7 dní hříchů

Film je tématicky blízký Habermannovu mlýnu, ovšem zdá se mi, že pozornosti českého diváka poněkud uniká. A ono se není co divit, vyvolává o poznání méně emocí než jeho slavnější brácha. A to i přesto, že ukazuje prakticky to samé, tedy sviňské chování a násilí na nevinných. Možná je to nepřesvědčivými hereckými výkony (Vetchý se moc nepředvedl, o jeho filmové manželce německého původu se dá říci to samé) nebo tím, že se obtížně vžívá do postav, o kterých vlastně vůbec nic nevíme kromě toho čí je kdo příbuznej a na jaké straně barikády stojí. Rozhodně to ale není špatný film, do průměru se vejde celkem pohodlně. (04.03.2014)

Škoda, škoda, škoda. Tohle je pětihvězdičkový potenciál, zazděný technickým zpracováním a některými detaily, všechno může jít na vrub pana režiséra. Tak předně, jestli tohle někdo nominoval na cenu za kameru.... Kamera je příšerná, pokazila technický dojem. Kde byl polodetail, měl být polocelek, kde byl záběr přes rameno, měla být nasnímána postava. Už první záběr s nájezdem jeřábu napoví, že tudy cesta nepovede. No a pak ty detaily (díry ve scénáři). Hlavně to, že puška namířená od těla nemůže nikdy střelit do člověka, který jí u toho těla drží. V okamžiku, kdy revolucionáři organizovaně odvádí Němce za hranice, asi nikdo s puškou v ruce nebude běhat po horách, aby chytal někoho, kdo možná někde dvacet kilometrů daleko utekl. Sice mám ve znalosti Zdivočelou zemi, ale tam příběh začíná až osidlováním, takže přiznávám, že o násilném stěhování toho zase tolik nevím, všechno mi to ale přišlo dost přehnané, přehnaně informované, a až moc dobře organizované. Pokud se pohybujeme po časové ose jednoho týdne, těžko by obě strany měly takový přehled. Vůbec jsem nepochopil motivaci postavy Jiřího Schmitzera na konci, ale naštěstí to nebylo zásadní. S kulisami jsem spokojený, ale asi jsem z dějepisu dost zapomněl, fakt bylo v roce 1938 na sever od Hanušovic a Ostružné Německo? Čekal jsem, jestli Vicu zase svlíknou, a vono jo - sice zbytečný, ale krásný záběr. Hrozně těžké hodnocení, kolísá to od dvou do pěti. (03.08.2013)

Nějakou informační hodnotu film má, ale je potřeba znát více souvislostí a historických faktů, jinak může divák získat mylný dojem o poválečných událostech v pohraničí. Občas je to takové přeplácané, těžko říct, proč takový záběr ve filmu vůbec je, jindy se děj neskutečně vleče. Korunu tomu nasazuje závěr v titulkách o jakémsi věnování (komu, proč, těžko říct) a věta: "Nikde jinde v Evropě podobné území neexistuje". To jako vážně? To se tvůrci nenamáhali zjistit aspoň základní fakta o změnách v poválečném uspořádání Evropy? Máme k dispozici více informací a i přesto nedokážeme natočit film o nedávné historii. (09.06.2016)

Je vidět, že se snímek snaží upozornit na celkem komplikovanou dobu. Je pravdou, že těsně po válce se Češi chovali skutečně jak bestie. Nechci to chování omlouvat ani kritizovat. Nezažil jsem dobu, nezažil jsem válku. I když si myslíme, že víme, jak bychom se zachovali, s jistotou to nevíme nikdy, pokud se nám to skutečně nestane. Ale místo toho, aby tvůrci filmu natočili něco skutečně silného, děsivého, odrážejícího dobu a jednotlivé události, ať už z toho, nebo onoho pohledu, rozhodli se o podivnou romanci na pozadí historických událostí. Žádný odraz doby, žádná snaha o vysvětlení, ale prostě jenom snaha jednoho muže zase vidět svojí ženu. V tomhle případě poměrně úsporné herectví většiny aktérů příliš nefunguje. Kam se sakra poděly emoce? (03.01.2014)

Že se v některých historických obdobích nehezky obnažily lidské charaktery, na to je potřeba zvát matku Moudrosti, leč Chlumského boj s Urbanovým materiálem skončil smutnou prohrou diváka a já doteď nevím, jestli ty kozy byly české, německé a nebo slovenské.. Ondřeje Vetchého mám celkem rád, ale jeho nepříliš bohatý herecký rejstřík je pro podobné role překážkou (obzvláště když mu scénář hází docela tlusté větve pod nohy).. (24.01.2018)