Pile ou face
Heads or Tails
Režie:
Robert EnricoKamera:
Didier TarotHudba:
Lino LeonardiHrají:
Philippe Noiret, Michel Serrault, Dorothée, André Falcon, Bernard Le Coq, Pierre Arditi, Jean Desailly, Jacques Maury, Jacqueline Doyen, Fred Personne (více)Obsahy(2)
Kdo by alespoň jednou nedostal chuť zabít svou ženu? Edouard bydlí na sídlišti, má manželku, která neustále mluví, či špíše mu neustále něco vyčítá a nadává, jeden velký sen. Při jedné zvláště „výživné“ hádce vypadne jeho žena z okna, když věší záclony. Byla to nešťastná náhoda, nebo už to Edouard nemohl poslouchat. Inspektor Baroni, který dostane případ na starosti, je přesvědčen, že Edouard své ženě z okna pomohl, a z Baroniho se tak stává honící pes. Setkání dvou vdovců, dvou mužů, kteří vědí o životě a o manželství své, je zároveň setkáním dvou velkých hvězd francouzského filmu Philippa Noireta a Michela Serraulta. (Česká televize)
(více)Recenze (34)
Škoda, že to nezůstalo u takového maigretovského kočkování včetně atmosféry řeky, lodí a venkovských zahrad. Časem se to proplete s nijak zajímavým vyšetřováním drogové scény a vysokými politickými kruhy, a na hru kočky s myší mezi Noiretem a Serraultem zbude jen pár scén, a tudíž i na ty zvraty v jejich postoji jednoho ke druhému. Přičemž ten hlavní zvrat se dá domyslet velmi brzy a film ztrácí ten hlavní hák, který má diváka držet. Ostatně i to kočkování, nakolik je to nejzajímavější z filmu, je časem nudné a zdlouhavé a o ničem. Jakákoliv maigretovská atmosféra a lodě a venkov už je samozřejmě tou dobou dávno pryč. A v závěru se to nečekaně a proti smyslu filmu zvrtne na chvíli i v komedii. Hlavně že dvě ze tří hereček ukážou prsa, jak je na francouzské filmy zvykem - někdy zbytečným, řekl bych. Navíc jsem nepochopil, proč Noiretovi maskéři nechali na hlavě květák místo vlasů. Navíc to ČT uvedla v dabingu a myslím, že ten se tentokrát nijak zvlášť nepovedl. ()
Divák sleduje ústny "súboj" dvoch mužov s protipólnymi názormi, ktorých vzťah sa postupne vďaka "stalk-ovaniu" a následnému zisteniu "životnej podobnosti", mení na (skoro) "priateľský", ale aj prípad o drogovom dopade na deťoch "vyvolených". Ten druhý ma nezaujímal ale že absolútne, pričom na mňa pôsobil skôr ako rušivý element. Ten prvý zas miestami vďaka vývoju deja budí dojem, akoby jeho základy tvorili trámy z preglejok. Jednoducho, nie tak celkom chápem tomu vývoju, ktorý ma na jednej strane bavil, lebo je podaný pútavým spôsobom, no na tej druhej, mi prišiel úplne pritiahnutý za vlasy. Neviem čo si mám myslieť .. ()
Mnohem spíš než na kriminálku se připravte na psychologické drama o dvou nezadržitelně stárnoucích - a proto bilancujících - mužích. Ač se tomu brání a stojí na opačných stranách barikády, postupně k sobě nachází cestu a porozumění, nenápadně se rodí zvláštní přátelství. Film stojí na civilním, neokázalém herectví dvou velkých es francouzské kinematografie - Noiretovi a Serraultovi. Zajímavá je i kamera, která si pohrává se všedními motivy, jako je život na sídlišti nebo říční doprava, a vytváří místy melancholickou náladu. Kdyby se snímek dokázal vyhnout některým nedodělkům při stavbě charakterů vedlejších postav, mohl dosáhnout i na nejvyšší metu. I tak jsou to ale silné 4*. Celkový dojem: 85 %. ()
Konverzační psychologické drama dvou mužů na sklonku jejich profesní kariéry, která je už léta nenaplňuje a při životě je drží už jen jejich klukovský sen. Přes jejich zdánlivou profesní i povahovou rozdílnost se ukazuje, že k sobě mají ve skutečnosti velmi blízko a vzájemně si pomáhají s vyrovnáním se s vlastní minulostí. Noiret i Serrault hráli perfektně. ()
Ze začátku to vypadá na klasickou francouzskou detektivku s krititickým podtextem.ze staré školy, Ale nakonec se z toho vyklube poměrně netradiční psychologická kriminálka, ktera mě zaujala. Noiret hraje svého bodrého komisaře neuvěřitelně stylově a Serrault je taktéž tradičně skvělý. Enrico vede film stabilní pevnou rukou. Je to natočeno zajímavě civilně. Konec originální. Ve výsledku vážně skvěle a pochvala i pro skvělý Donutilův dabing. ()
Reklama