Lidé z maringotek

Úsměvně nostalgické kostýmní drama, přes svoji širokoúhlou barevnost však přece jen i na svou dobu již trošku příliš staromilsky natočené. Krásná E. Vašáryová i opravdu okouzlující Jan Tříska a nakonec celé skvělé herecké obsazení pod režií klasika Maca Friče představují zašlou slávu starého cirkusového řemesla, ten uzavřený svět dřiny, lásek a nenávistí, ale divokého a svobodného ducha, svět na kolech maringotek, celoživotních domovů lidí kočujících tehdy ještě relativně svobodně mocnářstvím, od kolébky až po (mnohdy hořký a bez milovaného potlesku publika) konec kdesi na štaci. Prostě okouzlující, i když dnes již poněkud zestárlý, ale stále zábavný a milý film... :-) (26.03.2007)

Martin Frič byl rozhodně jedním z nejlepších režisérů a stal se jistojistě českým rekordmanem - inu 80 celovečerních filmů se jen tak někomu natočit nepodaří. A z toho minimálně 50 se nechá pokládat za zdařilé. Mezi ně určitě patří i zpracování povídky Eduarda Basse "Lidé z maringotek". Melodramatický příběh o nešťastné lásce z cirkusového šapitó s jemným humorem a výtečnými hereckými výkony Jana Třísky, Čestmíra Řandy a především Jozefa Kronera. Martin Frič tak rovněž jedním ze svých posledních filmů ukazuje všem, že ani tehdy nepatřil do starého železa a točil možná ještě lepší filmy, než dřív. A přitom předává štafetu novým tvůrcům, mladé režisérské krvi - Menzelovi, Papouškovi, Formanovi a dalším. 85%. (27.08.2008)

Film na motivy Bassových povídek z cirkusového prostředí nepatří k těm mistrovským dílům Martina Friče. Z výkonů vybočuje jen skvostný Jozef Króner, v chaplinovské postavě smutného stárnoucího klauna, ale přesto zahraného osobitým stylem, jaký snad nikdy nikdo nebude umět napodobit. A to je asi vše. Krásná Emília Vašáryová vyznívá dost studeně, Jan Tříska nic moc. Z vlastního cirkusu toho zas tak moc nevidíme a to co, vidíme, je až moc - totiž akrobatické jízdy kolem manéže, kde Vašáryovou a Třísku vidíme na koni jen tehdy, pokud na něm sedí jen klasicky obkročmo (až asi na dvě výjimky), jinak při celkových pohledech akrobacie je zřejmé dublování. Také to setkávání cirkusáckých společností bůhvíkde v Polsku je nějaké takové náhodné. Zkrátka solidně udělaný průměrný film, který neurazí, ale nevede k touze vidět ho znovu. (22.01.2015)

Ze najlepsie ceskoslovenske filmy vznikali v 60. rokoch 20. storocia, je zalezitost dlhodobo znama. Tuna ceskoslovensky legendarny reziser Martin Fric natocil vyborny film. Film je to hodne depresivny a smutny, pojednava totiz o smutnom zivote cirkusovych klaunov a o tom, ze klauni su casto v sukromi tvory smutne a nestastne. Krasna je najma laska ona + on, ale aj rezia je vyborna, pan Fric proste vedel tocit, to bez debaty. Herecke vykony trochu krivaju, dialogy su obcas rozpacite a prilis poznat lacne televizne kulisy. Ale v ramci ceskoslovenskej kynematografie urcite filmarsky nadpriemer a furt lepsie ako sucasne mnohe Vieweghove umelohmotne sracky. 77 % (21.04.2015)

Filmy s cirkusovou tematikou nemusím, ale tu ma zaujalo mimoriadne obsadenie aj režisér. Žiadny zázrak sa ale nekonal, ten pribeh lásky mi veľa nehovoril a tiež bolo všetko akosi skratkovité, roky ubehli ako nič, skôr by tomu sedel asi seriál. Najviac ma zaujalo "akrobatické jazdecké umenie" Emílie Vášaryovej, ktoré bolo spracované tak, že nebolo poznať náhradníčku. –––– Naučili mě počítat. Co mi můžeš nabídnout, Vincku? (22.01.2015)