Dvě ďábelské oči

Docela o ničem.. Romero to vyloženě prokaučoval- jeho povídka je slabá, nevýrazná a já moc nemusím A.Barbeau. Argento je na tom o poznání lépe, dokázal do toho vpašovat více odkazů na Poeovu tvorbu, má k ruce lepší herce, ale pořád je to takové nějáké humpolácké a přes svou jednoduchost bych řekl překombinované. S Poem je to prostě těžké, už je to staré, samo o sobě to už moc neděsí (pokud to nevezme do ruky někdo tak osobitý jako Švankmajer) a převody do moderních adaptací většinou nedopadají bůhvíjak zdařile (protože ať se na to nabalí cokoliv, pořád to je v základu většinou jen jeden disturbing nápad, který tenkrát fungoval jen proto, že to Poe uměl správně napsat.) (05.11.2014)

V roku 1990 sa dve rešpektované autority svetového filmového horroru stretli pri realizácii spoločného projektu. Američan George Andrew Romero a Talian Dario Argento sa nechali inšpirovať dielom spisovateľa Edgara Allana Poe. Každý si vybral jednu jeho poviedku a natočil jej filmovú adaptáciu. Pán Romero sfilmoval "Prípad M. Valdemara" a pán Argento spracoval "Čiernu kočku". Tieto dva snímky vyšli spoločne pod názvom "Dve diabolské oči". Vznikol tak titul, ktorý musí potešiť každého obdivovateľa horrorovej tvorby. Romero - Argento - Poe to je vskutku silná trojica. **** (13.01.2016)

Romerova povídka je dobrá, Argentova úžasná. Zejména ona je přesvědčivým důkazem toho, že hororový žánr není jen nějakou nehodnotnou přehlídkou hnusu, ale může zahrnovat i díla, která jsou velmi poetická a esteticky vytříbená. Poe, jakožto vrcholný představitel literárního temného romantismu, který dodnes neztratil nic na své působivosti, by z ní měl jistě radost. (18.04.2013)

Povidkovy film na motivy pribehu E.A.Poea. Prvni povidku nazvanou The Facts in the Case of Mr. Valdemar reziroval George Romero a opravdu me zklamala. Pribeh jsem samozrejme znal, zfilmoval ho uz minimlane Roger Corman a to docela dobre. Tesil jsem se s cim prijde Romero, ale on jej pouze presunul do soucasnosti a doplnil o nejaky ten krvavy efekt. Bohuzel je to cele hrozne natahovane, skoro celou dobu se nic nedeje a herci jsou opravdu silne podprumerni. Spis to vypada jako do nekonecna natahovana slabsi povidka z Amazing Storyes. Velka nuda. Ale pak prijde na scenu jine reziserske eso - Dario Argento - a vse je uplne jinak. Uz prvni minuty jim zfilmovane povidky The Black Cat, kdy fotograf Rod Usher (v podani Harvey Keitela) pracuje na fotkach mrtve zeny, kterou rozpulilo kyvadlo, davaji tusit ze tentokrat se budeme bavit. Argento svou cast filmu nacpal odkazama na ruzne prace E.A.Poa, sam jsem poznal jen ty nejznamejsi (Berenice, Zanik domu Usheru, Lenora, Annabel Lee). K tomu pridal skvelou kameru a kvalitni maskerskou praci Toma Saviniho (mihne se v male rolicce inspirovane prave Berenici) a cele to podtrhl dobry Keiteluv vykon. Jinak pribeh o nenavisti ke kockam a zarlivem manzelovi zustal zachovan, snad jen snova sekvence s narazenim na kul pusobila trochu rusive. Doporucuju zapomenout na Romerovu povidku a pustit si film od prostredka, zazitek bude perfektni. (26.09.2004)

Kdybych měl Due occhi diabolici shrnout fotbalovou terminologií vypadalo by to asi takto. V první půli byl k vidění matný výkon týmu horror hrajícím v červenočerných dresech a zajímavé momenty přišly až v poslední desetiminutovce poločasu. Po přestávkovém uragánu v šatně nastopilo mužstvo do druhé půle jako vyměněné, kouč E.A. Poe stáhl ze hriště nevýrazného Romera a pustil do hry slavného tvůrce hry Daria Argenta známého svou nezaměnitelnou technikou, který bušil do soupeřovy obrany a přidával jeden světlý okamžik za druhým, až postupně celkový dojem hry svého mužstva v zápase dočista změnil... První povídka, bohapustá romerova nuda je smetena z plátna fantastickou druhou částí..... (07.01.2009)