Fon Tok Kuen Fah
Headshot
Headshot
Headshot
Režie:
Pen-Ek RatanaruangScénář:
Pen-Ek RatanaruangKamera:
Chankit ChamnivikaipongHudba:
Vichaya VatanasaptHrají:
Nopachai Chaiyanam, Sirin Horwang, Apisit Opasaimlikit, Chanokporn Sayoungkul, Theeradanai SuwannahomObsahy(1)
Uznávaný detektiv Tul odmítne vzít úplatek od vlivného politika. Brzy je vzat do vazby, obvinění zní: vražda. Po odsezení trestu už pachuť deziluze nikdy nezmizí. Z policisty se stává nájemný zabiják. Thajský režisér Pen-ek Ratanaruang se po minimalistickém dramatu Ploy vrací na Febiofest s filmem noir, který pojednává o korupci i přemítání nad definicí spravedlnosti. Trefa je sice v jádru perfektně vybalancovaný thriller, Ratanaruang však překračuje žánrové schémata, opět využívá charakteristických skoků v čase, které nejsou zdánlivě opodstatněné, dávají však filmu jedinečný rytmus. (Febiofest)
(více)Recenze (20)
Hodně povedený snímek, kde režisér používá svoje tradiční postupy a jako by nic maže předchozí úseky děje, skoky v čase, vznikají vám tak nové interpretace, myšlenky hlavního hrdiny. Děj si tradičně kompletujete sami, ale je to hodně zajímavé putování, s vynikající kamerou, hlavním hercem,pro lepší pochopení bude třeba opakování. Oproti režisérovým jiným filmům se domnívám, že tento snímek by mohl oslovit i nováčky, je totiž hodně napínavý, akční, s neobvyklými nápady. ()
Budete li u toho stát na hlavě, rytmicky se pohupovat v souznění s magickou slabikou Óm a v transu vnímat tiché, tantrické pleskání svého pěstěného, buddhistického pupku o hrudní koš, užijete si to jako tuhle Jitka! Já u toho bohužel seděl na prdeli, mozol se mi líně převaloval na koulích, a tak jsem viděl jen dokonale nekonzistentní mistrovství světa v ťamanských flešbecích a flešforvardech. Po půl hodině jsem nevěděl ani co je za den a musel jsem pak své zmatené jsoucno zbavit utrpení dlouhou meditací s vychlazeným lahváčem. Nepomohlo to ani po třetím otočení kola Dharmy, a tak jsem se rozhodl, že se mi to v téhle astrální sféře moc nelíbilo. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA ║Tržby Celosvetovo $-║ Nápaditá krimi dráma so zamotaným dejom, odohrávajúcim sa v rôznych rovinách, prevažne ale ide o prehľadné sfilmovanie, lebo nepríde na zamotanie sa v postavách ako som už veľa krát zažil pri podobných ázijských filmoch, má to dravosť, slušnú akciu, účelovú kameru a dokonca aj uvoľnené scénky, takže spokojnosť. /videl v kine: 80%/ (videl na festivale Art Film Fest 2012) ()
,,SPRAVEDLNOST V TOMTO SVĚTĚ NIKDY NEEXISTOVALA. MUSÍME SE O TO POSTARAT SAMI....“ /// Tul je drsňák. Kdysi věřil, že se lidi vyvinuli víc než zvířata, ale to už je dávno. Dneska dostává práci poštou, páč jeho profese je – expert zabiják. Teď má prekérku, trefili ho a teď vidí ,,vobráceně“ (není to komedie, prostě hlava dole, nohy hore…. si votoč telku kurva…). Na to, co všechno prožívá (jdou po něm, píchá, jdou po něm, mučeníčko, zdrhá, jdou po něm…), je to dost poklidný. Děj sice zajímavě ,,šuká“ po časový ose sem a tam, ale že by tenhle příběh o hledání něčeho dávno ztracenýho z Tulova života byl něco extra? Já na tyhle pomalý a dramatický zabijáky moc nejsu (že R. Goslingu!). . /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Hledám práci a jediný co umím je střílet. 2.) Normálně si sedím a najednou vidím padat déšť proti nebi. 3.) Thx za titule ,,Dědek“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * ()
Náladová kriminálka říznutá noirem láká na koncept vertikálně převráceného vidění hlavního hrdiny, ale při tom ho vůbec nevyužívá. Ten ve výsledku představuje spolu s chronologicky zpřeházeným vyprávěním a ospalou atmosférou jen další prostředek k blafování hloubky v povrchním filmu, který stejně utkví v paměti jen díky vytrénovanému tělu hlavního představitele či umělé kráse jeho dvou kolegyň. ()
Od Headshot som teda čakal podstatne viac. Tešil som sa na nápaditý meditatívny umelecký film o nájomnom zabijakovi, čo som čiastočne aj dostal, ale výsledok mi teda aj tak až tak dobre nesadol. Dlhší čas mi to vyhovovalo, nájde sa tu pár zaujímavých nápadov ako napríklad to opačné videnie, hlavný hrdina tiež nie je najhorší, príbehovo to vyzerá aspoň obstojne, no hlavne si ma získala zaujímavá, až taká znepokojivá atmosféra a osvieži to aj pár dobrých krvavých prestreliek. Ale už niekedy v polovici mi bolo jasné, že z tohto nič výnimočné nebude, tých pár počiatočných nápadov sa prakticky vôbec nevyužíva, takže to už začne pôsobiť tak sterilnejšie, atmosféra upadne a dej je až príliš jednoduchý, tu som teda čakal omnoho viac, niečo inteligentnejšie, tajomnejšie a nápaditejšie, kde bude treba aj trochu premýšľať, no nakoniec vlastne ani nebolo treba. K postavám s výnimkou hlavného hrdinu som si nedokázal vytvoriť vôbec žiadny vzťah a na rozdiel od viacerých podobných filmov to nemôže zachrániť ani umelecká stránka, ktorá mi prišla prakticky zanedbateľná, či už po stránke vizuálu, symbolizmu a podobne. Navyše už ani tej akcie nie je moc a tak ten zvyšok som už dopozeral len zo zotrvačnosti bez väčšieho záujmu. A tak zlé to síce nebolo, ale sklamalo ma to a je mi jasné, že po dlhšej dobe si už budem mať problém na tento film aj spomenúť. 54% ()
Musím priznať, že ten plagát a ani tá modrá farba (66%) moc chuti k pozretiu tohto filmu nepridá, ale i napriek verbalovmu komentu som sa do toho pustil. Postavil som sa na hlavu a ked' mi vajcia zakryli oči a čurák pleskol o čelo, začal som rytmicky vydávať zároveň s pohupovaním sa magickú slabikou Óm a neuveríte, užil som si to skoro ako Jitka! ()
80% (Berlinale 2012) ()
Blbost,u který sem neustále čuměl na hodiny,kolik toho ještě zbejvá.Vzpoměl sem si na film Přicházím s deštěm,tohle by s přimhouřenym okem mohla bejt dvojčička.Stejná píčovina.30%. ()
Pár hlušších míst by se sice našlo, ale stejně mě to bavilo. ()
Veľmi pomaly plynúci film s noirovým nádychom. Headshot má výbornú atmosféru, no jeho dej je zo začiatku chaotický, pretože nieje rozprávaný chronoligicky a časové línie splývajú dokopy. ()
Velmi zaujimavo podany a pre mna silno atmosfericky filmik. O com film je, si precitate v obsahu. Mna mimoriadne zaujal sposob striedania casovych linii a to mnozstvo skrytych vyznamov, a vyznenie monologov ustredneho predstavitela. V zaciatkoch mi chvilu trvalo stotoznit sa so stylom vykladu tohoto pribehu, ale o to silnejsie ma dej vtiahol do seba. Song zopakovany i pri zaverecnych titulkoch perfektne zapadol do tej nalady, ktoru som ku koncu mal. Taktiez herci boli velmi autenticky. Vobec, thajska produkcia opat raz ukazala svoju vynimocnost v pozitivnom duchu. Vrelo odporucam najst na film cas v uvolnenej nalade. ()
Skvělá atmosféra, místy trochu překombinovaný děj a hlušších míst je opravdu jen hrstka. ()
Meditativní kriminálky točil svého času například pan Melville a docela mu to šlo. Pen-Ek Ratanaurang se snaží o něco podobného a... moc mu to nejde. Totálně zbytečný film, z nějž si po třech dnech vybavuji snad jen to, že hrdina viděl obráceně. ()
Ano, jedinečné to tedy je. Filosofující, meditující, zosobnění všeho, co na asijské produkci stojí za ... (doplň dle stupně vlastní vulgarity). A jedinečné je, že poprvé v životě se alespoň na 50 procent ztotožňuji s verbalem (hlavně proto, že mi chybí některé tělesné propriety, které ve svém návodu na shlédnutí tohoto veledíla používá, a že opomenul pro jednou dát nějakou tu svou sexuologickou radu ze světa bájí, pověstí a nezbožných přání). ()
Prvních pár minut vypadalo slibně ... než následovalo těch zbylých 100. Tenhle typ bijáků dokážou snad jen Japonci, kteří jedou na plný plyn násilí až do konce. Tato směs buddhismu/filosofie/střílečky/opakovaných konců je ve výsledku celkem nuda. ()
"Možno nevieš, že vidím padať dážď proti nebu." ()
Nie žeby sa pár mušiek nenašlo, ale v celkovom hodnotení určite prudko pozerateľná kriminálka. I keď slabšie, ale predsa 4*. (Art Film Fest 2012) ()
Zajímavý počin.. stojí za shlédnutí. ()
Sleduji, že popisy i komentáře filmu naivně upadají právě do toho klamu, se kterým si snímek o několik pater výš elegantně pohrává. Narativní logiku západních thrillerů, vybroušenou noirovou magii i tzv. hlubší existenciální úvahy používá chytře a vtipně jako vějičku a chválit ho za jejich zvládnutí znamená film hrubě nedocenit, minout pointu, je to stejně mimo jako zamilovat se do prvotřídní děvky proto, že se s vámi vyspala. *** Thajský film přitom vzal prostředky západní narace a předvedl na nich východní nahlížení na bytí, a přestože si láskyplně utahuje z obojího, z výsledku mrazí, protože nakonec se pod všemi klamy mlčky ukazuje na prázdno. *** Je to fyzický film, a bude vás klamat tělem právě jako nejlepší děvka: rafinovaně a s nadhledem vás povodí tím, co buddhisté označují „sansára“ a „májá“ – ne náhodou hlavní hrdina pořád dokola končí mezi mnichy, s významně odstupňovanými záměry, a i důsledky. *** Noir (strhující vizuálno), thriller (zaujatost, napětí, kauzalita a spád) a ony tzv. hlubší existenciální úvahy (uklidňující, falešný dojem hloubky) jsou tu jen zvolené prostředky, čím bude film diváka obehrávat, odlákávat, očarovávat, rozptylovat, klamat, čím mu bude znovu a znovu falšovat a překrývat (a zároveň teprve tím i předvádět) vlastní podstatu svého sdělení: jak náchylná je lidská existence k odvádění pozornosti a budování iluzí, k setrvávání v klamu. *** Jakmile to pochopíte, začnete se kochat, budete se potěšeně a pobaveně prodírat vrstevnatým závojem možností, jak si nechat obelstívat oči, mysl i úsudek, budete s rozkoší prodlévat ve hře, budete se honit za mrštně uhýbající zápletkou jako kočka za klubíčkem a budete vrnět blahem, že režisérova ruka s nití ve správnou chvíli pokaždé (pokaždé!) ucukne. *** Film dá vaší mysli i očím fyzicky zažít, co znamená to zdánlivé opakování (ano, vše, co se ve filmu opakuje, vizuálně, má nakonec pokaždé jiný, rozvinutější význam), upadání do zdánlivě stejných pastí, rozptýlení hrou, a přitom budete překvapováni a fascinováni nepřetržitým vývojem, nezastavitelným spěním a krásou umožňující (klamné) vytržení u čehokoli, co vaše oči („vaše“ oči díky rafinované kameře a střihu) v kteroukoli chvíli zaberou. Vždy to bude magicky krásné, a jen když budete pozorní, zjistíte, že vždy je tam někde ukrytá past (odkazy do zobrazovacích kódů jiných žánrových filmů, cákanec krve na kameře, opakované záběry vs. záběry, které jen budí zdání, že se opakují, proměna významů s ryze mechanickou proměnou perspektivy, vrstevnatá hra s převráceným viděním, s diváckým předvídáním, a to vše s velejemným sardonickým humorem, který vše předváděné proniká. *** Nesmírně elegantně, až těžko postřehnutelně vtipný film, kde teprve souvislé vlákno těchhle bystrých škubnutí kobercem, kdykoli se cítíte jistí v kramflecích, vás provede vrstvami klamů a hříček k podstatě sdělení – nejde o příběh, ale o předvedení tuposti našeho spoléhání, umanutého lpění na jednou zavedeném, přestože všechno plyne a dá se znovu použít jinak. Film. Souznění se snímkem a blaženost z pochopení se nedostavují s rekonstruováním děje či vyřešením zápletky, ale spočívají v dosažení té noblesní zalíbené ironie, s níž lze – pokud jsme si vědomi prázdnoty – vytvářet svrchovaná, vesele a spiklenecky krásná díla o pádech do nahodilých interpretací. () (méně) (více)