Jasmíniny slzy

Woody Allen chápe bohaté, (ex)zajištěné lidi, ale nikdy by do svých filmů neměl dávat lidi "normální", protože jim očividně nerozumí, zobrazuje je výhradně jako karikatury, jako škatulky a naplňuje jimi nejzajetější klišé. Jasmíniny slzy fungují co do hlavní postavy, i díky skvělému ztvárnění Blanchettové, ale Allenův snobismus nedovoluje dostat se až do hloubky, protože zasazení téhle postavy mezi "normální" lidi je spíš nepovedená komedie než hořké drama. (19.01.2014)

Moje pocity jsou takové všelijaké. Chvilkami mě to nebavilo vůbec, ale našly se i světlejší momentky. Co se týče humoru, tak jsem byl asi naladěn na zcela odlišnou vlnu. Pokud by zde černě na šedém nestálo, že se mělo jednat o komedii, tak bych si snad ani nevšiml. Cate Blanchett je šikovná herečka a Woody Allen je tak nějak pověstný tím, že si svoje snové roličky dokáže dokonale obsadit. Příliš se mi nezamlouvalo Woodyho podání. Časté retrospektivní vracečky, které snad měly symbolicky obeznámit diváka s tím, co se právě odehrává v Jasminčiných neuronech. Celý příběh je prakticky o bolestivém přechodu z života na vysokých nohou někoho jiného do života na nohou vlastních, které už tak vysoké zdaleka nejsou. Kdo z nás by to hravě zvládl?! Divák tak sleduje psychický rozklad hlavní hrdinky, který je věrohodný a pochopitelný. Bohužel i těžce nezáživný. Ani ty všude vychvalované dialogy mě vyloženě nenaplňovaly úžasem. Vidím to maximálně na slabé dva kousky. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film mi vybrala uživatelka Mireldis. (14.04.2016)

Námet je výborný, ale nepáčilo sa mi spracovanie. Stvárnenie jednotlivých postáv (až na výnimky) nebolo uveriteľné, skĺzalo to do typických klišé predstáv o nižšej vrstve. Jediné čo vyšlo boli postavy bezškrupulózneho boháča Aleca Baldwina a Cate Blanchett. Tá si rozhodne toho oscara zaslúži. Jej stvárnenie polobláznivej ženy, ktorá z nebeských výšok dopadne do šedivej ťažkej životnej reality, z ktorej sa bezmála dostane aby potom zase narazila ešte hlbšie, bolo jednoducho famózne. Dej bol pozerateľný, nič extra, ale aspoň som sa nenudil. Škoda toho konca, bol predčasný, odbitý a predstavoval som si ho úplne inak. 65/100 (03.03.2014)

Jeanette udělala v životě dvě věci - změnila si jméno na romanticky znějící Jasmine a sbalila úspěšného podnikatele. To druhé jí zaručilo pohodlný život plný nákupů, radovánek a pocitu vlastní důležitosti. Společenský status byl pro ni vším a stvrzovala jej řadou nákladných rituálů. Jednoho dne se spolu s pádem manžela zhroutí dosavadní jistoty a chtělo by se napsat dostaví se vystřízlivění. Jenže ouha, Jasmine se rozhodla stáhnout do světa iluzí. Nevyhnutelným vpádům nepříjemné reality čelí hysterickými obrannými reakcemi. Se samozřejmostí sobě vlastní se rozhodne využít dobré vůle nevlastní sestry a nakvartýruje se k ní do bytu. Woody vlastně vyšel ze stejné modelové situace, jakou naaranžoval Tennessee Williams ve svém slavném dramatu Tramvaj do stanice Touha. Zamířil si to ale jinam a zmíněný titul určitě nekopíruje. Jasmíniny slzy se dají zjednodušeně vnímat jako přímočará kritika snobismu a zároveň jako parádní herecká kreace dvou velkých hereček. Vedle slavné Cate Blanchett se totiž výborně prosazuje neméně dobrá Sally Hawkins, která má navíc velký komediální potenciál. V druhé linii pak postava Jasmine funguje jako symbol zaslepenosti těch, co si odmítají přiznat, že doba se mění a jen velmi málo věcí se nemusí běhu času přizpůsobovat. Průmyslová odvětví, společenské třídy, státy, ba i celé civilizace se dostávají do Jasmíniny pozice a reagují stejně směšně nefunkčním způsobem jako ona. Jasmíniny slzy jsou spíš než dramatem komedií. Ovšem komedií hořkou a spíš než salvy smíchu vyvolávající zamyšlení. Celkový dojem: 85 %. (14.10.2013)

Woodyho variácia Williamsovej Električky zvaná túžba nedosahuje sily tejto divadelnej (ba ani Kazanovej filmovej) predlohy, napriek tomu, že Blanchett hrá ako z veľkej knihy; akýmsi nechceným pôsobením chariziem a okolností mi Jasmínin príbeh nesadol a naopak v mojich očiach bol oveľa zaujímavejší, pútavejší a dramatickejší príbeh sestry Ginger (v podaní Hawkinsovej, ktorá sa mi čím ďalej viac páči - a nielen herecky, ale tu dokonca aj fyzicky); inak sa do veľkej miery stotožňujem s komentárom Havenohome-a; som fanúšikom Woodyho tvorby do roku 2000; (08.05.2014)