The Guernsey Literary and Potato Peel Pie Society

Mám ráda knížky, jejich vůni, šustění papíru, obracení stránek, záložky, celý tenhle svět je mi blízký a mému srdci milý. Lily James mě opět okouzlila a znovu přiměla zasnít se, za což jsem jí vděčná. No a k tomu literárnímu spolku nemám slov, přijala bych je všechny s otevřenou náručí, včetně malé Kit. Chválím nádherné lokality, pěknou hudební podestýlku a skvělou výpravu. A příběh? Ano, ano, je to romanťárna, vím, kupí se tu klišé a tak, přesto mám pocit, že tu probublává víc než to. Vnímám tento snímek jako poctu spisovatelům/spisovatelkám, bez jejichž nadšení a úsilí by byl i můj život chudší a smutnější. Po pravdě život bez knih si představit neumím. Navíc to nahlédnutí do složitých vztahů ve válečné okupaci mě taky nenechalo příliš v klidu, nic není jen černé nebo bílé. Amelie (Penelope Wilton) to na konci řekla moc krásně, nepochopení a nenávist nevede k ničemu dobrému, stejně tak jako zmínila skutečnost, že i těm, které máme rádi a na kterých nám záleží, můžeme fatálně ublížit, aniž bychom to měli v úmyslu.. (24.06.2019)

Odjakživa mám slabost pro prostředí anglického venkova, historická kostýmní dramata a příběhy, jež mohl napsat pouze sám život - tím pádem byl pro mě tento film s předlouhým a bizarně znějícím názvem jako stvořený. Je sice pravda, že se děj chvílemi nachází na pomezí červené knihovny, nicméně je vyprávěn a zahrán tak upřímným a přímočarým způsobem, že se prostě člověk nechá na celé dvě hodiny unášet na vlnách příběhu o lásce, hrůzách války a síle přátelství zabaleném ve slupkách bramborového koláče. Vedle úžasných hereckých výkonů nabízí film překrásné exteriéry a velice silný příběh, při jehož sledování se párkrát nepříjemně zvýšila koncentrace cibule. Výlet na Guernsey byl bez debat mým šálkem kávy, která chutnala naprosto výtečně. P.S. Downton Abbey ensemble rules! (20.03.2020)

Za mě až moc roztahané. Tenhle příběh by se dokázal v klidu odvyprávět za hodinu a půl. Děj se točí okolo zcela obyčejných pěti lidí, kdy se tedy musí nechat, že zápletka je v rámci možností obstojná na to, že se ve filmu prakicky nic neděje. Klade se důraz především na mezilidské vztahy. Zpočátku se film zdá být naprosto vážným, kdy spisovatelka se chce dozvědět, co se na malém ostrově oněm pěti lidem stalo. Trošku mě zamrzelo, že poslední půl hodina sklouzla k vynucené, romantické podpzápletce, kdy nám je opět servírováno, že žena opustí poměrně sympatického, bohatého muže, kterému jsem v podstatě fandil, protože jako jediný dokáže myslet racionálně, a vydá se do náruče méně sympatického, chudého klaďase. Čekal jsem víc. (25.08.2018)

Kdybych byl cynik, tak bych Guernseyskou společnost pro literaturu a bramborový mřížák označil za bohapustý kýč. Protože takový ale nejsem, nemůžu se zbavit pocitu o maximálním počtu hvězd. Je to samozřejmě hodnocení jen v rámci daného žánru historické romance, jejímiž největšími plusy se pak jeví přesné obsazení a skvělá výprava. Samotný výběr podle hereckých škatulek tady neskutečně pomohl docela neinovativní řemeslnosti režiséra Mikea Newella. To co podle mě daný film zvedá z průměru je zápletka, kterou hlavní hrdinka musí rozplést po svém relativně naivním příjezdu na ostrov a týká se jeho dřívější okupace vojsky nacistického Německa. (09.08.2018)

Cudujem sa, ze sa na zaciatku neobjavilo logo Netflixu, pretoze taketo filmy tam bezne koncia. Ambiciozne a nie idealne zvladnute. Expopoluska je stale zlaticko, ma to peknu hudbu aj velmi slubny zaciatok. Postupne sa vsak zacnu nabalovat dalsie, dalsie, dalsie a dalsie a dalsie motivy a niekde za polovicou to uplne strati tah na branu. Je to skoda, pretoze podobne ladene cervene kniznice sa uz prilis netocia. Newel to ako (sikovny ale nie vynimocny) remeselnik ustal aspon na remizu. 6/10 (23.08.2018)