Třídní sraz

Niels, Andreas a Thomas jsou kamarádi už od dětství. Teď jim je něco přes čtyřicet a za každou cenu se snaží dokázat, že ještě mohou zapůsobit na ženy, které však nejsou v jejich věkové skupině. Niels má krásnou rodinu, ale také kupu problémů. Jedním z nich je, že pochybuje o své mužnosti a tím přicházejí další frustrace. Thomas je pravý opak, je sebevědomí a pokoří každou sukni, která se kolem mihne. Andreas je loser, protože ho žena opustila a odešla za mladším mužem. Andreas se cítí ponížen a rád by to udělal všem ženám v okolí. Všichni se setkávají za účelem třídního srazu, kde má Niels být hlavním řečníkem. Přátelé se však rozhodnou, že se sejdou ještě před srazem a pořádně zapaří. Velmi dlouho se mi nestalo, že bych měl od začátku až do konece filmu, slzy v očích od smíchu. Klassefesten je opravdu zběsilá, extrémně vtipná a trochu zvrhlá jízda. Humor je často za čarou, ale i ty sebezvrácenější skeče vám nepřijdou ubohé a trapné. To se děje hlavně díky skvělému výběru hlavních hrdinů. Při závěrečných titulcích jsem chtěl vrátit čas, abych si mohl tuto velkou jízdu s Nielsem, Andreasem a Thomasem zopakovat. (09.09.2020)

„Poslyš, Nielsi. Tvůj návrh je bezchybný jako vždy. Líbí se mi. Ale víš, chybí tomu trochu šmrnc.“ - „Co tím myslíš?“ - „Trocha šťávy!“ A tu Niels opravdu postrádá…Téma 3 stárnoucích pardálů, kteří míří na třídní sraz po 25 letech, je vděčné. Provedení už tak slavné není, ale pořád se jedná o nenáročnou, povětšinou pohodovou komedii, která se ani nesnaží předstírat, že je něčím sofistikovanějším. Tomu odpovídá i humor, který je jednoduchý (na druhou stranu, asi ne každý se chytne při narážce na Kissáky či Gorbačova), ovšem pokud k filmu dokážete přistoupit s nadhledem, může pro vás docela pěkně fungovat. Hlavní hrdinové se totiž chovají jako puberťáci, ale pár scén skutečně pobaví. Škoda jen, že filmu postupně začne docházet šťáva a závěrečný sentimentální návrat do normálu už to nevyzdvihne. Za mě lepší průměr. „Mohl bych…mohl bych dostat nějaká antidepresiva?“ - „A brát je každý den po zbytek života?“ - „A co mám teda dělat?!“ - „Aplikujte dvakrát denně větší množství té masti proti hemeroidům…pokud možno co nejhlouběji.“ (22.07.2023)

Vždycky kritizuju filmy, ve kterých stojí komediální prvky na zvracení, opileckých výtržnostech, sprosťárnách a podobných nechutnostech. Proto mě samotnou dost překvapilo, že tenhle film si mě získal, přestože ho z 80 % tvoří ony výše zmíněné scény. Možná proto, že tentokrát nebyly použité až tak samovolně jen pro zasmání. (05.01.2013)

Roztomilá a príjemná komédia na tému mužskej krízy stredného veku a o všetkom, čo toto náročné "vývojové" obdobie človeka so sebou prináša. Taká stretávka po 25 rokoch môže byť naozaj stresujúca záležitosť. Trochu mi tu ale chýbal ženský pohľad na vec. Niečo tu síce v tomto smere bolo, ale hrozne málo... Celkovo - čakal som viac humoru, no i tak som sa pri pár scénkach slušne pobavil, na lepší priemer to bohato stačí. 65/100 (12.02.2018)

Příjemná mužská komedie o mužích. Hemeroidy, holení koulí nebo soutěž v honění na čas jsem nečekala, ale dalo se to zvládnout a hlavně si člověk udělal novou/další/jinou/ představu o Dánech. Onen obávaný proslov, který měl hlavní, tak trošku vyhořelý hrdina pronést na školním srazu, mě překvapil asi nejvíc - místo aby tento čtyřicátník zazářil, k čemu celý film tak nějak směřoval, si divák vychutná zvukovou stránku zvracení po vdechnutí helia. Pobavila jsem se, ale už teď se bojím, až mé bývalé spolužačky přijdou s návrhem třídního srazu. (01.02.2014)