Apostle

Ve všech možných i nemožných ohledech se jedná o zcela průměrný film, na němž i těch pár výborných scén nezabrání tomu, aby Aposlte zcela zapadl do hluboké studnice filmové průměrnosti a zapomnění. Pomyslným posledním hřebíčkem do rakve tohoto snímku je jeho neúměrná délka, kvůli níž se mnohokrát kouknete na hodinky. Škoda, potenciál na ojedinělou a svěží hororovou jednohubku zde byl. (18.10.2018)

Psychopaticky zamračený Dan Stevens se vydává do svérázné sektářské komunity na tajném ostrově, kam byla unesena jeho sestra. Atmosféru a tempo si snímek udržuje hned od začátku a nabírá na zajímavosti s příjezdem hlavního hrdiny na ostrov, kde se začnou pomalu odkrývat pravidla místní populace a hlavně zvláštní mytologie, díky níž bylo společenství na ostrově vybudováno. Pak se ale sektářská kolonie začne hroutit zevnitř sama (bohužel), vedlejší postavy se začnou víc hlásit o slovo a příběh hlavního hrdiny zapadne do pozadí. Filmu kvůli tomu ve druhé polovině poněkud spadne řetěz, což se snaží zachránit vděčnými scénami se středověkou lobotomií a mlýnkem na maso. Až na šťavnaté gore scény každopádně v tomhle historickém hororu není nic moc, co by připomínalo předchozí Evansovy filmy. (05.10.2018)

A poté, co byl filmový horror úkladně zwanizován a následně za potlesku degenerowaných dětí triumfálně ukřižován zlým Mamánkem, zjevil se Apoštol... Haleluja! (Kdysi by byl tenhle dobrodružný film považován pouze za dobrý, v dnešních dobách temna se ovšem jeví jako vynikající. A tak charismatického, lehce pološíleného hrdinu, jsem už dlouho nikde neviděl. Poklona uctivá, pánové.) (15.11.2018)

Gareth Evans má na svědomí možná nejlepší soubojové scény, co byly kdy promítnuty na plátno, ale že jeho ambice tu (bohužel pro něj i pro nás) nekončí, bylo jasné vlastně celou dobu - Apostle je toho nevyhnutelnou eskalací. Není to špatné - má to v sobě ledasco sympatického, třeba expresivitu, jaké si většinou západní filmy netroufají. Myšlenkově to ale svojí nabubřelou banalitou evokuje nejslabší momenty Aronofského a po Witch to nemá zdaleka takovou údernost, jakou by to mělo před dní. 3 a 1/2 (21.10.2018)

Grrrrrrr! Já mám vždycky kvůli těm promarněným příležitostem chuť zabíjet! Apostle v mnohém připomíná v létě mnou zhlédnutý snímek The Ritual, a to v opravdu hutné temné atmosféře, gradujícímu napětí, plus nadpřirozené hrůze, která má v první třetině v divákovi pěkně zatnuté drápky. Po první noční sekvenci na onom ostrově ovládaném tajemným kultem jsem si říkal, že jestli bude film i nadále pokračovat podobným stylem, Hereditary bude mít možná silného konkurenta na TOP horor roku 2018. Bohužel pak se ale autoři krapet utrhli ze řetězu, přičemž následně začíná divoká jízda na život a na smrt, která ne že by nebyla zábavná, ale tak nějak se do té hutné atmosféry prostě nehodila. Nemluvě o ne příliš logickém chování některých postav, například jednomu z vůdců kultu najednou natolik hrábne, že začne iracionálně vyvádět, podobně jako Michael Douglas ve Volným pádu (Akorát místo uziny má upilovanou). Kdyby si film zachoval ten hrozivý, plíživý a temný styl, který mi v jednu dobu připomínal skvělou Čarodějnici, bylo by to sakra dobrý. Ani takto to ale nebylo špatné, ovšem nemůžu se oprostit od toho, že to mohlo být o dost lepší, kdyby se tvůrci trochu drželi na uzdě. Lepší 3* (14.01.2019)