Carol

× Blanchtettka je pro mě jedna z nejhezčích, ale hlavně i nejlepších hereček současnýho filmu. Zvládá v podstatě jakoukoliv roli, do které byla obsazena, a bez přehánění přiznám, že jsem její výkon v týhle lesbický romanci žral na 110%. Skutečnou hvězdou je tu však Rooney Mara, jejíž character arc nejenže netrpí zbytečným vysvětlováním hloupému divákovi, jaká že dívka to vlastně je, ale hlavně posouvá příběh dál bez sebemenšího patosu ve vztahu ke starší ženě. A Mara to zvládá zahrát s neskutečným přehledem, a to jak v emočních scénách, tak v klidných pasážích třeba při jízdě autem. Rooney oproti svojí ségře nemá jistý fyzický přednosti (a tím nemyslím prsa proboha), ale její ksichtík jako by byl stvořený pro mladé ženy, které hledají sebe sama. × Kamera je místama opravdu nádherná, přehledná, statická a zajímavá ve svých úhlech. × Tomu nahrává stejně skvělé nasvícení. Jaká je to potom škoda, že v jedné klíčové scéně jako by za kamerou stál někdo úplně jinej a osvětlovač si dával zrovna šlofíka. × Storytelling je úžasnej, minimálně pro mě, v tom ohledu, že absolutně nemá potřebu vysvětlovat divákovi, co se děje a dít bude. Nikdy na scénu nepřijde postava a neřekne: "A teď si tahle postava myslí tohle a tahle zase tohle." Místo toho na scénu přijdou postavy a jednají. Není důvod přeskakovat pro charaktery a samotný příběh důležité scény tím, že je někdo převypráví. Stejně tak není důvod cpát do filmu zbytečné scény. A pokud se nějaká taková jeví, za několik minut se ukáže, že je důležitá. Zároveň se scénář nikdy nesníží k tomu, aby něco shazoval, aby někomu něco podsouval, aby v divákovi vytvořil určitý dojmy (podpořeno kvalitní režií). Vztah obou holek není prvoplánově popisovaný, a jejich milostná scéna není prvoplánově jakákoliv - pobuřující, šokující, příliš lechtivá, atd. atd. atd. Naopak stejně jako většina dialogů je celý vztah vztahem dvou rovnocenných partnerek, z nichž jedna má to štěstí, že je mladá a nezkušená, druhá tu smůlu, že je starší a s nějakou minulostí. × Upřímně jsem byl kvalitou vyprávění šokovanej a vůbec nechápu, že jsem se filmu tak dlouho vyhýbal. ("No jo, lesbická romance, to bude kýč.") Jaký bylo překvapení, když jsem pak v poloprázdným kině hltal každej dialog, každej pohled do očí, každej dotyk, každou scénu, každý pohled z okna... A jaký bylo pro mě překvapení, když jsem pak objevil film i v koukatelný kvalitě na internetu a bez obalu jej stáhnul a podíval se na něj po několika dnech podruhé. Film není žádný terno, co se cen týče, přelomovosti, originality, a podobně. Ale je to neskutečně citlivý vhled do vztahu dvou žen v době, kdy se na homosexualitu nahlíželo jako na nemoc. Není to film pro každýho diváka, ale toho, kterýho osloví, už od plátna (nebo obrazovky) nepustí. A nemusí to bejt tím, že máš nějakou orientaci, může to bejt třeba i tím, že je to prostě skvěle odvyprávěnej citlivej příběh, kterej má svoje kouzlo v tom, že tomu tak skutečně mohlo bejt. (18.05.2016)

Přátelé je to dobré, počet penisů po celou délku filmu je konstantní a lesbické scény tu jsou. Už jen z těchto důvodů film za vidění stojí, bohužel dějová linie společenského odsuzování a řešení sporu o dítě je natolik otravná, že je to často nuda. Takže jestli máte rádi lesbičky a Cate Blanchett, jděte do toho. (11.02.2016)

Troufám si tvrdit, že tohle půjde velmi brzy do modrých čísel. První je elegantní, troufalá, finančně zajištěná a psychicky nevyrovnaná matka. Druhá je drobné děvče, talentovaná fotografka, která postupně otevírá svou vystrašenou duši. První o své orientaci ví, druhá o ní začíná přemýšlet. Společenské konvence začnou došlapovat na obě dvě. Celé je to na můj vkus nesmírně překultivované. Než si postava zapálí cigaretu, uběhne hodně vody. Než se dočkáme nějaké odpovědi, další minuta je pryč. Produktivita práce byla v padesátých letech minulého století zřejmě zoufale nízká – všichni jsou nesmírně zpomalení, bez života, bez emocí. Ostatně chybí jakýkoliv důkaz, proč bychom měli věřit, že tyhle dvě se přitahují, protože spolu nevedou ani pořádný dialog. Celkově snad kvůli pečlivosti s detaily, kterou režisér Todd Haynes (na svém kontě má i drama Daleko do nebe na totožné téma) filmu věnoval, zapomněl na emoce. Neviděl jsem ani žádnou výpověď o společnosti jako takové, ani žádnou sondu do mezilidských vztahů v xenofobní a homofobní americké společnosti. Dvojice Cate Blanchett a Rooney Mara je velmi slušná, o Oscarech bych ale určitě nemluvil. Kameraman Edward Lachman rád volí záběry přes skleněné tabule, snímá postavy z jiné místnosti, přes bariéry, snad aby ukázal jejich postavení. Tohle téma si pozornost určitě zaslouží, jen se na něj příště musí jít s mnohem větší péčí. Docela dietní tři hvězdy!! (27.12.2015)

Nemůžu si pomoct, ale tenhle film je kritikou hodnocen dobře prostě jenom proto, že je dobře natočen, vypadá pěkně a je o tom, že se dvě ženy mají rádi a je to podáno přirozeně. Jenže já jsem se prostě nudil. Mně ten snímek přišel naprosto o ničem. Drama je zde podáno neskutečně přímočaře, dost se zde používá zkratka, která deformuje gradaci... Ne, tohle mě prostě nezaujalo víc jak na ten průměr. (01.02.2016)

Čekala jsem, že to bude alespoň o stupínek lepší. Hudba je jednou z nejlepších věcí na celém filmu naopak dialogy mi přišli až moc strohé a nedomyšlené, jako by si s tím sami herečky nedokázali poradit. Postelová scéna mezi Cate a Rooney mě uchvátila a jsem ráda, že se toho vůbec nebáli a trochu se odhalili. Nicméně to je asi vše, co je na filmu dobré. Film drží hlavně herecké výkony, jinak to spadá pod průměrný snímek, na který po nějaké době zapomenu. (31.12.2015)