Vražedná minulost

Vincenzo Natali mě uchvátil již svou Kostkou a tak jsem pevně věřil, že si povede lépe, nežli v průměrném scifi Splice . Mé očekávání splnil sice tak napůl, ale Haunter se zařadil mezi filmy, které mě doopravdy zaujaly především svým neokoukaným a těžko předvídatelným dějem. Je sice pravda, že filmů s časovou smyčkou existuje již několik, ale toto podání sebou přineslo jakési osobité kouzlo, které mě uchvátilo a nepustilo až do samotného závěru. Je sice pravdou, že začátek byl lehce nezáživný a neustále se opakující scény mi trošku lezly na nervy, ale díky hlavní hrdince, která rozhodně nechtěla zůstat celou dobu zalezlá pod peřinou, se to brzy obrátilo k lepšímu. Abigail Breslin předvedla slušný výkon a pokud tak bude i nadále pokračovat, můžeme se dočkat další „megastar“. Ovšem ani Vincenzo Natali a scénárista Brian King se nenechali v žádném případě zahanbit a připravili si pro nás solidně našlapanou mysteriózní podívanou, která nám nabídla slušnou dávku tíživé atmosféry, napětí i pěkné rozzuzlení příběhu. Nekousal jsem si sice u toho nehty až do krve, ale párkrát jsem pocítil ono šimrání na zátylku. Dopomohly k tomu především dobré flashbacky, prolínání minulosti – budoucnosti – přítomnosti a především výkon Stephena McHattieho. Je ovšem pravdou, že ani tady se to neobešlo bez žánrového „klišé“, ale kupodivu mi to zas až tolik nevadilo. Je ovšem pravdou že místy to bylo až moc okaté. Především pak co se samotného pátrání týká. Místo aby divák zůstal trochu napjatý a v hlavě se mu zrodilo pár otazníků…Ono je určitě pěkné, že nám to tvůrci vysvětlili pěkně po lopatě, ale občas je lepší, když se divák nedozví všechno. (19.08.2014)

16 ročná Lisa je chytená v časovej slučke a prežíva so svojou rodinou stále ten istý deň, pričom si je toho vedomá iba ona. Vie, že sú v skutočnosti iba duchovia, ale zároveň sa snaží zistiť tajomstvo domu skôr než sa všetko spustí znova. Keď však začne s objavovaním napredovať, nastávajú (ne)patrné zmeny a nič nie je isté... Mysteriózny duchársky horor, do ktorého režisér vtisol svoj známy štýl, vďaka čomu to nepôsobí až tak otrepane, hoci tá ghost story má k tomu značný nábeh. Spracované je to však takým opatrnejším spôsobom, až som mal pocit, že pozerám jeden z tých hororov pre deti. Ale našťastie je to dostatočne zaujímavé a atmosférické na to, aby človek zo zvedavosti na finále pretrpel nedostatky, stereotyp a hluché miesta. (18.10.2013)

Byla jsem až překvapená, jakým způsobem zaujímala první třetina. Nápad s časovým zásekem se zdál jako neokoukaný a nevšední, ale bylo jasné, že, kdyby film chtěl dosahovat alespoň k pomyslné dokonalosti, muselo by se na něm pracovat trochu jinak a lépe. Atmosféru se též nepodařilo ideálně navodit, ale uznávám, že něčím mě tento snímek přece jen zaujal. Po jisté době ale tvůrci nastolili klasickou, obávanou béčkovou splétačku, ze které se nelehko jedinec vymotá a neumím si představit, jak jim to do sebe zapadalo na papíře. V určitém momentu už jsem se jen obávala, aby to celé nespadlo ještě níž, než se zpočátku zdálo. Abigail Breslin to tahala, jak se dalo. Nebylo to tak katastrofální, jak jsem čekala. Začíná mi v určitých rysech jejích výkonů zdálky připomínat Chloë Grace Moretz. Je škoda toho zmateného příběhu, kdyby byl pojat trochu stravitelnější formou, bylo by víc co ocenit. I tak to byla uspokojivá projekce. (28.11.2013)

O tomhle filmu jsem před projekcí věděl asi tolik co Eskymák o pěstování kokosových ořechů. Takže mne ihned zezačátku při "druhém dni" zaujal a abych se přiznal, i přes to soft podání mě nepustil až do konce. Hodně mě to bavilo. Proč jen 3* je prosté, pod ně bych nešel, je to někde mezi 3-4. Film je to prostě dobrý, tečka. Ale být trošku víc drsnější, ne tolik zaměřený na mladší publikum, přidat do toho více teroru na divákovu psychiku, zkrátka tohle je odtučněnej produkt, kterej by jinak mohl aspirovat na jeden z nejlepších horrorů roku, škoda - 6/10. (05.02.2014)

Záhrobní bubákovina čerpá z obdobných příběhů, kde se 1) hrdinové potácí v časové smyčce, 2) nelze opustit místo - zde dům - kde mě někdo odkrouhl, 3) chvíli trvá, než si jeden uvědomí, že to má za sebou a 4) ani konec diváka nepřesvědčí , zda to všechno dopadlo dobře, nebo úplně blbě. Velice se mi líbil dům ponořený do mlhy, který se sem zatoulal z ponurých gotických horrorů. Několik scén mělo příjemnou atmosféru, což je na celovečerní film poněkud málo. Závěr se začal nějak zamotávat sám do sebe a nejsem si jistý, zda se na vyústění příběhu diváci shodnou. Každopádně hezkou hvězdu si zaslouží tričko se Siouxsie Sioux, na jejíž The Killing JAR (z alba Peepshow) je třeba vydržet až na titulky (zatraceně, to tam nemohla zapět vícekrát? a vůbec, do duchařiny by se se svou image dobře hodila). Tímto též zdravím Bloody13 ;-) (04.11.2013)