Grand restaurant pana Septima

Dokud se čerpá servilita Rogérka, aby mohla být předána hostům, provádějí se inspekce na bázi provokace a tempo pianisty mění šikanózní výcvik personálu na bakchanálie, je dění v Septimově vývařovně na čtyři michelinské. Jenže jak se začne obíhat novinový stánek a přejede se do zasněžených hor na jakousi kombinaci Fantomase a bondovky s Moorem, je to už na udání Státní zemědělské a potravinářské inspekci, protože se přestalo vařit s čerstvých surovin. De Funès s upgradem FF je ovšem skvostný. Užil jsem si i drobnosti, jako třeba jeho vyděšený výraz, když divizní komisař vypráví recept s dušením ve vlastní šťávě či tradiční celoobličejové opocení v krizových situacích.. (04.08.2021)

Snad nezkušenost režiséra či měsíc v úplňku, způsobila že má film dvě nesourodé části. Automobilová honička v Alpách následuje po první polovině odehrávající se v restauraci, kde Fufu předvádí svá parádní čísla. Vrcholem je recept na bramborové suflé, to je snad nejlepší parodická komediální scéna co kdy byla natočena a celé to graduje tanečním číslem začínajícím jako nenápadný balet s talíři a končící jako divoký kozácký tanec. Funes se podílel na scénáři a pravděpodobně i na režii a postavil si latˇku v první části tak vysoko, že v té druhé už nebylo možné ji překonat ani udržet, takže nakonec nezbylo nic jiného, než že filmaři museli v druhé části tuto latˇku podlézt. Výsledek: první půlka filmu geniální a druhou prostě dokoukáte, poněvadž špatná není. 90%. (24.10.2020)

Během první půlky jste zasobení tou nejlepší porci humoru , že nestíhate otevírat pusu. Scéna "Ein Musskat Nuss Herr Müller. Ein Musskat Nuss , Musskat Nuss!" Nemá chybu a dokazuje jak byl Funes genius. Pozdeji co zmizí El Presidente to ztrazí tempo , ale i tak se jedná o jednu z nejlepších komedií. Kdo neviděl tak nepochopí proč si francouzi zakladají na své restarauce a jídlo :D. (19.07.2008)

Slabší kousek z de Funésovy filmografie. První polovina se nese ve znamení jeho živelné komiky, střídají se převleky a paruky a film sice nevybředne z poměrně monotonního ducha, ale na překážku to nebylo. Druhá polovina je však propad, který postrádal smysluplnost, gagy prakticky žádné, jen se to celé zbytečně shazovalo nasazenou trapností. Druhá polovina připomínala lacinou nálevnu, kde se podávají uleželé utopence, než nějaký luxusní podnik s předraženým menu. De Funés to spasil jak se dalo. 40% (16.06.2013)

O neschopnosti krytej radom ľudí závislých od neschopnosti samej - tá im je chlebodarcom. Možno tento film pre mňa neobsahoval takú dávku humoru na akú som pri Funesovi zvyknutý, no v rámci epiky je príbeh atraktívny. Zahŕňa totiž nie len prvky komédie, ale mieša a aj s akčným a kriminálnym podtónom okoreneným hláškami a znalecky vykonštruovanými situáciami. (27.12.2013)