Lakomec

Pf-pf. Byla jsem donucena se na tenhle film podívat (protože Moliéra zrovna nehltám a číst se mi to nechtělo :D) a tahle verze mi náhodou padla do rukou....bohužel. Funése mi bylo chvílemi až líto, kam se to dostal. Zezačátku jsem myslela že vyklidili jeviště, dali na něj jako pozadí desky s nápisem ,,Moliére" a okno s květinou...doprostřd posadili sličnou slečnu a jejího bratra...a kameru. (Až když bratr seběhl za schodů, prošel kuchyní a vyšel na zahradě mi došlo, že to asi divadlo nebude, nicméně dojem zůstal stejný i když byl Funés v kláštěře....btw ta scéna s chrastící jeptiškou byla dobrá :)) Žádný extrémní dojem to ve mně nezanechalo, krom hlavní moliérovy vize mi zbytekový smysl tak nějak uniká a znovu už na to koukat asi nebudu. :) 2** P.S. jaká by byla vaše reakce dámy, kdyby se vám někdo dvořil stejným způsobem jako funés v tomhle filmu? :D (27.11.2008)

Film se poměrně málo točí kolem Funèse a musím přiznat, že dialogy ostatních jsou mnohdy rozlezlé a začnou nudit, protože postavy se snaží odříkat celý ten starý text, obdivovat jednu věc tolika slovy, kolik jen dokážou vymyslet. Monology do kamery jsou pak vyloženě ujeté. A zatímco některé zvláštní nápady, jako třeba tu s čarou života, jsem uvítal, některé pasáže a místnosti na mě působily zvláštně. Hru jsem četl, zpracování je vlastně docela dobré, ale na vážně dobrý film to dle mě nestačí. (24.01.2011)

Pan Funés je dokonalý. To s naším dabingem to bylo špatné. Nemyslím hlas, ale ty chyby ve výslovnosti, děs. Nebylo jich naštěstí moc. Na hlas je třeba si zvyknout, zpočátku se i zdálo, že nemá pořádnou intonaci. Režie celého filmu také nic moc. Mně totiž vadilo to kecání na kameru. To nesnáším. Ale zase na druhou stranu, obléci pana Funese do pavích per a dát mu k tomu ty brýle, to byl nápad k nezaplacení. Nu, po začátku filmu sem postupně přichází stará herecká elita Francie, jako Michel Galabru nebo Funesova filmová manželka Claude Gensac. V mini rolích je pak zde četnický kolega Tricard, tedy Guy Grosso, a další četník Merlicot Michel Modo. Ale ani ti nejsou sami, jsou zde prostě samé známé obličeje. Snímek nakonec hodnotím hodně pozitivně, takže dávám sedmdesát procent. *** A PŮL (05.03.2020)

Knížku jsem tentokrát četl (povinná četba) a docela se mi líbila. A toto ztvárnění překvapivě taky. Některé nápady, jak setřít rozdíl mezi divadlem a filmem (herci často mluví do kamery, jako by na diváka v hledišti, scény občas přejdou do úplně jiné během vteřiny /při vyšetřování, kdy jsme v kuchyni, jsme najednou u soudu/) mi přišly bezchybné. Bohužel ale není to úplně věrné knižní předloze, pár postav si režisér přidal (kuchař/kočí v jedné osobě či dohazovačka v divadelní hře, pokud si dobře vzpomínám, nebyli) a první cca hodinu lze obdivovat pouze výkon ďábelského Funèse. Prakticky až od chvíle, co mu ukradnou truhlici plnou zlaťáků, začíná být i film excelentní. Ale to je poslední půlhodina, což je z dvou hodin přeci jen málo. Lakomec sice stojí za vidění, ale pozor, není to přesně podle knihy, takže si raději nejdříve přečtěte knihu a až pak zhlédněte tuto (povedenou, místy až parodickou) taškařici. 80 %. (24.05.2011)

Asi nejlepší adaptace tohoto díla. Neskutečně roztahané ale i přesto naprosto přesvědčivé dialogy skvěle vtáhnou do děje a pak už nezbývá nic jiného než sledovat opět geniálního Funése (Krampol je ovšem příšerný!) Vlastně je veliká škoda že to občas až moc smrdí divadlem a levné kulisy někdy strašně bijou do očí (09.06.2021)