Zločiny a poklesky

,,Zločiny a poklesky" patria medzi Allenove najambicióznejšie námety. Bravúrne spája komédiu a drámu. Vzhľad filmu je elegantný a strašidelne temný, zatiaľ čo partitúra je jazzová a zvodná. Príbeh má niekoľko kľúčových tém (dobro a zlo, život a smrť ), ktoré sú veľmi jasne riešené a spracované s obratnosťou a pravdou. Koncept ako taký nie je inovatívny, ale je náročný a nesmierne presvedčivý. Humor je úžasne ironický a veľmi charakteristický pre osobitý múdry Allenov štýl, sú tam odkazy a postrehy, ktoré sú ostré a bystré (vždy jedna zo silných stránok Allena ako spisovateľa) a sú dobre zmiešané s vážnym tónom, ktorý je temný a patrične znepokojujúci. 8,5/10 (10.03.2022)

Allen bývá ve svých komediích roztomile starosvětský; je to takový ten princip, že když je někdo zavražděn, na konci filmu vstane a zjistíme, že byl celou dobu jen omráčený... Ale jak vidno, i takový pohodář jako Woody musí občas upustit temné vody. A tak jsou Zločiny a poklesky podivně temným příspěvkem do Allenovy filmografie, následujícím v řadě dramatů Jiná žena a Září. Dojde tu k opravdové vraždě, zlo není potrestáno, láska nevyhrává, naděje není, filosofové páchají nečekané sebevraždy a lidé na sebe při sexu vykonávají velkou potřebu... Je vidět, že psychicky na tom v tomto období režisér nebyl nejlépe. Já dávám čtyři hvězdičky, protože mám radši, když se na temné lidské stránky dívá s humorem. Tento film je na mě možná až příliš zatěžkaný. Nicméně je výborný a pokud nebudu hodnotit subjektivně, ale pokusím se o objektivitu, jedná se o jeden z myšlenkově nejhlubších, a tedy i nejlepších Allenových filmů. (25.11.2012)

Na zadek nepadnu, ale jinak byl tenhle Woody docela dobrý. V postavách se dalo jakž takž vyznat a setkání Landaua (viděli jste s ním původní seriál Mission Impossible?), Aldy, Orbacha a samozřejmě Allena, co víc si přát. Woody se nebál používat silnější hudební motivy v okamžicích, kdy to nebylo úplně potřeba. Jako typického loosera, kterého ztvárnil nesčetněkrát (ale někdy je jako neurotik až mírně otravný, tentokrát ne), ho můžete mít s klidem rádi. (08.09.2013)

Když se divák vrátí ke starším Allenovým titulům, spokojenost je takřka zaručená. Tradiční propletenec vztahů, sexu, lásky a neurotických nálad je tentokrát hlavně psychologickým dramatem ze současnosti. Nabízí dvě nosná témata – uměleckého režiséra na scestí, který má natočit dokument o nenáviděném švagrovi, který mu navíc posléze přebere milovanou ženu, a očního lékaře, který se rozhodne zbavit nepohodlné milenky. I když tu máme opravdu vážná témata, Allen předkládá i svůj typicky suchý humor („V ženě jsem byl naposledy při návštěvě sochy Svobody.“). Je obdivuhodné, jak ladně umí skočit od hořké komedie k tíživé tragédii. Takhle bravurně to ovládá málokdo. Výborný Alda, výborný Alda, výborný Orbach.. (26.07.2013)

Je to teprve třetí Allenův film, co jsem viděl a musím říct, že se mi jeho filmy začínají hodně líbit ... obzvláště mám slabost pro stará kina, která jsou plná starých filmů, na které jen tak mimochodem jeho postavy chodí :-) Dále je tu ten existenciální humor, New York a příšerné oděvy, které se nosily na přelomu 80. a 90. let, brrr. Z herců samozřejmě musím pochválit svého oblíbeného Alana Aldu, jsem rád za každou příležitost, kde ho můžu vidět mimo MASH, Landaua, který mě před tímto filmem zaujal už coby Bela Lugosi v Edu Woodovi anebo mě neznámého Jerryho Orbacha, jako typického židovského gangstera :-) Woody Allen sám je herecky samozřejmě taky fajn. Nelíbilo se mi to tolik jako třeba Love and Death nebo Manhattan Murder Mystery, ale pořád kvalitní zážitek :-) (12.10.2013)