Kam zmizel kurýr

Staré československé sci-fi typu talíře nad velkým Malíkovem nebo srdečný pozdrav ze zeměkoule miluji. Ale bohužel v tomto snímku se jenom filosofuje a efekty za mě nebyly dostačující. Což třeba v prvorepublikovém sci-fi panenka žádné nejsou, ale to nevadilo protože Ferbasová měla prostě charisma a dokázala ji zahrát přesvědčivě. Jinak když jsem viděla představitele v hlavních úlohách, tak se mi vybavila ta inscenace typicky ženská reakce, kde taky spolu ti dva hráli a ikdyž to byl basic snímek který neměl žádnou myšlenku, tak byl mnohem zábavnější než toto. (22.03.2023)

Myslel jsem si že střihové filmy jsou doménou začínajících režisérů a kovaných céčkařů. Zpětně se mi ale rozhodnutí zdálo pochopitelné, protože scénář by vystačil sotva na ambicióznější kraťas. Otakar Fuka ho vycpal dlouhými ukázkami z pěti různých - a vesměs lepších snímků, ale ani tak hodinu a půl stopáže adekvátně nezaplnil. Je to škoda, protože si film udržuje lehce mysteriózní atmosféru, podporovanou slušnou hudbou a neproniknutelným Kanyzou. Na socialistický K-PAX to ale není, to by museli být oba jmenovaní jinačí borci. (13.11.2020)

Taková raritka, jíž kanonická Encyklopedie fantastického filmu dokonce věnuje místo mezi „hlavními filmy“. Kanyzovo hledání souvislostí a větření stop v dějinách působí jako nějaká povídka od Ludvíka Součka (ve skutečnosti námět pochází od Nesvadby) a do celovečerní stopáže je vycpávána teprve pasážemi ze starších českých sci-fi (jedna z nich je Akce Bororo též od režiséra Fuky, ale ono asi na výběr moc nebylo). Ještě že australský bohemista chodí tak rád do kina, pokud zrovna nebloumá po Novém Městě nad Metují. Ale ani tam, ani v rozhovorech s čerstvou přítelkyní (která píše vědeckofantastickou povídku do sobotní přílohy Práce a konzultuje s ním dějovou linku) to přes určitou naivitu moc neskřípe ani nenudí, což je myslím zásluha hlavně Jana Kanyzy, kterému toho rezervovaného, tajemného, ale sympatického cizince člověk docela věří. Moje očekávání, jak s ním po filmech Karla Zemana nebo Muži z prvního století zacloumají třeba Blízká setkání třetího druhu, zůstalo bohužel neukojeno (i v Paříži dávali Vynález zkázy). Znárodnění kinematografie (k jehož výročí film podle zmíněné EFF vznikal) má holt své meze. (15.12.2012)

Ze začátku (konkrétně u plus mínus desetiminutové ukázky z Barona Prášila) jsem měl podezření, že možná právě sleduju jeden z nejhorších braků v dějinách tuzemské kinematografie. Použité stopáže těch sci-fi bijáků, na který si Pegasan Jan Kanyza zašel během své návštěvy planety Země do kina, byly vážně daleko za hranou a lze je vnímat i jako pořádně silnou berli bezradného scénáristy. Kupodivu jsem ale později zjistil, že mě Kurýr začal bavit. Snad i díky těm recyklátům z dob, kdy se čeští tvůrci ještě nemuseli bát točit sci-fi. Byť byly některé triky a animace vážně úsměvné. (12.07.2016)

Mě tento film mile překvapil. Díky němu vím, že mám dost velké mezery týkající se největších českých sci-fi filmů. Materiál ukázek sice byl možná delší, než samotné scény filmu, ale to mi vůbec nevadilo - pěkně to všechno pasovalo. Chvilkami by se dal tento film přirovnat k takové české Šifře mistra Leonarda. (23.07.2010)