Reklama

Reklama

Sudety, traumatický bod moderních českých dějin, místo, kde se po staletí utvářely vztahy Čechů a Němců, prostor, který se vinou 2. světové války stal bojištěm druhých proti prvním a naopak. Český lesník Jan Olšan v pohnutých květnových dnech roku 1945 zoufale hledá svou německou ženu Agnes, která záhadně zmizela. Olšan netuší, že se Agnes stala nepohodlnou svědkyní, která ohrožuje mocenské zájmy určité skupiny lidí. Fašisté prchají a v kraji pod Kralickým Sněžníkem hledají především jídlo. Češi pořádají zlatokopecké výpravy za hmotným majetkem a kolonizují opuštěné německé domy. Násilí je každodenní samozřejmostí, divoký odsun přehlíženým faktem a vražda nejúčinnějším řešením jakéhokoliv problému. Hoteliér Brachtl, který celou válku hostil fašisty, stojí v čele Revoluční gardy, Olšanův bratranec Přikryl ve funkci předsedy Okresního národního výboru kličkuje, jak se dá, a válkou unavený major Uvarov striktně trvá na spravedlnosti a lidských právech, ať jde o kohokoliv. Lze si v těchto hektických dnech, během nichž se vzedmula všechna lidská špína, uchovat čest a čisté svědomí? A lze zachránit jedno bezdětné manželství, které už bylo beztak v troskách? (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Recenze (197)

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Velmi povedený snímek zejména kvůli atmoséře a situaci v našem pohraničí, pár dní po válce. Určitě to výrazně ovlivnilo mé hodnocení a tedy i poměrně silný zážitek v kině. Abych řek pravdu na Jana a Agnes a jejich osud jsem se až tak moc nesoustředil, spíše jsem se zaměřoval na jednotlivé povahy a jejich chování, protože tam se emocím zvedala zavora docela slušně. Čemuž přispěli i kvalitní herecké výkony v čele s vynikajícím Ondrou Vetchým. Co bych filmu vyčet je slabší konec a divnej formát ve kterým v kině promítal. myslím si že to nebyl ten klasickej širokáč. Avička Vicička je prostě takový příjemný koťatko za všech okolností. ()

Lima 

všechny recenze uživatele

Já jsem strašně rád za každý film, který nabourává v Čechách zažitý pohled na poválečné brutální vyčištění Sudet, ale proč se tak činí takto nezáživným způsobem, jako v tomto případě? Tohle je primitivní báchorka, ve které postavy pronášejí nepřirozené a šroubované dialogy (stejný problém jsem měl už u Habermannova mlýna a ejhle - stejný scenárista!) a postava Ondřeje Vetchýho se svojí německou manželkou drtivou dobu stopáže prchá před hněvem Revolučních gard, z místa na místo, pořád dokola, až se film stává monotónním a únavným. Korunu všemu nasazuje nechtěně směšný konec, který svým vyzněním sklouzává až někam do sebeparodie. Filmů na téma poválečného odsunu moc nevzniklo, ale i tak se nabízí srovnání a takový Adelheid i ten problematický Habermannův mlýn mají mnohem větší výpovědní i emocionální hodnotu. Je mi líto Ondřeje Vetchýho, který se své role zhostil se ctí a zápalem. Bohužel ve špatném filmu. ()

Reklama

Fr 

všechny recenze uživatele

,,CO SE STALO S MOJÍ ÁGNES?“...... /// Bylo nebylo. A Jan podepsal. Bylo nebylo. A válka skončila. Tož tam u nás v horách to bylo jinak než u vás v Práglu…. Ať si kdo chce co chce říká, je to film vo něčem. Téma ,,poválečnýho vyrovnání se mezi lidma“ zase není tak frekventovaný a tady snad (tož aspoň já to tak vidím…) se ani nesnažej tlačit na pilu v tom, abych se rozhodl a soudil (jako co taky – člověka, kterej se stal Němcem, protože to bylo jednodušší, nebo Čecha, kterej Němcům celou válku pochleboval, nebo Němce, co raboval Němce, nebo Rusa, co chránil Němce…). Takže nesoudím. Jen sleduju příběh, kterej se snaží vystihnout okamžiky těch let, vobčas mě nasere, že to chování …, ale vím hovno, jak bych tam tehdy strašil já. A ten závěr – a proč ne. Vicu Kerekes ještě furt naštudovanou nemám, Ondra je prostě Vetchý a navíc zajímavý prostředí s historickou premisou… já bych řek – dobrý! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chcu si zkrátit Urbanem čekání na Körnera. 2.) Pocházím ze Šumperska. Za války jsme tam měli hotel. Nebo les?... /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Sebekritika vládne Střední Evropou a hlavním, vděčným, tématem je druhá světová válka. Po Habermannově mlýně nám tak 7 dní v hříchu ukazuje, jak se tu Češi po válce chovali k německé národnosti. A to bez ohledu, jestli se místní k nacistům hlásili nebo ne. Období je to samozřejmě hodně smutné a v obou případech jsem rád, že vzniklo. Jen u Habermannova mlýna je ta filmařská kvalita o pořádný kus větší. 7 dní hříchů má určitě štěstí na herce. Vica a Ondra jsou tu skvělí. Problém ale vidím ve scénáři stejně tak, jako ve zpracování. Tam, kde pan Herz dokázal nepatrnou scénu na vlakovém nádraží natočit tak, že ji mám dodnes v paměti, tak tady je scéna na nádraží natočena tak zmatečně, že nemá hlavu ani patu. Začátek filmu je skvělý. Rozjíždí zřejmý námět, ze kterého je patrné, co se cirka bude dít. V půlce filmu jsem se ale začal letmo nudit, protože hlavní postavy neustále přebíhali z bodu A do bodu B a příběh se v podstatě neposouval. No a na konci filmu přibyla ještě nelogičnost. Speciálně role Schmitzera byla jak ze šestákového románu. Musím říct ,že na tři hvězdy to stačí, ale takový námět by měl být na pět hvězd a měl bych ho mít v hlavě do konce života. ()

Fretakata 

všechny recenze uživatele

Tento film ma dostal. Až mi duní v hrudi bolesť z toľkého reťazenia zla. Postupné odhaľovanie skrytých motívov , ambivalencie na zošalenie. Čím to je, že Schmitzerovi tak dobre idú psychopati? Mokré oči zo záverečnej scény (hlavne ten gram úľavy, konečne) ma priviedli do obľúbených filmov a hoci ťažko, jeden som vymenila za tento.U mňa plný zásah. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (14)

  • Film byl původně plánován jako dokumentární, všechny hlavní postavy existovaly, nicméně ve filmu mají kromě Uvarova (Fjodor Bondarčuk) změněná jména. (JoranProvenzano)
  • Natáčení také probíhalo u Karlovy Studánky, v prostoru mezi Hanušovicemi a Králíky, ve Zlatých horách a v polských lázních Miedzygórze. (Terva)
  • Jelikož se až při dokončení veškerých prací rozhodlo o nadabování Vici Kerekes a Anny Šiškové, existují dvě verze filmu. V první mluví herečky svými hlasy a v té druhé jim je propůjčily Hana Kusnjerová a Helena Dvořáková. V obou verzích však jsou nadabování i další herci, a to Attila Mokos Martinem Zahálkou, Katarína Kolajová Ljubou Krbovou, Karel Hlušička Karlem Gultem a Luděk Jičínský Zbyškem Horákem. (funhouse)

Reklama

Reklama