To neznáte Hadimršku

Počátky frisbee jsou datovány do univerzitních kruhů v USA někdy ve 40. letech dvacátého století, ale kdo tohle tvrdí, asi nezná Hadimršku a jeho úklid gramofonových desek.. Exhibice lidového baviče, který jako ztřeštěný revident s mottem „ubrat peněz, přidat práce“ staví své herecké kolegy do úloh pouhých nahrávačů a statistů. Pár momentů pobaví, ale že by se mi Popelec za čas nevyelektroluxoval z paměti, to nemohu říct.. (23.12.2017)

To neznáte Hadimršku ve mně zanechal dojem jedné z nejzábavnějších Fričových komedií. Líbí se mi tak akorát zamotaný děj, který ke konci začal zavánět mírným překombinováním, ale naštěstí se stihnul srovnat a proto si odnáším výborný filmový zážitek, jistě zásluhou nejen dokonalého výkonu Vlasty Buriana, nýbrž celého ansámblu (jmenovitě bych vyzdvihla vedlejší roli Jindřicha Plachty). (30.09.2012)

Až dnes jsem si uvědomil, jak je TO NEZNÁTE HADIMRŠKU blbý film. Naprosto beze smyslu: romantický vztah ústřední dvojice je vybudován na zcela nepravděpodobném předpokladu, že se inteligentní a krásná multimilionářka zakouká do lehkomyslného floutka, kterému hlídá záda kníratý revident s obličejem Vlasty Buriana; minimálně čtyřicetiletá Mici Angora chce namluvit Hadimrškovi, že před dvaceti lety byla děckem, které našel ve svém bytě; ve filmu, který je úplně o něčem jiném, se náhle zjeví lupič, jehož začnou policisté nahánět po ulici, aniž by měl zloděj či snad dokonce tato honička pro vývin příčinnosti narativu nějaké zvláštní poslání. Takže ještě jednou - když se na tento snímek člověk podívá bedlivě, uvědomí si dvě věci. 1) Jak je ten film pitomý a za 2) jak byl Vlasta Burian geniální. Každá věc, která se zde objeví, slouží coby doutnák rozpoutávající gejzír Burianových nedostižných skečů, jenž mají kvalitu vizuální (scéna ve sprše) i verbální ("Ta Angora se vobjevila na jevišti a, slečno, když já du do vany, tak toho na sobě mám víc než vona. Sedla si mi na klín a spustila, jak prej sem se rozpálil, když sem u ní včera byl. Slečno, já u ní nebyl, já u ní nebyl."). Ačkoliv je zde tedy snaha vystavět narativní linii také okolo vztahu mladého Zlatníka a slečny Vilandové, vše podléhá explozivnímu Hadimrškovi, a bez něj také každá složka filmu ztrácí zajímavost. Daleko lépe se povedlo vykreslit romantickou linii v jiném Burianově opusu, filmu DUCHÁČEK TO ZAŘÍDÍ. Tam ale, pravda, hlavní milovnici hrála Adina Mandlová, což byla poněkud jiná herecká třída než Marie Grossová. (27.12.2011)

Jeden z nejlepších českých filmů z prvního období zvukového filmu u nás je zajímavý z více zorných úhlů. Pomineme-li špičkové herecké výkony značné části protagonistů (Plachta, Burian, Marvan, Šlégl, Fiala), projevuje se ve valné části děje výrazně jevištní herectví příznačné pro lidové prostředí Burianova divadla (platí to zejména pro scény a výstupy v Angořině vile, zlomkově jsou zachyceny i některé projevy burianovského podbízení a proslulého přihrávání ostatních herců svému hereckému řediteli a šéfovi). Neobvyklé jsou i retrospektivy a vcelku slušně zvládnuté náběhy na parodování sladkobolných příběhů rodokapsu, braku a červené knihovny právě tak jako snaha představit Buriana jako chlapce. Honičková scéna, prvoplánově inspirovaná americkou groteskou němé éry, jen dále dotváří poměrně členitý půdorys scénáře i režie filmu. Připočteme-li k tomu dobově nadprůměrný scénář, úspěšnou Lamačovu snahu o vytvoření souvislého příběhu a ne jen volně navázaného řetězce kabaretních skečů (tak dopadl např. Honzlův a V+W PUDR A BENZÍN) i organicky včleněné reminiscence bouřlivě nastupující hospodářské krize (s dokumentárně zajímavou vězeňskou scénou), objevuje se jeden z nejpřesvědčivějších a nesporně nejzdařilejších Burianových filmů. Tato kvalita je současně špičkou celé tehdejší české kinematografie československého období české státnosti. (25.03.2008)

V nejlepším slova smyslu klasická komedie s Vlastou Burianem třicátých let. Vlasta se svým typickým hlasovým projevem, nešikovností a genialitou jak má být. Škoda poslední třetiny filmu, kde se trochu vytrácí Burianův styl a postava Hadimršky dostává trochu méně prostoru, protože bych neváhal ani s pátou hvězdou. Přesto, jedna z nejlepších komedií 30.let českého filmu. Já jsem pane veselý a hravý jako dítě. Já si vyhraju s lítkem od tramvaje celý vodpoledne, ale jak jsem ve službě, tak jsem čuba baskervilská (02.09.2009)