Život jako smrtelná choroba přenášená pohlavní cestou
-
Życie jako śmiertelna choroba przenoszona drogą płciową
(více)
Życie jako śmiertelna choroba przenoszona drogą płciową
Life As a Fatal Sexually Transmitted Disease
Život ako smrteľná choroba, prenášaná pohlavným stykom
Režie:
Krzysztof ZanussiScénář:
Krzysztof ZanussiKamera:
Edward KłosińskiHudba:
Wojciech KilarHrají:
Zbigniew Zapasiewicz, Krystyna Janda, Tadeusz Bradecki, Monika Krzywkowska, Paweł Okraska, Aleksander Fabisiak, Szymon Bobrowski, François Dunoyer (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Šedesátiletý lékař Tomasz je cynik a pragmatik. Přivydělává si při natáčení filmu o svatém Bernardovi, který zachránil zloděje před rozvášněným davem a slíbil, že ho vírou v Boha připraví k přijetí rozsudku smrti. Poté Tomasz pomůže jistému pacientovi ukončit utrpení zvýšenou dávkou morfia. Po čase zjistí, že i jeho zasáhla smrtelná nemoc. Bývalá manželka mu poskytne značnou částku na léčení v Paříži, ale jeho rakovina plic je již neoperovatelná. Tomasz se vrací k práci na klinice a jeho ateismus začnou nahlodávat otázky posledních věcí člověka. Při hledání odpovědí se nevyhne ani zvažování smyslu víry. Připuštění její existence mu poté zabrání uniknout před bolestí sebevražednou dávkou léků. Průvodci jeho dilemat jsou kolegové, známý kněz a zejména medik Marek, kterého hluboce vzrušují etické aspekty profese spjaté s tajemstvím života a smrti. Zadanou pitvu Tomaszova těla Markovi usnadní vědomí, že zesnulý přijal smrt jako přirozenou hodnotu nepomíjivého bytí. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (28)
Pokora. To je slovo, které mi zůstalo v hlavě po shlédnutí tohoto filmu. Pokora před režisérským umem pana Zanussiho, který mne na (jeho) stará kolena už podruhé dostal. Pokora před tím, když někdo svůj part neodehraje, ale spíš odžije, jako tomu bylo v případě Zbigniewa Zapasiewicze. A pokora, která dolehne pravděpodobně na každého, kdo bude stát před posledními dveřmi do neznáma... ()
Zanussi, ako predstaviteľ filmovej školy morálneho nepokoja, neustále hľadá odpovede na najzákladnejšie otázky života, smrti, viery a čestnosti. Divák s ním nemusí súhlasiť, ale musí s ním chtiac nechtiac konfrontovať vlastný hodnotový systém. Kiež by bolo viac režisérov, ktorí nás k tomu donútia. Dženkuje bardzo dla pana režiseriuša! ()
Umírající člověk, který se vyrovnává s blížícím se koncem, je pohříchu častým námětem filmařů. Zanussi se naštěstí vyvaroval patosu a citového vydírání a natočil naprosto civilní drama, které se sice otírá i o otázky víry, ale nic divákovi nevnucuje, spíš otevřeně přiznává, že víra není pro každého. Výborný Zbigniew Zapasiewicz působí přirozeně, jakoby doktora Berga nehrál, ale byl jím. Stejně skvělá je i hudba Wojciecha Kilara (90%). ()
Skvěle natočené drama, pojednávající o jdednom umírání bez zbytečného patosu. Perfektně zahrané a zrežírované. Je to film, který přes závažnost námětu neuvede do deprese, citově nevydírá a otázky, na které se ptá snad každý, nechává bez odpovědi, což je jedině dobře, protože žádný smrtelník takovou odpověď dát nemůže. ()
Viděla jsem to ve filmovém klubu na ČT 2 v rozhrkané malé televizi v penzionu pod hradem Rabí v době, kdy bylo jasné, že v mém životě dříve či později dojde k velmi fatální a bytostně bolestné události. Udělala bych cokoli, aby se jí dalo vyhnout, ale byla to taková ta událost, která se nedá odestát. V té době jsem si zvykala na to, že s tím nejde nic udělat. Že s tím nemůžu nic udělat. Všechno kvůli tomu bylo zvláštní a neopakovatelné, stejně jako ten rodinný výlet na Rabí. Nebo jako tenhle film. Viděla jsem ho jen tehdy, jen jednou, a určitě se na něj už nikdy nebudu dívat znovu. Vlastně ani nevím, jestli to, co se mě tak hluboce dotklo, byl ten film, nebo moje vlastní nitro. Nikdy to ale nezapomenu. ()
Galerie (16)
Photo © Canal+ Polska
Reklama