Snajpr

Mám ráda evropský neonoir, i když používá tak rychlý střih, že někdy scéna ještě nezačne a už ji střídá jiná. Jako vždy skvělý Auteuil nebyl překvapivě jediným uhrančivým hercem na scéně. Zato zcela zanikla Fanny Ardantová. Tento zřejmě nejtmavší film francouzské kinematografie mi sice nepatrně připomíná Sedm, ale stále zůstává evropský. (16.11.2013)

Úvodní dialog komisaře se zatčeným zločincem sliboval výjimečný zážitek, ale pak se rozjel nepřehledný děj plný spousty bleskově načrtlých událostí v doprovodu iritujícího střihu. Placidova překombinovaná akční slátanina dává spřízněnému divákovi teprve s politováním poznat, že slavná éra francouzských krimi je dávno nenávratně pryč, dokonce výjimečně selhává i takový Daniel Auteuil, neb do role akčního hrdiny se při vší úctě nehodí. Povětšinou jsem sice nestíhal sledovat detaily, uvědomovat si souvislosti či zamýšlet se nad postavami, ale ono je to asi jedno, protože už scénář velmi plytce klouže po povrchu, mám pocit, že děj tu pro tvůrce slouží povětšinou spíše jako zástěra pro rádoby efektně nasnímanou akci. Vedle působivé temné atmosféry, která je ve výsledku prakticky k ničemu, zůstává jedním z mála kladů výkon Mathieua Kassovitze, který svou postavu odstřelovače obdařil nesmírně podmanivými hypnotickými pohledy. Kassowitz mě kromě samotného výkonu fascinoval i tím, že se mu něco tak výjimečného vůbec chce odvádět i v něčem takhle naprosto ubohém. Bez Kassovitze by zřejmě Snajpr u mě skončil na hranici odpadu. 35% (29.03.2021)

Nic nadprůměrného, i když to sází na dobré herce. Nemusím ani dodávat, že francouzský kriminální film na gangsterské téma už není to, co býval. Kam se poděl ten pověstný galský esprit sedmdesátých a osmdesátých let? Čekal jsem více od kriminálního dramatu, a ono nic. Dějová stavba od prvního okamžiku spoléhá spíše na akci a střílečky. Postavy se zbytečně větví na dvě linie zločinů. Přitom sadistický doktor i bývalý odstřelovač jsou ledabyle načrtnuti. To děj dost oslabuje. Další z filmů, na který honem rychle zapomenu. (15.11.2013)

"Podle doktorů mám neoperovatelnej nádor na mozku !! Myslel jsem, že umírám, migrény byly čím dál horší !! Dalo se to snášet jen díky morfinu.." Rozhodně nemůžu říct, že by mě poslední snímek Michela Placida coby velmi temně a pesimisticky, se všemi těmi tmavě modrými odstíny, laděný thriller nebavil, mimochodem inspirace tvůrců Osudovým kruhem Jean-Pierra Melvilla je dost zjevná, ostatně Francouzi, teď pomiňme, že Placido je Ital, tyhle žánrovky vždy skvěle ovládali a pak jména jako Daniel Auteil či Mathieu Kassovitz, byť ten u mě platí dík famózním atmosférickým Purpurovým řekám především za báječného režiséra, již dlouhá léta znamenají velkou záruku herecké kvality !! Ani Olivier Gourmet však se svým parádním úchylákem rozhodně za zmiňovanými hvězdami francouzského filmu nezaostává, mě osobně moc příjemně překvapil !! Snajpr staví především na faktu, že prakticky vyjma finálního střetu komisaře Matteiho s Kaminskym divák nemá šanci uhodnout, jakým směrem se bude příběh dále ubírat, podobně těžko předvídatelný kousek jsem opravdu dlouho neviděl !! K parádní a velmi neotřelé atmosféře, zde je opravdu třeba Michela Placida pochválit, přispívá i dost vydařený soundtrack dua Nicolas Errèr, Evgueni Galperine, navíc divák nesleduje obvyklé hollywodsky ploché postavičky, ačkoliv právě tento klad značně upozaďuje skutečnost, že film působí hodně okleštěným dojmem, jakoby podstatná část filmu zmizela ve střižně, a já se tak nakonec cítil docela podvedený.. Le Guetteur disponoval obrovským potenciálem stát se hodně velkou peckou, bohužel se však někde, ostatně ukažme si viníka, tedy postprodukci, stala chyba !! (23.10.2013)

Spravodlivosť je spravodlivosť, ale kto si ju zaslúži ako prvý? Má právo na život ostreľovač, ktorý bez milosti zastrelil asi desiatku policajtov? Má právo na život doktor, ktorý si svoje zvrhlé chúťky vybíja na mladých dievčatách, ktoré následne zavraždí? Má právo na život vojak, ktorý zošalie a začne popravovať nevinných civilistov? Tradičná francúzska kriminálka s neľahkým prípadom, začínajúcim zdanlivo obyčajným, profesionálnym bankovým prepadom, ktorý sa postupne rozvetvuje až zasiahne dokonca do tragédie, prenasledujúcej komisára Matteia po celý život. Jediný problém je, že sa film zo začiatku pomaly tiahne a chvíľku trvá, kým dej začne dávať zmysel. Od brutálne vraždy odstreľovačovej advokátky film začína naberať na obrátkach, a ku koncu je vidno, že z neho mohol byť aj vďaka klasickému francúzskemu kriminálnemu hercovi Danielovi Auteuilovi výborný film. Takto len mierne nadpriemerný. P.S.: Olivier Gourmet vyzerá ako Warren Oates v najlepších rokoch. To je poklona. (17.11.2013)