Kabaret

Tohleto NENÍ tingltangl. Tohle je tak maximálně představa typického posthipísáckého dekadentního a hustě zelesdéčkovaného amíka let sedmdesátých o tom jak vypadal echt dojče tingltangl za časů, kdy ještě pes neskákal tákhle vysoko. Prazvláštní směs společenské sondy, úchylných scének z vystoupení a poněkud zvláštní romance, kterou sem tam ozdobí záběr nevídané síly a zlomek hereckého výkonu výjimečných kvalit. Liza Minnelli dokázala, že kdysi dávno skutečně byla čímsi víc než ošklivým mimozemšťanem ze South Parku a Michael York se po delší době v českých zemích uvedl i jinak než jako komediální hrdina či švarný mušketýr. No, dejme tomu, že to skutečně bylo umění, ale osm Oscarů? Ode mě velmi rozpačitých 60%. i když ta občasná mladistvá jiskra v těch tmavých kukadlech by sama o sobě zasloužila víc. (21.05.2007)

...malej film, u kterýho si dovedu velice dobře představit, že bude divácky zrát s dalším shlédnutím...na to, že šlo o druhou Fosseho věc, je to filmařsky velice sevřený a vyzrálý...výborně sestříhaný...hlavně v hudebně - tanečních číslech je výborně sladěnej pohyb herců s pohybem kamery a střihem...čísla jsou výborně vystavěná a stupňovaná...dokážou nejen strhnout, ale často jdou i přes míru, takže divákovi je z těch výjevů fyzicky nepříjemně ve smyslu "ubavme se k smrti"...připadá mi, že tenhle masochismus byl Fossemu jako tvůrci tak nějak vlastní ( viz. All that jazz)........progresivní z hlediska propojení pódiových výstupů s klasickým dějem, kdy pódiové výstupy komentují a předznamenávají dění a nakonec se přímo vlévají do narativní struktury...i vykreslením doby a postav je to zajímavý...sexuálně nezvykle otevřený a přitom samozřejmý, genderově progresivní ( transexualita, homosexualita, chlapecká Minelli, androgynní York)...vztahy postav a osudy dílčích figur jsou záměrně a funkčně nedořečené...stejně tak jako je nedořečený, ale přitom velmi plastický obraz tehdejší společnosti s její otevřeností a moderní dekadencí a zároveň omezeneckým buranstvím a předsudečností ( absurdita žida, který předstírá, že není žid, aby byl společensky akceptován, načež si nemůže vzít židovku, kterou miluje)......dramatičnost toho filmu v podstatě spočívá v nedořečenosti...v nedořečenosti vztahů a osudů postav...a v nedořečenosti společenského vývoje...obojí si divák je schopen domyslet, ať už na zákládě své představivosti nebo znalosti historických událostí.......ale co, resp. kdo mě uhranul na celém filmu nejvíc, byla Liza Minelli...to byl snad jeden z nejlepších ( a když ne nejlepších, tak nejsympatičtějších) hereckejch výkonů, co jsem na plátně viděl...hrozně přirozená...v civilně ztišených i v těch nejteatrálnějších momentech - protože teatralita k té postavě přirozeně patří...zároveň výborná v tanečně - pěveckých výstupech...bomba... (26.11.2011)

Kabaret se svými obscénostmi, frivolnostmi, jízlivostmi a (skvělými) oplzlými písničkami na jedné straně - a na druhé zlidovělá píseň romantická píseň opěvující rozkvetlou louku a na ní pasoucího se srnečka, třpytivou zeleň lip a Rýn směřující k moři, dítě v kolébce a včeličky na květech atd., a mezitím a na konci "nastane ráno a svět bude můj, der morgige Tag ist mein. Je to lyrické až úderné, pikareskní až nacistické, krásný příklad německého romantismu, z kterého nacismus čerpal (svoji sílu). (Čekal bych zu spíš písničku Hanse Baumanna ,Es zittern die morschen Knochen - Už se chvějí zpráchnivělé kosti‘ s proslulou větou: "Denn heute gehört uns Deutschland und morgen die ganze Welt - Dnes nám patří Německo a zítra celý svět", ale v době filmového příběhu, předpokládám, že kolem roku 1932, se místo "gehört uns" zpívalo "da hört uns" - bude nám naslouchat.) Pozn.: Film glosuje i Slavoj Žižek (Nepolapitelný subjekt) poznámkou adresovanou pseudointelektuálům. "Nacistická ‚Událost‘ [převzetí moci, na rozdíl od ruské revoluce] je estetizované divadlo, padělaná událost, která je ve skutečnosti neschopná učinit konec dekadentní a ochromující slepé uličce. Přesně v tomto smyslu je obvyklá reakce [podmanivá svůdnost] na nacistickou píseň z filmu Kabaret správná ze špatných důvodů; nechápe, nakolik naše předchozí cynická záliba v dekadentních kabaretních písních o penězích a sexuální promiskuitě vytvořila pozadí, které nás učinilo vnímavými k působnosti této nacistické písně." (06.04.2017)

Donedávna jsem si myslel, že muzikál Moulin Rouge jen tak nepřekoná. Avšak dnes, těsně po půlnocí, jsem poznal, že jsem se mýlil. Film Kabaret není film, ale hotový skvost světové kinematografie. Je to dílo o lásce, smutku, a veselí. Kdybych měl napsat zkrácenou charakteristiku děje, napadají mě pouze dvě slova: crazy & sexy. Bláznivý je film díky úžasné a nenahraditelné Lize Minneli, jejíž role kabaretní zpěvačky se jí stala životní a nepřekonatelnou. A sexy je toto dílo díky nesmírně chytlavé hudbě typickou pro má milovaná 30. léta a skvělému výkonu Joela Greye. Právě Grey, bláznivá Minneli, zakouřená kabaretní hudba s motivy ústřední písně "Cabaret", elegantní 30.léta gangsterů, skvělý "nonamatérský" komparz a vedlejší "špeky" herců a hlavně dokonalá režie Boba Fosse dělají z jinak nudného filmu neopakovatelný muzikál, jenž si zaslouží být prohášen světovým kulturním dědictvím. Za poslechu nádherné písně Cabaret končím slovy: "Life is a Cabaret, old chum, only a Cabaret, old chum, and I love a Cabaret!" (17.05.2007)

Muzikál Kabaret byl mým posledním filmem v roce 2020 a nemohla jsem vybrat lépe. Muzikály miluju, je to asi můj nejoblíbenější žánr, ale snažím se na ně koukat postupně, abych se pořád měla na co těšit a nezkoukla všechny najednou. Nikdy si předem nečtu o čem filmy jsou, prostě buď se mi to bude líbit nebo nebude, nebojím se žádného žánru ani tématu. Tohle mě docela překvapilo. O Kabaretu jsem věděla akorát to, že tam hraje Liza Minnelli a že si za roli odnesla Oscara víc ani ťuk. Takže mě překvapila atmosféra předválečného Německa, která je skvěle zachycená. Scéna zpívajícího mladého nacisty mi navodila husí kůži, bylo to až děsivé, jak se k němu postupně přidávali ostatní lidé. Celkově to i hezky utíkalo, sem tam nějaké pěvecké vystoupení v Kabaretu, skvělá choreografie, obstojné písně a samozřejmě nezaměnitelný hlas Lizy. Byť muzikál nebude patřit mezi mé TOP oblíbence, jde o skvěle natočené hudební dílo. (03.01.2021)