Hej-rup!

„Teď je to jako když střelí!“ Tak tady mi to s očekáváním hrubě nevyšlo. Čekal jsem komedii ve stylu předchozích 2 snímků V + W. A protože ty jsem bral za „rozehřívací“, od Hej-rup! (navíc s dosazením Friče na místo Honzla) bych už čekal kopec zábavy…a na ten nedošlo. Až zoufale dlouho jsem čekal, kdy se poprvé od srdce zasměju. Postupně se mi podařilo najít i něco zábavného, ale především z filmu byla cítit satira, místy docela hořká. A ten silný sociální (až levicový) podtón by snad i mohl být bohulibý, ale min. z dnešního pohledu „smrdí“ něčím jiným...Až se mi zastesklo po triviálních zápletkách z předchozích 2 filmů. A hlavně mi chybělo víc nádherných dialogů a hrátek s češtinou, které zde sice byly, ale v podstatně menší míře. Takže některé repliky, všechny ty „plotostřižny“, „máslostroje“ a originální žehlení kalhot byly fajn, ale znovu to na 4* stačit nebude, dokonce k nim chybí víc než v minulých případech. Škoda, snad příště. „Jé, pane továrníku, vy jste se změnil!“ - „Já teď chodím ve sportovním, víte? To se moc nosí teďka.“ (15.09.2019)

Tento snímek patří už ode dávna k mým nejoblíbenějším pamětnickým filmům. Nelze mu upřít originalitu námětu, dynamiku i zdařilé zpracování v rámci tehdejších technických možností. Ještě k tomu přidejme osobitý herecký výkon Voskovce a Wericha s brilantní ironií, vtipné hlášky, dodnes fungující humor, dobovou atmosféru a stále živou působivou hudbu Jaroslava Ježka. Já považuji tento film po všech stránkách za výjimečný i když už dneska mladou generaci asi sotva osloví. (15.03.2012)

Aj Pat a Mat museli mať niekde svoje predobrazy...alebo aj o tom, že vo filmoch sa veľa bozkáva a niekedy veľmi dlho...vtip na hlasný smiech je tu jeden, tempo to má solídne, ale zostrihané na 90 minút by bolo svižnejšie a že to odráža ľavicové myšlienky svojej doby a kritizovať to, je totálne od veci. Trochu mi to pripomenulo Clairovo Nech žije sloboda!, i keď tam je dej odlišný. (02.05.2017)

Skvělá satira, která i v době krize vyprodávala kinosály, tak kvalitní ten film je, tak moc tehdy mluvil lidem z duše. Že se na něm Voskovec a Werich rozhodli pracovat s průkopníkem Martinem Fričem (Hej-Rup je například náš vůbec první se zadní projekcí), považuji za velmi šťastné rozhodnutí a rovněž je znát, že scénář s nimi psal také Václav Wasserman. Příběh díky tomu pěkně odsýpá, každá scéna k něčemu vede, nic není "jen tak pro legraci", ačkoliv legrace je a je jí hodně. Ten ze všech nejlepší film však V+W ještě čekal. "Takže já jsem vlastně vyřízenej." - "Ale čestně!" (28.08.2015)

Myslím, že první filmová spolupráce V+W-Frič dopadla víc než uspokojivě. Je obdivuhodné, jak dokázali využít hospodářskou krizi a odvážné ztvárnit ji v tak komediálním duchu. V mnoha situacích mi Voskovec s Werichem připomínali populární dvojici Laurel-Hardy. Ačkoliv Voskovec s Werichem dokázali slušně oddělit film od divadla a svoje výkony filmu hodně přizpůsobily a Frič odvedl opět bezvadnou práci, nemůžu přehlédnout pomalejší první půli filmu, která na mě zkrátka působila tak, že film nevi kudy kam a snaží se jenom natáhnout stopáž krátkými epizodními příhodami (stříhání keřů, žehlení kalhot->již zmiňovaná podoba americkým krátkometrážním filmům) a teprve těsně před koncem si vzpomene, že film by měl mít ucelený děj a pointu. (06.10.2012)