Nemají pokoj svévolníci

Španělský film roku dle výročních národních filmových cen Goya. Obratně vystavěný scénář, hitchcockovské vyprávění obrazem a především těžkotonážní charizma José Coronada (ocenění za nejlepšího herce), který vládne celému filmu. Málomluvný "rum s colou" drsňák jako by vypadl z amerických kriminálek pár desítek let dozadu. Už dlouho jsem si během filmu neříkal, že bych s touhle postavou chtěl vidět další příběhy, nebo klidně celou sérii filmů. -- Jinak tenhle film vůbec nepřipomíná tón španělské kinematografie, na jaký jsem zvyklý posledních pár let - lehce přepjatá melodramatičnost (herecky, dialogově, hudebně, vizuálně). Tohle je nefalšovaná málomluvná cynická kriminálka, které by slušelo velké plátno. (27.02.2012)

Zvláštny film. V úvode si divák myslí, že tu máme ďalšieho skorumpovaného policajta, ktorý si neváha prestrieľať cestu davom, ale po hodine som začal tápať a zistil som, že o ňom vlastne nič nevieme. Ani po viac ako hodine som stále nepoznal jeho motiváciu v hľadaní svedka z prestrelky v bare. Neviem, či je to mojou nepozornosťou, ale mal som pocit, že divák zámerne nedostáva odpovede na mnohé otázky. Záverečný prepad a prestrelka s teroristami opäť hromadí ďalšie otázky, ale je tu hlavne jedna a zásadná. Je to hrdina alebo skorumpovaný vrah v radoch polície? Asi by som si to mal pozrieť ešte raz. 70%. (07.02.2016)

Čo zo zaujímavého začiatku a záveru, keď je medzi nimi hodina a pol neprehľadného filmového trápenia. Psychicky nevyrovnaný policajt vystrieľa bar a potom pátra po nepríjemnom svedkovi. Zdanlivo jednoduchý dej sa postupne mení na niečo celkom iné, ale to prevedenie mi bolo proti srsti. Monotónne odriekané dialógy by možno napravil dabing, ale s titulkami to bolo neznesiteľné, a hlavný hrdina s podivným výzorom a konaním ničomu nepomohol. (29.11.2016)

K tomuhle filmu jsem se po deseti letech vrátil kvůli tomu nakolik mi protagonista charakterově a vizuální připomíná hlavní postavu počítačové hry Disco Elysium. A opravdu mě dost překvapuje, že se o propojení těchto postav nikde nepíše. Buď je ona vize zlomeného detektiva v evropské kultuře tak vizuálně homogenní, že o sobě film se hrou nevědí nebo autoři Disco Elysium inspiraci nepřiznali. Když ale posuneme tenhle element stranou, pořád máme před sebou velmi unikátní krimi s morálně dost problematickým scénářem. SPOJLERY: Hlavní hrdina Santos zde během snahy zahladit stopy poté, co opilý zastřelil tři lidi v baru, odhalí nevědomky daleko rozsáhlejší plán, jehož úspěšná realizace by měla za výsledek smrt stovek nevinných lidí. A to mimo jiné tím, že naprosto rezignuje na technologie a odpojí se od byrokratického policejního systému, který jej tak není schopný zastavit či vychýlit z osy. Oproti tomu inspektorka, která skrze lidi, jež Santos zastřelil, se dostává na stopu stejného případu, nemá možnost jej vyřešit v rámci policejního systému, který ji neustále hází vědomě i nevědomě klacky pod nohy. Po vzoru starých kriminálek nám takto je řečeno, že v chaotickém světě organizovaného zločinu není možné uspět tím, že se jeho systému přizpůsobíte, nýbrž, že potřebujete čas od času neřízenou střelu, která je schopná prorazit se až k jádru a vyrvat mu srdce, často za cenu vlastního života. Akorát Santos není kontroverzní bonviván ve střihu Belmonda, ale cynik, troska a vrah, který si žádnou  scénou neříká o divákovy sympatie. Pokud je tenhle film obhajobou jeho přístupu asi úplně nevím, nicméně rozhodně je výbornou obhajobou jednoho filmového žánru. (07.07.2021)

Náročný a zložitý film, ktorý treba sledovať pozorne a možno aj dvakrát, keďže nie všetko môže na prvýkrát sedieť. Zároveň je to film pomerne tichý, dialógov je tu strašne málo. Spočiatku sa zdá, že ide o obyčajnú vyvražďovačku. Máme tu troch mŕtvych a svedka. Je to jasné. Lenže tá jasnosť sa poriadne skomplikuje. Máme tu hneď niekoľko otázok a ich riešenie nie je vždy jednoduché. Podľa mňa inteligentný a pritom nenápadný film. (02.09.2021)