Newyorská romance

Nadšení, naivity a čistoty předešlého režisérova počinu Once to sice nedosahuje, ale jak chcete kritizovat něco, kde se na vás skoro po celou dobu kouzelně usmívá to éterické stvoření, co si říká Keira Knightley, do toho hrají moc příjemné pésničky, to vše navíc v ulicích třetího nejkrásnějšího města na světě. O to spíš, když nad světem muzikantů slintáte blahem a užíváte si tak každou scénu, kde se hudba tvoří, nahrává, anebo kde se o hudbě jen povídá. Navíc správně vztyčený prostředníček všem těm nahrávacím a vydavatelským korporacím, které fenomén internet víceméně položil. Zkrátka film pro všechny, kdo poslouchají hudbu srdcem, anebo si to aspoň myslí. (Těším se na Prague Album :-). (19.10.2014)

Příběh je jednoduchý, ale výsledek je v rámci možností přesto poměrně dobrý. Prostě milá oddechovka, nic víc, nic míň. Snímek by možná vyzněl lépe, kdyby to byla více komedie (k tomu mu ale chybělo více vtipu) nebo drama (tam by zase byl potřeba asi nápaditější scénář). Přesto hezké herecké výkony, příjemná hudba a pěkné prostředí. 3,5*. (11.07.2014)

Love song není překvapivě klasický romantický snímek, jak by název mohl napovídat. Jde tu totiž především o lásku k hudbě (nebudu Vás lakovat, bez běžné lásky by se scénář též neobešel:-)), což zas není takovým překvapením, když bereme v potaz, že režisérem je John Carney. Herecky a hudebně je film opravdu povedený a k tomu z celého snímku sálá neuvěřitelně pozitivní nálada. Za mě tedy slabších 5 hvězd a je to z mého pohledu i o dost lepší než Once. (09.07.2015)

Na skromný a upřímný pohled na život v Dublinu a lásku k hudbě diváci před časem slyšeli. Once Johna Carneyho bylo kouzelné. Stejný tvůrce se vrací, přibral výrazně známější tváře a znovu se motá okolo hudby. Představuje vyhořelého rozevlátého hudebního agenta a skromnou talentovanou písničkářku. Každý z nich s sebou nese nějakou tu bolístku, nikdy ovšem není tak zle, aby z toho bylo divákovi ouvej. A problémy, které se objeví, se vyřeší zatraceně snadno. I tak to má výbornou atmosféru. I své mouchy. Výsledek se totiž tváří nesmírně svobodomyslně a přirozeně, jenže takový tak úplně není, ač je to právě k jeho ústředním hrdinům, kteří jsou mile uvolnění, nefér. Tvůrci celou tuhle jednoduchou story hezky zabalili a měli za to, že je vystaráno. Ono by bylo, až na to, že (jak už jsem naznačoval) chybí pnutí mezi postavami, tudíž nevyskočí tepová frekvence tam, kam bychom chtěli, marně čekáme na slzy, které bychom si otřeli. Herci jsou výborní – dle mého nedoceněný Mark Ruffalo se topí v dluzích, chlastá a dávno se odcizil se svou rodinou (spolehlivé Hailee Steinfeld a Catherine Keener), je výborný a album bych s ním natočil hned. I když by možná nevyšlo, byla by sranda. Keira Knightley je roztomilou sázkou na jistotu, překvapí o to víc, že skutečně zpívá a vůbec ne špatně. Ba naopak. A New York tu pro tentokrát tepe normálním životem!! (29.09.2014)

9/10. Mou největší filmovou slabostí jsou indie feel-good dramedy... a i letos jsem se zamiloval do jedné z nich. Má to své nedokonalosti (skoro až absence žánrového dramatu) ale emoce vyhrávají nad rozumem. Tak, jak to u podobných snímků bývá. S citem natočený příběh plný krásné hudby, uvěřitelných charakterů a nepřikrášlené lidskosti. Keira i Ruffalo u mě neskutečně stoupli - dlouho jsem nesledoval tak reálně uchopené postavy. Fakt paráda! (19.12.2018)