Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Fantastický příběh o tajemném poslání návštěvnice z jiného světa. Dva mimozemští návštěvníci Ori - Ana a Seturi jsou dopraveni vesmírnou lodí ze vzdálené planety Tonatiu na naši Zem. Mají zde získat zázračný lék indiánského kmene Bororo, který pomůže zachránit jejich civilizaci. Oba při svém poslání zahynou, ale krátce na to se na Zemi objeví jejich navlas podobní nástupci, odhodláni toto poslání splnit. Představitelka hlavní role, Božidara Turzonovová, obdařila svou hrdinku nehybnou a přece tolik vyjadřující tváří a měkkou, téměř exoticky znějící češtinou. Jejího pozemského přítele, do nějž se během svého pátrání zamiluje, si zahrál Svatopluk Matyáš. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (132)

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Sci-fi, dobrodružství, romantika, špionáž. To všechno obsahuje snímek o hledání pozemského léku mimozemskou civilizací, který byl natočen na základě románu Miroslava Hanuše 'Expedice Élauné'. Nízkorozpočtový snímek bez vizuálních efektů, pomalejším tempem a příběhem tak pevným, až to vlivem doby vzniku překvapuje. Snímek je bohužel dnes pozapomenutý a těžko říci proč. Normalizace se na tom samozřejmě místy podepsala, ale jinak je vše naprosto bez závady. Na sci-fi je sice krapet zvláštní poetické nastavení, ale v tom je vlastně celá ta síla dané koncepce zpracování. Natočit něco takového Hollywood, tradičně by se to neobešlo bez akčních scén. Barrandov samozřejmě západním stylem jít nemohl a tak je vše spíše především v konverzačním kabátě za použití přírodních krás pro některé scény. Centrem všeho dění je určitý deník cestovatele, který má však reálné základy. Takový totiž skutečně existoval, jehož autorem byl cestovatel po Amazonii Alberto Vojtěch Frič (1882-1944). Jako obvykle je však těžké posoudit, co bylo z onoho deníku inspirací a co si scenárista přimyslel. V rámci české filmové sci-fi tvorby je snímek výrazný a pro fanoušky tohoto žánru takřka povinností. ()

Fingon 

všechny recenze uživatele

Když jsem si cirka v roce 1997 listoval Březinovým Lexikonem, zaujaly mě svým názvem především snímky Atomová katedrála a Akce Bororo (a Babičky dobíjejte přesně). Na oba první jsem si musel počkat pěkných pár let, protože tohle nejsou filmy, které by tehdy existující celoplošné televize hrály. Bororo bylo dokonce známé i mé sci-fi pozitivní mámě, to už je co říct. Asi takhle - na ranně normalizační produkci je to krása, Velice mě bavily nepřeložené dialogy v minimálně čtyřech různých jazycích (hlavně dva vedené napůl v němčine a napůl ve francouzštině byly skvělé), Hapka inspirující se v El condor pasa mě potěšil, hlavně jsem si ale celou dobu říkal, že takhle by mohla vypadat adaptace Součkovy Cesty slepých ptáků. ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Keď si za mimozemšťanku zameníme tajnú špiónku, tak nám vychádza, že celá medziplanetárna sci-fi rovina je vlastne úplne zbytočná. Ale zase má príbeh určité tajomno, ktoré trochu vyvažuje celkom klišé zápletku so zázračným liekom. Tvári sa to ako konšpiračný triler v štýle Tri dni Kondora, stále niekto niekoho prenasleduje, striedajú sa prostredia, ale furt sa to nechce poriadne rozbehnúť. Tvorcovia chcú byť tajomní až natoľko, že predpokladajú u diváka znalosť portugalštiny, nemčiny a francúzštiny zároveň. Dokonca sú tak wtf, že dve postavy sa rozprávajú navzájom jeden po francúzsky a druhý po nemecky, pričom je jasné, že každý ovláda obe reči. Ale pokiaľ máte pre mimozemskú sci-fi slabosť, tak je to patriotická povinnosť. Aj pre Slovákov kvôli Turzonovovej. ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Majka z Gurunu v odrastenejšom vydaní a ešte aj účes sa vydaril ako cez kopirák, či už tmavý alebo blond. Inak je to sci-fi bez efektov, bez príbehu, len ako melancholická uspávanka. Hľadanie univerzálneho lieku na všetko v brazílskom pralese prebieha hlavne formou čítania zo zápiskov, návšteva skutočného Ria film iba mierne oživí. V závere sa dočkáme srdcervúcej romantiky, aspoň tam mohol scenár vmontovať niečo zaujímavé. ()

klukluka 

všechny recenze uživatele

Vynikající režijní nápady - do role mimozemšťanky se špatnou češtinou (podle její báchorky je Brazilka, její otec byla ale Čech) obsadíme Slovenku - jo, tohle například perfektně fungovalo. Trik s přistávající vesmírnou lodí - na rok 1972 podle mě hodně, hodně dobře udělaný. Kmen odněkud z brazilského pralesa v československém filmu za Husáka - nevídaná věc... Fyzikální teorie, které tu zazněly - zajímavé, tohle si scénárista jen tak z rukávu nevytáhne. A další dobré nápady - všichni muži z cizí planety vypadají stejně, všechny ženy vypadají stejně, takže vlastně happy end, poukaz na možné extrémní praktiky farmaceutických firem v zájmu zisku - pro mě zejména po obsahové stránce příjemné překvapení se solidním potenciálem na remake. Snad jedinou výhradu mám jako laik k planetě s umělou atmosférou. Tady se musím ptát, jestli byla dřív slepice nebo vejce. Buď ji kdysi kolonizovali (o tom se Ariana nezmínila) nebo byli výsledkem evoluce, pak ale nemohli uměle vytvářet atmosféru na nehostinné, protože příliš horké planetě. Jinak vážně prima. ()

Galerie (9)

Zajímavosti (22)

  • Při honičce padá Renault do propasti a dopadá na pravý bok. Je sice zničen, ale kabina a střecha jsou celkem v pořádku. V následujícím záběru leží Renault na levém boku a poškození je podstatně větší. (pjotri)
  • Film musel spĺňať socialistické predstavy, že hlavný hrdina má byť mužný junák z ľudu, poznávacím znamením „záporáka" zo západných firiem boli okuliare a dlhý nos. (Raccoon.city)
  • Ač se jedná o příběh na rozhraní scifi, jsou překvapivě některé filmové reálie pravdivé. Bororové jsou skutečným žijícím kmenem. Bororo neboli lidé Bororo-Boe žijí na náhorní planině Máto Grosso v Brazílii; částečně také Bolivii a Brazilském státu Goiás. Vymřelí lidé západního kmene Bororo žili v oblasti řek Jauru a Cabacal. Východní Bororo (Orarimogodoge) pak kolem toku Sáo Lourenco, Garcas, a Vermelho. Postava etnografa, cestovatele, botanika, fotografa a spisovatele Alberta Vojtěcha Friče je reálná. Zajímavé jsou okolnosti jeho smrti, kdy onemocněl tetanem, tedy smrtelnou nemocí a navrhoval lékařům, aby jej léčili jedem curare, o kterém věděl, že indiáni jím tetanus uměli léčit. Lékaři neověřenou léčbu odmítnou, přesto, že tetanus neumí léčit a Frič v roce 1944 umírá. Tedy stejně jako ve snímku měli indiáni lék, kterým uměli léčit nemoc, kterou lékaři léčit neuměli. (sator)

Reklama

Reklama