitě běžného života. Zde už vlastně nešlo o nějakou plánovitou revoltu, ale prostě o střet dvou odlišných světů, které si při nejlepší vůli nemohou vzájemně rozumět. Přes všechny snahy o navázání kontaktů, přes všechny přednášky v klubu rodičů dětí uprchlých z domova, přes odvážné experimenty s drogami, zeje mezi rodiči a dětmi nepřekonatelná propast. Snahy ji překlenout mohou působit smířlivě, ale jejich jediným výsledkem je grotesknost. Paradoxně přitom generace rodičů vyznívá jako ta méně rozumná, chovající se zcela iracionálně a neskonale naivně. Jejich jednání zde ovšem vyznívá nejen jako nesmyslné a situaci daleko spíše komplikující než řešící, ale ještě navíc prozrazuje obecnou nefunkčnost základních modelů chování "dospělé" společnosti, velících působit navenek utěšeně a bezproblémově, problémy "odborně řešit" případně potlačovat a vždy a všude vystupovat jako ten, kdo má pravdu a disponuje jakousi vyšší autoritou... Řemeslně skvěle podaný film s excelentními hereckými výkony, skvělou kamerou, brilantně režírovaný a sestříhaný, obsahově film velmi výbušný a nutící pozorného diváka přemýšlet o nikoli nepodstatných otázkách... Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: Adam Bernau, jitrnic, Tetsuo (30.06.2012)

Úplně stejný zážitek jako Hoří, má panenko. Pohled do života obyčejného lidu v podivné době. Jen s tím rozdílem že lid je tentokrát americký a doba přeje hippies. Bohužel identický film znamená i stejné vady na kráse. Stejně jako u českého filmu se tak na Taking Off líp vzpomíná než dívá. Nejednou jsem se při filmu přistihl, jak odpočítávám vteřiny, myšlenkami bloudím úplně jinde nebo pomalu usínám. Geniální neherecké hlášky a pohledy na tom nic nemění. Naopak, teprve když přijde vyvrcholení filmu, člověk má chuť vynášet Formana do nebes. A když si teď na film vzpomenu, nevidím jediný důvod to nedělat. (21.05.2011)