Sakra, kluku!

Nahlédnutí na takový jeden krásný den v nehezkém Berlíně očima jednoho sympatického pána s nulovými vyhlídkami do budoucnosti. Musím uznat, že Tom Shilling oplýval sympatiemi, takže se mi celkem snadno podařilo ponořit se do děje. Takové existencialistické drámko. Hlavní hrdina nám proplouvá bez emocí příběhem, který se na oko tváří, že je úplně prázdný. Na své pouti od ničeho nikam, střetává Niko velmi zajímavé postavičky, se kterými vede příjemně napsané dialogy. Místy je film vtipný, sem tam vykoukne nějaké drama, občas dojde i na lehké filosofování. Ačkoli u podobných filmů zpravidla usínám, tak tento mě něčím nespecifikovatelným prostě okouzlil, a to jsem neměl ani svoji obvyklou kávu. Musím zaútočit na 4 *. Lehce mi to dokonce připomíná obraz současné zhýčkané mládeže, kterou nic dlouho nebaví, a do které se bohužel také stále řadím. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film mi vybrala uživatela mat.ilda. (26.04.2016)

Cesta jednoho ztraceného mladého muže ke kafi aneb jak nepřítomnost kafe vede k alkoholismu. A nebo radši příběh atmosferického Berlína, černobílého filmu a Nika, jež neví, co chce a ani se to najít nesnaží. Film, v němž se možná mnozí poznají a nebo se do něj minimálně během pár prvních okamžiků dokonale vžijí, divně charismatický hlavní hrdina, kouzelné postavy v jeho okolí a jejich nezapomenutelně křekhé příběhy. Poetické vyprávění pozitivně melancholických střípků světa kolem. Snímek, od kterého jsem měla letos největší očekávání a jež jako jeden z mála nezklamal... (04.07.2012)

Súčasný nemecký generačný film je pre mňa neznámym územím, problémy hrdinu Nika však nie. Jeden deň zo života mladíka v súčasnom Berlíne je formálne i obsahovo nesporne atraktívnym návodom, ako sa vyznať v hlavách mládeže, ktorej nik nerozumie. Nikov deň je vlastne sofistikovanou a tematicky rozpriestranenou rozprávkou - hrdina sa na začiatku dňa dostane do menších existenčných problémov, v zápätí sa však ukáže, že sa s nimi dokáže vysporiadať, pomôže susedovi s jeho psychoterapiou, získa možnosť dostať sa do filmu, neskôr stretne krásne mladé "osudové" dievča z minulosti a ku koncu dňa ju dokonca "zachráni pred drakom". Do toho sa okrajovo vmiešava v epizodných zábleskoch posttraumatické vyrovnávanie spoločnosti s hrôzami II. sv. vojny (film), kancelárska chladná byrokracia (psychologický posudok), uvedomenie vlastnej nezrelosti (otec), ale hlavne absurdne geniálne zhmotnenie neduhov dostatkovej spoločnosti, v ktorej je ústredný protagonista neschopný dostať sa za celý deň k jedinému kelímku obyčajnej kávy. Prívlastok "kafkovské" je viac než výstižný. 80% (15.10.2014)

Sakra, kluku - tys mi učaroval! 24 hodin bez kávy ve dni blbec novodobého rozervance, který na to, jakým protivenstvím prochází, zachovává stoický klid a dokonale si užívá svůj momentální životní postoj... ukáže se, že dočasně, neboť otec se vyjádřil jasně - jediné, co pro tebe můžu udělat, je neudělat nic... což je mimochodem velmi moudré rozhodnutí. Krom toho, že se Niko Fisher tak krásně hledal a měl interesantního kamaráda, provázel ho allenovský džezík a černobílý obraz se záběry Berlína jak z profi fotek padesátých let... prostě skvělá náladovka s naprosto lahůdkovým Tomem Schillingem ♥ - zkrátka, přesně podle mého guuusta - jdu do plných! (08.08.2014)

Jak popsat veškeré svoje pocity? Jak nevynechat jediný detail? Nevím, pokusím se, ale půjde mi to těžko. Asi tak těžko, jako život v podání našeho hlavního hrdiny. Zdánlivě má vše, co by mohl mít, přesto neví, tápe a hledá nějaký smysl, či impuls. Zdánlivě obklopen mnoha lidmi a přesto tak sám…. K tomu naprosto perfektní černobílé provedení, které tuhle nenápadnou nádheru ještě bez chyby vykreslí a dodá ten správný punc…. Zkus se postavit na vlastní nohy a jednou udělat taky něco sám. Já osobně Ti věřím, chce to jen odhodlání a trpělivost, ale určitě to vyjde. Jediná věc, kterou pro Tebe můžu udělat, je to, že neudělám nic. (17.08.2014)