Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Posledním významným filmovým projektem polského režiséra Krzysztofa Kieślowského byla volná trilogie Tři barvy, která vznikla ve francouzsko-polské koprodukci. Společně se scenáristou Krzysztofem Piesiewiczem se v ní inspiroval barvami trikolory a heslem francouzské revoluce Volnost, Rovnost, Bratrství. První částí je film nazvaný Tři barvy: Modrá. Jeho hrdinka Julie při tragické autonehodě ztratí muže, úspěšného skladatele evropského formátu Patrice a dcerku Annu. Julie utrpí silný psychický šok a uvědomí si, že ztrátou rodiny přišla o všechno, na čem jí záleželo. Pokouší se začít svůj život znovu, ale v anonymitě. Chce se tak osvobodit od všech věcí: majetku i vlastní minulosti. Její jediný kontakt s bývalým životem představuje Patriceův asistent Olivier, jenž je do Julie už dlouho zamilován. Aby ji vytrhl ze samoty a izolace od vnějšího světa, rozhodne se dokončit Patriceův "Koncert pro Evropu". Krok za krokem se snaží pomoci Julii zbavit se všeho, co ohrožuje její svobodu... Film získal Zlatého lva a Volpiho pohár za ženský herecký výkon Juliette Binocheové, na 50. MFF v Benátkách a pět Césarů (režie, nejlepší herečka, kamera, hudba, zvuk) za rok 1993. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (250)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Už jsou to pomalu 3 roky, co jsem viděl z Kieślowského barevné trilogie dosud jediný film, Červenou. Modrá mi přinesla porovnatelně silný zážitek. Na začátku různé, někdy i zvláštní střípky, které mě zaujaly velmi nápaditým snímámím kamery, postupně nám před očima vzniká z této psychologické mozaiky dramatický příběh ženy v dvounásobním traumatu po nehodě a ztrátě manžela... v návalu smutku a silných emocí se rodí očekávání, naděje s novým krokem k opětovnému nalezení smyslu života a poznání o důležitosti mezilidských vztahů. Čím déle film trval, tím si mě stále více získával, až jsem byl v závěru odměněn nejen šťastným koncem, ale i celým vyvrcholením jedinečného souznění příběhu s vizuálem (s množstvím působivých scén laděných s důrazem na modrou barvu) a hudbou. Díky námětu, kameře a Juliette Binoche by byl film zřejmě skvělý i bez hudby a s jinou profesí zemřelé postavy, ale zejména díky výsledné hudební skladbě mě závěr během zrodu nového života, po zakončení jedné práce, naprosto odrovnal. Svátečník filmový zážitek. [95%] ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

Talent už nebohého Kieslowského ako režiséra i Juliette Binoche ako hlavnej predstaviteľky tejto trilógie je nesporný. S niektorými zábermi sa kameraman krásne vyhral, najviac na mňa zapôsobilo doktorovo oznámenie o úmrtí manžela a dcéry, ktorého sledujeme len v odraze oka Juliette. Kieslowski modrú farbu netlačil do záberov nasilu, ale s citom a tá sa napokon vo filme objavuje často, ale všimnete si ju len keď ju podvedome hľadáte. Modrý filter, korále, lízatko, voda v bazéne...Film na mňa urobil dojem a navnadil na ďalšie "farby". Nečakal som, že niekedy vypustím z huby volebný slogan Dzurindovej SDKÚ, ale "Modrá je dobrá"...80%. ()

Reklama

nunka 

všechny recenze uživatele

Príbeh Julie je zo všetkých farebných príbehov najchladnejší. Tragický moment, v ktorom príde o "všetko", paralyzuje prežívanie, pochopiteľne ho vyplní smútok a žiaľ. Na pohľad chladne pôsobiaca hlavná hrdinka v nezmyselnosti svojho života musí znova nájsť jeho smerovanie a určenie. Kieslowski vychádza z tradičnej symboliky modrej, Julia si tak vo svojej životnej línii prechádza zamatovo temnou až po priezračne azúrovú. Najtmavšie varianty modrej sa spájajú s jej hlbokou introspekciou a utrpením, najjasnejšiu verziu symbolizuje voda, ktorá jej prináša vnútorný pokoj a zmierenie. Nenecháva sa ňou unášať, prúdi v nej, splýva s ňou. Toto dielo je geniálne a zdá sa najviac prepracované do detailu.Mrazivé. ()

Freemind 

všechny recenze uživatele

Těžké rozhodování - Kieślowski je geniální scénárista, v průběhu filmu mě fascinovaly dokonalé perličky minipříběhů, detailů, chování. Horší je to s celkem, hlavní linii, která mě prostě postupně přestala zajímat. Podobně jsem na rozpacích, pokud jde o technické provedení - uhrančivá kamera, ze které mi doslova běhal mráz po zádech, skvělý střih a hudební režie,všechny tyto klenoty mi paradoxně kazila Preisnerova hudba, těžký, betonový monolit. Film tak přes svou univerzálnost a vyspělost stále trpí klasickým neduhem polské kinematografie - těžkopádností, patosem a divadelní afektovaností. Dobře, tak jsem si zahnidopišil, ale teď vážně - tohle musíte povinně vidět, je to klenot evropské kinematografie. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

"Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon. Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem" - Filmová Velepíseň lásky - ano tímto je tento film. Modrá jako prohra smutku, modrá jako resignace údajného rozumu. Modrá jako Juliette Binoche. ()

Galerie (68)

Zajímavosti (13)

  • Pro evropské televizní vysílání byla vystřižena scéna s kočkou žeroucí myši. (džanik)
  • Snímek zaznamenal velký úspěch, v den premiéry v Paříži vidělo film 14 672 diváků a během prvního týdne v celé Francii 155 941 diváků. (Emo-haunter)
  • Ve scéně, kdy je Julie (Juliette Binoche) nucena usnout na schodech, si lze všimnout obrazu francouzské šansoniérky Édith Piaf, který se objeví za sousedčinými pootevřenými dveřmi. (Panfilmex)

Reklama

Reklama