Lore

Moc pěkné psychologické drama z konce druhé světové války z jiného pohledu, než jsme běžně zvyklí. Ženská ruka je tady viditelná. Nádherná hudba. Shlédnuto podruhé se silnějším prožitkem. Docela těžký otevřený konec, kterého si cením. DOTAZ: proč zde nejsou uvedena tato ocenění? 2012 MFF Stockholm Bronzový kůň za nejlepší film, 2012 MFF Locarno Cena diváků, 2012 MFF Stockholm nejlepší herečka, nejlepší kamera, nejlepší hudba, 2012 MFF Valladolid nejlepší nová režisérka. Všechna ocenění a nominace: http://www.imdb.com/title/tt1996310/awards?ref_=tt_ql_op_1 (13.09.2017)

Nacistické Německo padlo, jizvy války se pomalu zatahují. Avšak s koncem jednoho utrpení začíná utrpení jiné, jiných. Film Lore nedebatuje nad vinou, nevinou, morálkou a svědomím, ale nad syrovou skutečností. Sen Třetí říše se rozplynul a málo čí svědomí zůstalo čisté. Bezpráví se páchalo, páchá a dále páchat bude. Jen se karty rozdají do jiných rukou. Lore, jakožto nejstarší dcera nacistického důstojníka a jeho ideologicky souznící ženy se po porážce vydává se svými mladšími sourozenci ze samoty Schwartzwaldu přes celé obsazené Německo vstříc jedinému útočišti - babičce v Hamburgu. Její anabáze zahrnuje jak fyzické, tak i psychické strádání, kdy se potýká se svou vnitřní anomií, pomýleností, zoufalstvím. Lore je upřímný, minimalistický a intenzivní snímek. Na můj vkus mohl ubrat s divokostí pohybu kamery, když už funguje na scénách zaměřených na poetičnost (i tu krutou) a detail. To nic nemění na tom, že je to velmi dobře zvládnuté drama, bez vtíravého poselství a odkazu, ale k vnitřnímu zamyšlení nad lidským životem a osudem. Z mé strany - hodně dobré, solidní čtyři hvězdičky. (09.11.2013)

A pak že téma konce druhé světové války nelze pojmout originálně. Díky skvělé hudbě, strhujícím výkonům, ale zejména vynikající a invenční práci kamery je velmi jednoduché poddat se sugestivním scénám a téměř až fyzicky prožívat scény spolu s hlavními hrdiny. Příběh je navíc prostý klišé, je uvěřitelný, nebylo třeba jej přikrášlovat krkolomnými zvraty a zbytečnými kličkami. Velice příjemné překvapení, velice nízké hodnocení tady na ČSFD. Tohle si zaslouží minimálně 8.5/10 (04.05.2013)

Když matka v Německu těsně po skončení války a v úvodu filmu vtlačí do rukou dospívající dcery půlročního bratříčka, aby se o něj a další tři mladší sourozence postarala, začal jsem tušit, že to bude ještě trochu větší drama, než jsem čekal. Bylo. O rychlém dospívání a o tom, že některé rány se zahojit snad ani nemohou. Velmi intimní. Strach, touha, vůle přežít, zmatek, nevědomost, stesk - to vše v nitru jedné dívky. Nedokončené, nevyslovené, naznačené, skvostné. (22.02.2013)

Mám pocit, že Němci se těmi svými filmy z války nebo o minulosti jako takové snaží očistit od všeho negativního, co jejich národ stihl za minulé století způsobit. Lore je možná místy dost rozvláčný film, ale svojí syrovou atmosférou si mě okamžitě získal. Ono si stačí přečíst už jen samotný příběh a bude Vám jasno, že tady se soucitu nedočkáte. Drsný a krutý příběh na konci druhé světové války, která otevírá názory těch, kteří dostali propagandou po čumáku a pak museli rychle přijít na to, kde je vlastně problém a co se to vlastně během války dělo. Příběh z trošku jiného pohledu než je zvykem, ale natočen tak, že nad ním budete ještě hodně hodně dlouho po skončení přemýšlet. (05.10.2014)