Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Posledním významným filmovým projektem polského režiséra Krzysztofa Kieślowského byla volná trilogie Tři barvy, která vznikla ve francouzsko-polské koprodukci. Společně se scenáristou Krzysztofem Piesiewiczem se v ní inspiroval barvami trikolory a heslem francouzské revoluce Volnost, Rovnost, Bratrství. První částí je film nazvaný Tři barvy: Modrá. Jeho hrdinka Julie při tragické autonehodě ztratí muže, úspěšného skladatele evropského formátu Patrice a dcerku Annu. Julie utrpí silný psychický šok a uvědomí si, že ztrátou rodiny přišla o všechno, na čem jí záleželo. Pokouší se začít svůj život znovu, ale v anonymitě. Chce se tak osvobodit od všech věcí: majetku i vlastní minulosti. Její jediný kontakt s bývalým životem představuje Patriceův asistent Olivier, jenž je do Julie už dlouho zamilován. Aby ji vytrhl ze samoty a izolace od vnějšího světa, rozhodne se dokončit Patriceův "Koncert pro Evropu". Krok za krokem se snaží pomoci Julii zbavit se všeho, co ohrožuje její svobodu... Film získal Zlatého lva a Volpiho pohár za ženský herecký výkon Juliette Binocheové, na 50. MFF v Benátkách a pět Césarů (režie, nejlepší herečka, kamera, hudba, zvuk) za rok 1993. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (247)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Už jsou to pomalu 3 roky, co jsem viděl z Kieślowského barevné trilogie dosud jediný film, Červenou. Modrá mi přinesla porovnatelně silný zážitek. Na začátku různé, někdy i zvláštní střípky, které mě zaujaly velmi nápaditým snímámím kamery, postupně nám před očima vzniká z této psychologické mozaiky dramatický příběh ženy v dvounásobním traumatu po nehodě a ztrátě manžela... v návalu smutku a silných emocí se rodí očekávání, naděje s novým krokem k opětovnému nalezení smyslu života a poznání o důležitosti mezilidských vztahů. Čím déle film trval, tím si mě stále více získával, až jsem byl v závěru odměněn nejen šťastným koncem, ale i celým vyvrcholením jedinečného souznění příběhu s vizuálem (s množstvím působivých scén laděných s důrazem na modrou barvu) a hudbou. Díky námětu, kameře a Juliette Binoche by byl film zřejmě skvělý i bez hudby a s jinou profesí zemřelé postavy, ale zejména díky výsledné hudební skladbě mě závěr během zrodu nového života, po zakončení jedné práce, naprosto odrovnal. Svátečník filmový zážitek. [95%] ()

Lum3n 

všechny recenze uživatele

Mám-li být upřímný, tak mě tento všemi opěvovaný film moc nebavil. Drama hlavní hrdinky na mě vůbec nezapůsobilo (přestože Juliette Binoche byla velké plus filmu), v podstatě jsem jen čekal, kdy už se něco začne dít. Ale nezačalo, sledovat někoho, jak si sladí čaj, jak ho pije, jak pak 5 minut zadumaně sedí, jak si jde zaplavat, 10 minut plave, jde domů a zase 5 minut zadumaně sedí, to vážně není nic pro mě. ()

Reklama

Webb 

všechny recenze uživatele

[8/10] (CAB, CED, Eurimages, France 3, MK2, Tor) (Eastmancolor /// Produkce: Marin Karmitz /// Scénář: Agnieszka Holland, Slavomir Idziak, Krzysztof Kieslowski, Krzysztof Piesiewicz, Edward Zebrowski /// Kamera: Slavomir Idziak /// Hudba: Zbigniew Preisner /// MFF v Benátkách: Krzysztof Kieslowski (Zlatý lev), spolu s filmem prostřihy, Slavomir Idziak (Cena Osella - kamera), Juliette Binoche (Volpiho pohár - herečka)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Zatiaľ som videl z trilógie červenú časť a modrú považujem za rovnako dobrú i keď výrazne inú. V modrej je dominantná psychológia, výtvarné cítenie, hudba a rýdza filmárčina. Aj keď príbeh samotný nie je príliš nosný a nebol mi ničím blízky, vychutnával som si však jeho pomalé plynutie ozvláštnené krásnymi zábermi kamery, príťažlivým hudobným motívom a samozrejme dobre obsadenou Juliette Binoche. Už sa teším na poslednú, bielu farbu namiešanú Krzystofom Kieslowskim. ()

Othello 

všechny recenze uživatele

Je to vlastně celé dost podobné ústřední postavě - překrásný, ale tak trochu akademicky zaprdlý. Ale přesto je to sympatický hravé a formalisté se u toho roztečou něhou. Způsoby jakými si Kieślowski blbne ze scénou, úhly pohledů a barvami z toho ve skutečnosti vytváří strašně zábavný zážitek. Ostatně stejně jako u Tarka či Tarra tady tvrdím, že nuda jsou ti druzí. ()

Galerie (68)

Zajímavosti (13)

  • Juliette Binoche (Julie) si skutečně odřela o stěnu vlastní ruku. Krev, kterou vidíme ve filmu, je tedy skutečná. (džanik)
  • Snímek zaznamenal velký úspěch, v den premiéry v Paříži vidělo film 14 672 diváků a během prvního týdne v celé Francii 155 941 diváků. (Emo-haunter)
  • Pro evropské televizní vysílání byla vystřižena scéna s kočkou žeroucí myši. (džanik)

Reklama

Reklama