Scénář:
Karel LamačKamera:
Antoni WawrzyniakHudba:
Władysław DanHrají:
Vlasta Burian, Adolf Dymsza, Zula Pogorzelska, Wanda Jarszewska, Wiktor Biegański, Stanisław Belski, Eugeniusz Koszutski, Aniela Miszczykówna (více)Obsahy(1)
Práce šlechtí člověka.
Zejména pak práce holičská. Není proto divu, že pan Ferdinand Šuplátko, takto smíchovský domorodec, ztrávil většinu svého života mezi mýdlem, štětkou, břitvami a uprostřed hovorů s namydlenými tvářemi. A byl by zcela jistě zemřel klidně s břitvou v ruce, nebýt onoho dne, kdy na jeho dveře zaklepal advokátní koncipient se zprávou, že on, nic netušící pan F. Šuplátko, jest univerzálním dědicem své tety, která v minulých dnech zemřela ve Varšavě... [dobový program]
(oficiální text distributora)
Recenze (38)
S úchvatným románem Ilfa a Petrova to má společný jen název a výchozí bod zápletky, která se stěží dá převést z ruského prostředí. Český holič (Burian) jede do Varšavy , kde mu jeho teta odkázala dvanáct křesel. Naštve se, protože se mu ty křesla nelíbí, a prodá křesla starožitníkovi, kterého hraje Dymsza (herecky mnohem lepší než Burian). Pak zjistí, že jsou v nich ukryty peníze. V sérii nevtipných scének a ýbrtrapných písniček pak těch dvanáct křesel hledají. Nejen že to má debilní a zcela neftipný příběh, ale především, filmařsky je to návrat tak o dvacet let zpátky, některé scény připomínají Chaplinovy první grotesky. Dvanáct křesel je jedním z největších kroků zpět v dějinách českého filmu a jedna z nejdebilnějších filmových adaptací vůbec. ()
Burian se jede ujmout dědictví po tetě, jejíž povoláním bylo "kapitalistka ve Varšavě". Vlastně to není žádná plnohodnotná filmová komedie, spíš taková groteska balancující mezi němým a mluveným filmem, do toho pár písniček. Technická kvalita dochované kopie (respektive té, co jsem viděl na CS Filmu) je navíc dost špatná... ()
Díky krátké stopáži se to dá celkem v klidu přežít, škoda jen mizerné kvality, ve které se film dochoval. ()
"Tady máš pět zlatých a běž tam. Tam se nasměješ..." -Ferdinand Šuplátko- ()
Videl som omnoho lepšie filmy s pánom Buriánom. 45%. ()
no moc to teda neklapalo.... až na scénu, kdy si Burian stele na posteli na podlaze... ()
Nejslabší Burianův film, vzniklý jako koprodukce s Poláky - to se skutečně nevydařilo. Omluvou snad může být rok natočení - 1933. Povídka Ilfa a Petrova je notoricky známá, alespoň nám, kteří jsme maturovali z ruštiny. Teta uložila do jednoho ze svých křesel, která byla jediným objektem dědictví, šek nebo hotovost s 100 000 dolary. Veselá taškařice pak měla satirickly ukázat, jak jsou lidé chtiví peněz, a to i těch, které sami nevydělali. Zdá se, že film utrpěl prostřihy, možná tam části úplně chyběly, napovídá tomu i kratší stopáž a nakonec i občas poněkud nesouvislý děj. Tohle si Vlasta mohl odpustit, vlastně ani sám asi neměl, co svého do filmu dát. ()
Spíš než film je zajímavé, že se tu setkal Vlasta Burian se svým polským kolegou Dymszou. Bohužel se ale část filmu ztratila a je to na něm vidět... ()
Tak určitě nejslabší Burianův film co jsem viděl. ()
Je škoda, že se film nezachoval celý a že nebyl režírován někým zkušenějším či pozornějším.(max.70%) ()
Dějovou zápletku to mělo vymyšlenou dobrou, ovšem celkové provedení bylo otřesné. Duo Burian Dymsza nesourodé, žádná komická chemie mezi nimi nepanovala. Docela dobře si dokážu představit tuhle "komedii" natočenou později klasickým mluveným stylem, s prověřeným duem Burian Marvan v hlavních rolích. Takto vznikl pouze česko polský paskvil, který se zmítá mezi němou groteskou a mluvenou komedií. ()
Z Burianových filmů třicátých let asi ten nejslabší. Dle mého za to může ona česko-polská koprodukce, která má za následek, že se zde vlastně příliš nemluví, a Vlasta tak nedostal příliš příležitostí se předvést. Být to česká komedie, být Burianovým partnerem někdo z českých komiků, mohl to být o dost lepší film... ()
Úplně první adaptace knihy pánů spisovatelů Jevgenije Petrova a Ilji Ilfa a první Česko-polský film. Zvláště na první republiku byla přeshraniční spolupráce spíše výjimečná. Zvláštní je též to, že pro velkou většinu herců se stal snímek prvním či vůbec jediným filmovým počinem. Vlasta Burian se svým kolegou zažívají při hledání toho správného křesla řadu zábavných situací. Škoda jen, že film je opravdu poškozený. Leckdy vypadne zvuk, jindy nejdou přečíst titulky a konec chybí úplně. ()
Pre dnešného diváka nepozerateľný film, ktorý je k dispozícii vďaka veľmi poničenej, dotrhanej a nekompletnej kópii. Na tento film sa nedá pozerať inak ako na "študijný" materiál o histórii kinematografie. Kiežby sa voľakde objavila kompletnejšia kópia filmu, aby sa dal vnímať aj dej. ()
Groteska s Vlastou Burianem. Nebýt jeho, asi bych ji hodnotil jako odpad. Střihač musel být snad zfetovaný (i když je to asi dost dáno poničeností původní filmové pásky). ()
Tak trochu film, tak trochu němá groteska, žádný šlágr to tedy není. ()
Tretia hviezdička je za časti scén, ktoré sa nedochovali, ale mohli byť celkom dobré... ;) ()
Zoufale nudný film s pitomou zápletkou jež celkově působí jako mrzký pohrobek němých filmů. Nechápu co je vtipné na tom když dva neskutečně nesympatičtí blbci jsou jak sloni v porcelánu a napáchají jen škody kam se hnou. V předchozí době v němých krátkých filmech by toto možná fungovalo, ale na mluvený film je to opravdová bída i přes snahu Buriana a častou změnu prostředí ve kterých se krátké skeče odehrávají. Ve finále to teda působí jako nepovedený slepenec trapných scén. ()
Reklama