Jack Reacher: Poslední výstřel

Vůbec se Tomovi nedivím, že Reachera chtěl hrát, i když typově by tu seděl nějáký dvouapůl metrový svalnáč. Každopádně hraje parádně (místy jako by si z toho všeho dělal srandu), tihle týpci mu sedí. Precizně vystavěný příběh, důraz na dialogy a povedené bonmoty. McQuarrieho jistá ruka pomalu vede ONE SHOT až ke zdárnému cíli. Bohužel zdá se, že až příliš pomalu a dalšího dílu se nejspíš nedočkáme. Škoda. - Myslíš? - Pořád, taky to někdy zkus. (19.04.2013)

Paráda! Fantastická žánrovka, která sype jedno klišé za druhým v takové kadenci, až jsem dvě hodiny chrochtal blahem. Ten film funguje ve všech myslitelných polohách, od (ne)předvídatelného příběhu, padnoucí hudby, hláškujícího hrdiny, až po několik scén, které chtějí být za čas citovány (úvod, koupelna, honička, i ten deštivý závěr). Tady nezůstane u jedné kino projekce. (02.01.2013)

Až na výjimky nemám tenhle druh filmů rád. Je natočený příliš profesionálně a má dost kvalitní obsazení, takže vyvolává dojem solidní žánrové podívané, který ale nedokáže naplnit. Režisér jako by vůbec neměl jasno, v jakém žánru se chce pohybovat. Za úvodní scénu atentátu by se nemusel stydět ani špičkový krimi-thriller, snímek se zpočátku tváří seriózně a k tomuhle výrazu se opakovaně vrací, vraždy vypadají brutálně, jenže vzápětí vážnou scénu bez jakéhokoli varování vystřídají záběry jak z bláznivé grotesky a tohle střídání poloh filmu podle mého názoru ani za mák nesvědčí. Žánrové hybridy tu a tam fungují, dokáží být někdy půvabné, až neodolatelné. Jack Reacher k nim bohužel podle mého nepatří. Konec je předvídatelný a pocit z dobře odvedených scén definitivně zazdí. Celkový dojem: 25 %. (28.01.2016)

Rád bych tento komentář věnoval velkému kritikovi, supermanovi této databáze, jenž zde Cival zove se. Snímek Jack Rýčer je zemitý, až skoro rašelinovitý typ nadýchaného filmu s okvětními lístky na Cruisovo dužnatém stvolu, je však také trochu slatinný s fantastickými skleníkovými efekty. Tu film rachtá, tu se klepe a ondy zase břinká o cifku kamery jako chlípný děd na své ukulele. Trpělivě projektuje a blatantně odkrucuje scény, ve kterejch nikdo nikam nespěchá. Z filmu odlétají špony bratru za dvě padesát. Milý, až téměř roztomilý, oldschool pro milovníky filmu, odvarovníky máku a linkovníky Fily. Fajnově se na to ťapká, ňufá a harcuje. Čest všem karosářům z první linie. (28.12.2012)

Dítětova hrdinu bez bázně a hany mám docela rád. Dle popisu autora se jedná o vysokého, charizmatického, nabouchaného muže pod čtyřicet. Takže jsem si jej při čtení nikdy nepředstavoval jako padesátiletého, vyschlého scientologa, který se svými stosedmdesáti čísly může pomalu směle procházet pod stolem se vztyčenou hlavou a sem tam zabloudí v jahodách. Dovedu si živě představit, jakou takový zachrap musel způsobit castingovou řeholi. Vybrat k němu kikinu, co by vedle něj nemusela chodit po kolenou, aby na něj nehleděla příliš shora, a porážkový komparz, který by nevypadal, že by ho zabil pouhým kýchnutím, byl nepochybně ještě gordičtější uzel, než obsazování Hobita! Každopádně musím s překvapením konstatovat, že když k němu našli těch pár Krytinářů a Aťek, role mu náramně sedla a ani trochu mi nevadil! Navíc si přesně takhle představuju kulantní thriller! Chytlavé je to jako kapavka, strhující, že jeden v kině málem zapomíná ochmatávat svého registrovaného partnera, žádná do extrému přemrštěná, ťamanská homoakce, prostě všechno tak nějak akorát. Moc doufám, že jim nedojdou trpajzlíci, Křižník bude ještě chvíli makeupovatelný, nepojde věkem a série bude pokračovat!! (12.01.2013)