Guilty Crown

Tento seriál prostě nefunguje. Snaží se to kopírovat Code Geass a NGE, ale neuvědomuje si, že musí být něco výjimečného, aby dosáhl kvalit těchto legend. Bohužel musím konstatovat, že spíše než CG a NGE mi to připomíná SAO. Má to tupý a neoriginální příběh a nudné a otravné postavy. Po několika dílech se sice příběh trošičku komplikuje, přitvrzuje, je temnější a drsnější a postavy se taky trošičku rozvíjejí, ale pořád je to nudné a neoriginální. K postavám nemám absolutně žádný vztah. Kdyby mi někdo přiložil pistoli k hlavě a donutil mne postavy nějak zkategorizovat, tak bych řekl, že mám celkem rád Gaie a tu borku na vozíčku, že nemám rád tu s kočičíma ušima a že ten zbytek je mi úplně u zadnice, ale celé je to takové umělé rozdělení. Ve skutečnosti, mi nezáleží na jediné postavě. Určitý rozvoj sleduji pouze u hlavní hrdiny a pana "Sugar". Ale ani to nefunguje. Přestože se hlavní hrdina vyvíjí, tak je pořád stejně nudný a jeho démonizace v druhé polovině příběhu už byla trošku moc. Byla z toho cítit snaha napodobit Lelouche, ale nevyšlo to. Klaďas nebo záporák, to není důležité, hlavní hrdina je pořád nudný ufňukánek. A to platí o všech ostatních postavách. Jedna jediná scéna na mě měla určitý dopad a to je smrt jedné z vedlejších postav, která, zase, se snažila dosáhnout stejného efektu jako smrt jedné postavy z Code Geass (SPOILER: Mám na mysli Shirley). Ale úplně to nefungovalo. Nějaký náznak smutku jsem cítil, ale nic zdrcujícího. Takže si to shrňme. Má to nudný příběh, který kopíruje Code Geass a NGE (neúspěšně), ploché a otravné postavy a navíc obrovské množství fillerových okamžiků, které prostě nefungují. Pokud máte dobré postavy, jako třeba už tolikrát zmiňovaný Code Geass, tak fillery fungují perfektně. Ale Guilty Crown není ten případ. Za co tomu tedy dávám 2 hvězdy? Za prvé, animace je úchvatná (přestože jsou animátoři trochu úchylové), soundtrack celkem ujde (oproti AoT, kde také dělal soundtrack Sawano, je to ale pořád slabé) a akce (kterou měl na starosti stejný člověk, jako akci v AoT) je také celkem fajn. Ale tyto aspekty nevyváží to, že jsem se nudil u čtrnácti dílů z šestnácti (dál jsem to nedokoukal). Ne, tohle se opravdu nepovedlo. I přes přítomnost lidí, kteří pracují na Attack on Titan, které je kvalitativně na úplně jiném levelu, se na to prostě nedá koukat. Říkal jsem si, že když jsem začal, tak to dokoukám, ale jakmile se hlavní hrdina začal chovat jako tyran, tak jsem to prostě nesnesl. Pokud bych to měl shrnout jedním slovem, tak by to bylo "cheesy". Ono se to snaží, je to vidět, ale prostě to nejde. (18.04.2017)

Čo je prvé a dôležité je výborná hudba. Čo je mierna chyba je to, že vidíme síce vývoj hlavného hrdinu ale je tak ako keby trocha kostrbatý a nevidíme mu ešte viac do hlavy. Chvíľkami je taký a za chvíľu šialenec. Posolstvo je jasné môže sa stať ktokoľvek kým chceš byť (ak máš na to .... niečo). To je posolstvo s prvej polovice a druhé je také obligátne obetuj sa pre priateľov a pre všetkých. Všetko by sa dalo spraviť o kúsok lepšie, ale nápad je v podstate geniálny. Podla môjho názoru by pomohlo keby malo Guilty Crown viac dielov aby sa mohlo diať všetko pomalšie a aby sme si mohli vychutnať každú zmenu či už k lepšiemu alebo horšiemu. Málokedy chcem aby malo niečo viac dielov. (Hodnotenie 4,5) (01.07.2014)

Inu, to byl nadmíru slušný závan bezradnosti, jinak zabalený do vcelku pohledného obalu. Jak již tu bylo řečeno, sebral se nápad z Code:Geass, přihodil se základ Evangelionu, plác tam středoškoláky, narvat tam fanservis, ozvučit to nejlepším paviánem Yukim Kajim a pak to za stálého míchání nechat přepálit do patvaru, u kterého nenajdete byť jen kousíček chutnající. Příběh se po celou dobu nemůže chlubit vyšší inteligencí, ale minimálně počáteční 1/3 je držena nad vodou šarmem velitele odbojářů Gaiem. Hlavní postava Shu je totiž třetí brácha Pata a Mata a protože mu do to v mysli zrovna nepálí, musíme trpět systém náhodiček a nejvhodnějších situací, aby nám náhodou neumřel po pár dílech. Jeho zpívající spolubojovnice nestydatě kopírující Rei z NGE, bez které by byl bezmocný, by pro něj i pro rohlíky na Fidži skočila a neoblékla by se jinak, i kdyby výletovala na Pluto. Sadistické choutky anime poznáte nejpozději v polovině, kdy se děj jakž takž uzavře, jenže to tvůrcům nestačilo. Na 2. chod Vám připraví nevítaný encore, který je takovým nedobrovolným opáčkem doposud shlédnutého děje. Pokud jste náhodou do této doby Shua měli rádi, tak brzo přestanete. A pokud jste ho nesnášeli, tak ho budete nesnášet ještě více; netušil jsem, že si někdo dokáže tak úspěsně vykopat hrob jako Subaru v 2. třetině Re:Zera. Záchrané lano zoufale hledající divák ne a ne najít: Souboje mechů jsou průměrné, šablonovití vedlejší protagonisté (vyjma zmiňovaného Gaie, který má něco do sebe) jsou šmrncovnější v každém druhém anime, nula vtipu, míjející emoce, akce s vždy nejvhodněji vytaženýma zbraněma nemá nápad a tak jediné plus je pohledná forma od Production I.G. Cílovka je někde kolem 12 let, ostatní to nemá jak zaujmout, proto odcházím s hodně pokrčenými rameny a fingujícím výrazem, že jsme se nikdy nepotkali. Slabé 3*. (13.11.2019)

Hlavným hrdinom tohto príbehu je Ouma Shu, 17-ročný stredoškolák znechutený životom. Jeho život sa však pomaly začína meniť, keď spozná Inori - krásnu speváčku skupiny Egoist. Shu sa do nej okamžite zamiluje, avšak pomaličky zisťuje, že zoznamovať sa s ňou bola tak trochu chyba. Inori je totiž členkou teroristickej organizácie "Funeral Parlor", ktorej vodcom je Gai, ktorý má neznáme úmysly a plány. Keď sa Shu dostane do jedného boja, zisťuje, že v tejto vojne bude hrať dôležitú rolu a opustiť ju nebude najlepší spôsob. Celkový dojem: Nikdy som veľmi neobdivoval robotov, zbrane, vyspelú technológiu, apokalyptický svet a sci-fi, takže som toho od seriálu spočiatku veľa neočakával. Prekvapivo ma to však veľmi rýchlo vtiahlo do seba, zaujímal som sa o príbeh a postavy a dokonca som aj s napätím sledoval súboje a naháňačky plné výbuchov a akcie, ktorá pre mňa nebola takmer vôbec chaotická. Bol to pre mňa takmer až plnohodnotný zážitok, ktorý obohacovala najmä výborná animácia a nádherná hudba. Všetko moje nadšenie však padlo zhruba v dvanástom dieli, v ktorom sa rapídne zmenilo tempo a začalo sa kašlať na nejakú logiku, či budovanie sveta. Hlavnú postavu som už takmer nepoznával, jedno klišé striedalo druhé, bola tam hromada motivačných rečí, hlúpeho a neuveriteľného správania postáv a celkovo to vyhodilo do koša všetko, čo si seriál predtým tak usilovne budoval. Občas sa tam síce našiel nejaký silnejší moment, avšak to už seriál nijak nezachránilo a všetko sa pokazilo. Nakoniec to vyústilo do akéhosi záveru, všetci boli šťastní až do smrti a rozprávky bolo koniec, no ten sľubný úvod si zaslúžil oveľa viac. Jedno z najväčších sklamaní. (22.11.2017)