Divoká stvoření jižních krajin

║Rozpočet $1,8milióna║Tržby USA $12,795,746║Tržby Celosvetovo $19,784,559▐ Prázdnota prázdna, niečo tak nekompaktné som dávno nevidel, dej čo ani na chvíľu nemá čím chytiť, zaujať, suchá odrhávačka. ????a k tomu 4nominácie na oscara fakt im tam šibe, akademici urobili asi najhorší výber filmov čo sa týka roku 2012 /20%/ (11.02.2013)

Skoro každý rok si Akademie vybere nějakého toho rebela, nekonvenční nebo alespoň nejméně konvenční projekt. Předloni to bylo Winter's Bone, loni jsem za takový film považoval Martha Marcy May Marlene (i když do konečných nominací neproniknul, určitě to bylo jen těsně). Letos se dostalo na dlouhometrážní debut Benha Zeitlina, a aby se neřeklo, rovnou je z toho i nominace na režiséra roku. Líbí se mi český distribuční titul, ač není doslovným překladem, moc se mi líbila hudba, trochu naopak vadila roztřesená kamera, ale zase to co zobrazovala to vynahradilo, no a k příběhu a jeho lidem... v Louisianě jich mají několik desítek, u nás jsou jich statisíce. Maličká Quvenzhané Wallis to zvládla skvěle, ale letos mezi ženami vyhraje stáří. (12.01.2013)

Holčička, která žije ve společenství tak vyloučeném a s tak základními pravidly na přežití, že by se dalo říct, že žije v pravěku. Důležité je zůstat v rovnováze, být platnou součástí světa a hlavně přežít. Hráz, která odděluje moderní a "pravěký " svět lidí z močálů je až do katastrofy prospěšná oboustranně, protože vyvrženci si svůj vyloučený život zvolili záměrně a nechtějí se zapojit do společnosti, která své členy spoutává od narození (tím, že je ukládá do kočárků) až do smrti (tím, že je napojuje na hadičky a přístroje). Zásadním pravidlem malého společenství je co největší přirozenost, co největší podobnost se zvířaty.____ Na filmu je vidět, že jde o debut - zejména v momentech, kdy se obraz rozostřuje anebo když kamera volným tempem přejíždí přes krajinu. Maličká hrdinka hraje opravdu neuvěřitelně, příběh je zajímavý. Jakoby chtěl napodobit pravěké mýty vyprávěné u ohňů (o běsných zvířatech a jejich propojení s lidmi) s dětskou fantazií a hrdou bídou lidí, kteří chtějí žít jinak, pod širým nebem a svobodně se všemi důsledky, které to přináší. ___ Přesto mě tento film nechal chladnou, možná tím, že tempo příběhu bylo přes zdvořilou stopáž pomalé, některé scény zdaleka nevyužily své možnosti (běsnící bouře byla příliš krátká na to, aby ve mně vzbudila hrůzu) a chování některých postav mi bylo hodně vzdálené (odtažitý tatínek, ztracená maminka). (12.09.2012)

Hodina a půl nadpozemského zážitku. Ben Zeitlin stvořil magický svět v drsném světě louisianských bažin, který se nezdráhá využívat pohádkového schematu a silně poetických až snových obrazů. Podobně jako Malick výrazně pracuje s přírodním rámcem a obdobně na jeho neustále přítomném pozadí rozvíjí příběh komunity, jež se rozhodla přečkat hurikán Katrina ve svých domovech za hrází symbolizující bezpečí, což rovněž doplňuje přesahujícími reflexe o celkovém universu. Zeitlinovi se podařilo tento transcendentální účinek zakomponovat přirozeněji než tomu bylo ve Stromu života (respektive v jeho zkrácené verzi), ačkoliv se stále pohybuje v mantinelech znaivnělé pseudofilosofie. Ta však v rodinně laděném snímku rozhodně není na obtíž a neruší ani zjemňující voiceover malé a odvážné hrdinky působivě přirovnávané k smečce vzkříšených pravěkých zvířat kráčejících zatopenou krajinou. Velmi podmanivá je i dynamická práce kamery znásobená rychlým a rytmickým střihem a už ani nepočítám kolikátý že soundtrack mě v letošních Varech uhranul - zde hudba doslova rozproudí krev v žilách a výrazně napomáhá přenášení nezlomného vitalismu komunity na druhou stranu plátna. Právě urputná snaha malého společentví uhájit své místo k životu, zachovat vlastní kořeny i přes zkázonosnou slanou vodu a uchovat svojí identitu navzdory všem podmínkám se dá považovat za velkolepý a zdravě patetický symbol. Zde nejde jen o příběh hrdinky vyrovnávající se s velkými životními ztrátami po vzoru přírodního predátora, ale o podobně urputný boj jejích nejbližších. A v tomto případě sentiment a pocity zadostiučiněný nejsou žádnou ztupenou pilou, na níž je třeba tlačit. Naopak její ostří je hladké a hladce a bezbolestně pronikající pod kůži a zanechávající za sebou hlubokou stopu... (03.07.2012)

Posledných desať minút je čarovných. Všetko predtým je len zmes ukričaných, nesúvislých myšlienok v pozadí zdevastovanej komunity a podmanivej atmosféry. Ale to je asi tak všetko. Snaha o vytvorenie nového a detskými očami nepoškvrneného sveta sa tak úplne nezdarila. Pritom ale hlavná hrdinka - roztomilé dievčatko - svojimi myšlienkami dokáže prinútiť k zamysleniu a svojimi skutkami dojať ako sa na správnu detskú hrdinku patrí. Lenže film nie je o detskej hrdinke, aj keď sa nám príbeh snaží nahovoriť opak. Film je o komunite ľudí neschopných žiť v spoločnosti, na ktorú sa pozerajú detské oči a spracúvajú ju detské myšlienky. Je to zmesica buranov, looserov a starcov žijúcich v pustine, a sympatický sú len v poslednom zábere, kde ako hrdinovia vediaci vo co go kráčajú v ústrety budúcnosti. Nestačilo mi to. Jednak preto, lebo tieto epizodické rozprávania založené na pocitoch, bez nejakej ukotvenosti v realite až tak veľmi neobľubujem. Viem čo tým chcel film povedať, ale hádam sa to dá spraviť aj trocha čarovnejšie. Inak je to film, ktorý neurazí, ale ktorý má veľmi ďaleko k tomu aby ma nadchol. Hudba je ale výborná. (31.01.2013)