Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Sudety, traumatický bod moderních českých dějin, místo, kde se po staletí utvářely vztahy Čechů a Němců, prostor, který se vinou 2. světové války stal bojištěm druhých proti prvním a naopak. Český lesník Jan Olšan v pohnutých květnových dnech roku 1945 zoufale hledá svou německou ženu Agnes, která záhadně zmizela. Olšan netuší, že se Agnes stala nepohodlnou svědkyní, která ohrožuje mocenské zájmy určité skupiny lidí. Fašisté prchají a v kraji pod Kralickým Sněžníkem hledají především jídlo. Češi pořádají zlatokopecké výpravy za hmotným majetkem a kolonizují opuštěné německé domy. Násilí je každodenní samozřejmostí, divoký odsun přehlíženým faktem a vražda nejúčinnějším řešením jakéhokoliv problému. Hoteliér Brachtl, který celou válku hostil fašisty, stojí v čele Revoluční gardy, Olšanův bratranec Přikryl ve funkci předsedy Okresního národního výboru kličkuje, jak se dá, a válkou unavený major Uvarov striktně trvá na spravedlnosti a lidských právech, ať jde o kohokoliv. Lze si v těchto hektických dnech, během nichž se vzedmula všechna lidská špína, uchovat čest a čisté svědomí? A lze zachránit jedno bezdětné manželství, které už bylo beztak v troskách? (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (199)

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

Docela mě překvapuje nízké hodnocení tohoto filmu. Téma, které tento film zpracovává je bolestné a silné. Je proto moc dobře, že takový film vznikl. Vůbec přitom nevadí, že jde po Habermannovu mlýnu o druhý podobný počin. Oba filmy zpracovávají toto téma trošku jinak a vzájemně se doplňují. Zatímco v Habermannově mlýnu se většina filmu věnuje popisu osudů lidí za války a na základě toho ukazuje na absurditu poválečného osudu mlynáře Habermanna, v tomto filmu se o osudech lidí za války dovídáme jen zprostředkovaně formou určitých náznaků O to více prostoru je zde věnováno vykreslení bolestné poválečné doby. To že se většina filmu točí kolem útěku Agnes a jejího muže je sice pravda, ale s ohledem na závěrečnou pointu filmu, tomu lze rozumnět. Člověku totiž dojde, proč byla Agnes zvláště pro jednu konkrétní postavu natolik nepohodlná, že potřeboval stůj co stůj zabránit jejímu setkání s manželem. Druhá věc je, že i přes trošku jednodušší scénář jsou ve filmu dosti silné momenty, velmi dobře vykreslující atmosféru tehdejší doby. A pak je zde ještě velmi zajímavá a tajemná postava Němce v podání Jiřího Smitzera, u nějž se od začátku ptáte, co je vlastně zač, že spolupracuje s členy revoluční gardy a když se to v závěru dozvíte, docela Vám to vyrazí dech. Dost jsem přemýšlel, zda dát filmu tři nebo čtyři hvězdičky, ale zvláště s ohledem na dobře vypointovaný závěr filmu dávám hvězdičky čtyři. ()

zdenny 

všechny recenze uživatele

Toto je faktické dvojče „Habbermannova mlýna“ s tím rozdílem, že tento film se mi líbil víc. Pro mě osobně ještě víc než ostatní filmy s tématikou odsunu sudetských Němců obnažuje nejen povahy jednotlivých postav, obnažuje také charakter českého národa jako celku. Tato národní faleš, bosáctví a kolaborace se ještě hlouběji umocnila ve čtyřicetiletém období komunismu a, bohužel, trvá dodnes. Co se oné doby týče, chápu, že Češi právem Němce nenáviděli. Ale myslím si (a věřím tomu), že největší kopáči do německých zadnic byli ti, kteří s nimi za války spolupracovali. Co se filmu týče, je to jedna velká honička po jesenických lesích – podobně jako v horrorech s tématikou lovení lidských obětí v lese. Jenže, pokud je divák dostatečně citlivý, zde se nejedná o samoúčelnost. Zde je dokonale vyobrazen totální zmar člověka, který nikdy nikomu nějak zvlášť neublížil. Jen přijal německé občanství proto, aby mohl dál žít a pracovat tam, kde to měl nejraději. Teď mě budou mít čeští rádoby vlastenci také za kolaboranta. Jenže titíž vlastenci si nasazovali červené pásky revoluční gardy, aby mohli vyrabovávat a poté vypalovat domy, znásilňovat ženy a ponižovat muže. Titíž na konci války udělali na samotném konci války tzv. pražské povstání. Ti, kteří jsou po bitvě nejvíc slyšet, zatímco v průběhu stejné bitvy byli zalezlí jako krysy. Velicí nacionalisté, kteří se dobrovolně vydali z německý rukou do rukou sovětských. Náš národ toto pohunkovství v sobě má hluboko zakořeněné a já nevidím šanci, že by se to někdy změnilo. ()

Reklama

netahlo 

všechny recenze uživatele

Jsem ze Sudet, mam rad ten kraj a nedam na nej dopustit. Ano, ten film ma chyby, ale tentokrat hodnotim srdcem. Vetchy. Bares, Schmitzer tradicne skveli. I Vica ukazala, ze hrat umi. Krasna priroda, vyborna hudba a slusna kamera. Jen vic takovych ceskych filmu! Gratulace panu Chlumskemu! P.S. Revolucni gardy, dobytek a typicti Cesi. ()

dom156 

všechny recenze uživatele

Jo tak tenhle žánr nám jde, období kolem druhé světové války máme v malíčku jako nikdo. Bohužel to zas taková bomba není, hlavně přílišný počet postav a rozháranost mě vede k doměnce, že se to šilo rychlou jehlou. Musím zase pochválit jak krásné záběry krušnohorské krajiny, která pohladí člověka po duši. Dlouho jsem uvažoval jaké dám hodnocení a nakonec jsem byl přísnější a zvolil jsem nižší hodnocení, přesto vše mírně doporučuju. ()

Hennes 

všechny recenze uživatele

Pro mě zcela jasných 50%. Téma ožehavé a již mnohokrát zpracované, nedosahuje určitě vrcholu, ale ani není totálním odpadem. Herecké výkony určitě podržely film na lepší úrovni, i když vykreslení jednotlivých postav není zcela jasné. Scénář není tím nejlepším z filmu a bohužel i celý závěr je tak trochu "mimo". Jedná se, ale o skutečný příběh a jistě to bylo období nelehké, tím spíš lituji ty, kteří to zažili a tento snímek zkouknou. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (14)

  • Fjodora Bondarčuka (Uvarov) navrhl do jeho role čtrnáctiletý syn scenáristy Josefa Urbana, a to po zhlédnutí filmu 9. rota (2005), načež mu Josef Urban řekl: "To si myslíš, že mu zavolám a on přijede?. Po vcelku složitém jednání Bondarčuk opravdu nabídku přijal. (JoranProvenzano)
  • Jelikož se až při dokončení veškerých prací rozhodlo o nadabování Vici Kerekes a Anny Šiškové, existují dvě verze filmu. V první mluví herečky svými hlasy a v té druhé jim je propůjčily Hana Kusnjerová a Helena Dvořáková. V obou verzích však jsou nadabování i další herci, a to Attila Mokos Martinem Zahálkou, Katarína Kolajová Ljubou Krbovou, Karel Hlušička Karlem Gultem a Luděk Jičínský Zbyškem Horákem. (funhouse)
  • Z důvodu finančních problémů, které se v průběhu realizace filmu dostavily, trvalo natáčení s pauzami 4 roky. (Espejox)

Související novinky

Best Film Fest 2012

Best Film Fest 2012

08.12.2012

Volné seskupení čtyř klasických artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a Mat pořádá od 13. do 19. prosince tohoto rokuBEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů… (více)

Reklama

Reklama