Fantom opery

Něco naprosto neuvěřitelného a překrásného. Závan dokonalosti z jiného světa. Muzikál, jehož zhlédnutí mnou hluboce otřáslo a jako mávnutím kouzelné hůlky ze mě sňalo všechnu chmury - tento hudební skvost mě naplnil takovou radostí ze života a dobrou náladou, jako nic předtím. Už několik dní v kuse se vznáším duchem zcela nepřítomný a pořád dokola si pouštím na Youtube nejlepší čísla, především pak duet Fantoma a Christine "The Point of No Return", který je možná tím nejkrásnějším muzikálovým duetem, jaký jsem kdy slyšel. Jaká božská hudba, jaká libozvučná angličtina, jaký vzrušující text! Nejradši bych se rozběhl do ulic a zpíval si Past the point of no return / The final threshold / The bridge is crossed, so stand / And watch it burn / We've passed the point of no return... V neposlední řadě pro mě tento muzikál znamenal zásadní objev Sierry Boggess, která mě neuvěřitelně nadchla a prostoupila nejhlubším obdivem k jejímu nebeskému zpěvu a kráse (naposledy na mě takto snad zapůsobila jen Anna Netrebko v záznamu inscenace opery G. Verdiho La Traviata ze Salcburského festivalu v roce 2005). Dlouhá slova chvály by bylo možno vršit i na fantastické kostýmy, výpravu, choreografii a pěvecké i herecké výkony celého ansámblu. Pozoruhodně dlouhá děkovačka na konci se samotným Webberem mě pak už jen prostoupila jistotou, že lepší muzikál jsem doposud neviděl. Skvost, pro nějž by bylo 10 hvězd málo. (31.12.2014)

Jednoduše pecka! Dlouho jsem se muzikálu Phantom of the Opera programově vyhýbala, kvůli mediální masáži a taky nemám ke všemu, co Lloyd Webber napsal, důvěru. Znala jsem jen pár notoricky známých melodií. Ovšem když už vydali 25. výroční edici z Royal Albert Hall jako divadelní provedení originální verze, tak jsem si říkala, že asi na tom muzikálu musí něco být, když se hraje nepřetržitě v Londýně 25 let a pořídím si ji. Výsledek byl nad očekávání. Obsazení bych označila jako dream casting. Já si nedovedu představit, že snad kdy mohlo být obsazení lepší. Všichni tři titulní hlavní představitelé byli bez chyby. Ramin Karimloo jako Erik (Phantom) nádherně trpící, senzitivní, ale i zlověstně nevypočitatelný ke všemu, co mu narušuje jeho plány, Christine v podání Sierry Bogges je nádherné stvoření, ztělesnění nevinnosti a krásy a Raul Hadleyho Frasera je sympatický mladík a nemáte pocit, že by to byla postava navíc, které taky nefandíte. Když k tomu připočtu dokonalé herectví a zpěv všech zmíněných, dostane divák, byť jen zprostředkovaně domů, úžasný zážitek. (15.01.2012)

Úmyslně této nahrávce nebudu dávat hodnocení, jelikož natočené je to vážně skvěle, i když jsem to neviděla celé, ale já prostě muzikály A. L. Webbera nemusím, nelíbí se mi jeho hudba. Je to takové umělé, část opera, část jako opereta, to vše hozené do rocku, rozčilují mě ty "umělé" varhany. Tento muzikál má pro mě nezajímavý děj, nemá to tah, žádnou výraznou pecku, jednoduše, i když zpěváci a muzikanti jsou určitě skvělí, skvělá výprava, režie, scéna, tak já se nudím, jelikož u muzikálu čekám hlavně skvělou hudbu a tady ta pro mě prostě taková není. (05.01.2012)

Tohle je jednoduše nejkrásnější muzikál, který znám. Ty písně jsou prostě nádherné a já na ně nikdy nezapomenu. V tomhle provedení je muzikál skutečně pompézní, navíc se zde na konci objeví původní sestava i se Sarah, která si zde zapěje s různými Fantomy z různých verzí uvedení muzikálu. Monstrózní, krásné, děsivé a nezapomenutelné. (15.05.2015)

Shodou okolností jsem nedávno byl na české verzi tohoto muzikálu s opravdu zdařilou výpravou, kostými a v neposlední řadě i hereckým ztvárněním. Záznam z představení z Royal Albert Hall jsem si tedy rád vychutnal. V angličtině s českými titulky bych řekl, že mnohem více (v rámci možností samozřejmě, zejména dialogy zpěvu, živý orchestr ani kvalitní reprosoustavou nenahradíš)! Famózně vzrušující okouzlující hudební motiv je nestárnoucí a neoposlouchatelný. Tento televizní záznam, toto speciální představení, bylo obohaceno bonbónkem. Co bonbónkem, pořádnou pěveckou bonboniérou v závěru. (31.12.2018)