Režie:
Otakar FukaKamera:
Jiří HošekHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Jan Kanyza, Eva Jakoubková, Karel Houska, Jiří Bruder, Vladimír Salač, Zdeněk Matouš, Václav Kotva, Miloslav Štibich, Dana Homolová, Jana Altmannová (více)Obsahy(1)
Do Prahy přijíždí tajuplný pan Jones, který tvrdí, že chce najít nějaké záznamy o svých předcích. Seznámí se s Marcelou, u níž začne bydlet a oba naváží milostný vztah. Jonese však zajímají spíše než genealogické věci sci-fi filmy a staré záznamy o neobvyklých a nevysvětlitelných jevech v Praze. (oficiální text distributora)
Recenze (59)
Asi jsem divná, ale mně se tohle sci-fi vážně líbilo. Tak nějak ve mně doznívá ještě dlouho po shlédnutí, nutí přemýšlet nad nezodpovězeným nebo jen naznačeným a podněcuje fantazii všemi směry - a to mám u filmů moc ráda. Na Jana Kanyzu se velmi příjemně kouká a hudba Zdeňka Lišky taky nezklamala. No a jako třešnička na dortu mě těší fakt, že část děje je zasazena do mého rodného Nového Města nad Metují. Malinko mi vadila představitelka Marcely. Ani ne tak hereckým výkonem, jako režisérskou a kostýmní stylizací - docela pěkná holka, která v tehdejších oděvech a brýlích vypadala o 20 let starší..... samozřejmě si uvědomuji, že tak velela tehdejší móda. ()
Ze začátku (konkrétně u plus mínus desetiminutové ukázky z Barona Prášila) jsem měl podezření, že možná právě sleduju jeden z nejhorších braků v dějinách tuzemské kinematografie. Použité stopáže těch sci-fi bijáků, na který si Pegasan Jan Kanyza zašel během své návštěvy planety Země do kina, byly vážně daleko za hranou a lze je vnímat i jako pořádně silnou berli bezradného scénáristy. Kupodivu jsem ale později zjistil, že mě Kurýr začal bavit. Snad i díky těm recyklátům z dob, kdy se čeští tvůrci ještě nemuseli bát točit sci-fi. Byť byly některé triky a animace vážně úsměvné. ()
Střihový film je žánr, o kterém jsem, pracku na srdce, nikdy v životě neslyšela. A musím uznat, že první rande u sklenky velkoryse namíchaného drinku mezihvězdných chutí nedopadlo vůbec špatně. Zajímavý námět se podle mne v době svého vzniku rozhodně neměl za co stydět a dostatečně poutavý zůstává i pro dnešního diváka, který tak rád luští šifry renesančních mistrů a dumá nad poselstvím Santiniho rozevlátých kostelů. Je pravda, že filmové ukázky zakomponované do děje mohly být o něco kratší, ale v žádném případě mne nerušily. A Jana Kanyzu jsem měla vždycky ráda… :o) ()
Režisérská sebevražda. Otakar Fuka vykrádá sám sebe a taky další významné scény ze skvělých českých scifi. To by vůbec nevadilo, kdyby jeho Kurýr měl alespoň nějaké nosné téma. Nijak nevysvětlená báchorka o člověku z jiné galaxie je ale motivem na půl odstavce předposlední strany předrevolučních Květů, nemá vůbec žádnou atmosféru a nabízí jediné zajímavé (pochopitelně, jak jinak) pouze prostřednictvím ukázek z významných čs sci-fi. Film, u něhož ztratíte čas. ()
A pak že měli imperialisti náskok. Například tuhle příšerně splácanou recyklačku zvládli soudruzi tak, že by se za to nemuselo stydět nejedno dnešní studio. Jenom mi něco říká, že vykrást záběry z několika jiných filmů a proložit je záběry na Kanyzu kterak jde, sedí nebo se válí (a blábolí chabě rozvitý nosný nápad) asi nebude ta správná trefa. Takový Petr Novotný by byl vhodnější, mohl by povyprávět, jak spadl na Zem a uhodil se do hlavy. Všichni se notně nasmáli. Jenže vecpal se tam Kanyza a proto... ()
Galerie (4)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jan Kuděla
Zajímavosti (4)
- V předsíni bytu spisovatelky Vosecké visí plakáty k těmto vědecko-fantastickým filmům: Gappa (1967), Kozoroh jedna (1977), Mlčení doktora Evanse (1973), Ostrov doktora Moreaua (1977), Planeta opic (1968) a Velká kosmická cesta (1975). (Všežrout)
- Film je sestavený z velké většiny z ukázek českých sci-fi filmů. Postupně jak jdou za sebou Baron Prášil (1961), Akce Bororo (1972), Vynález zkázy (1958), Ikarie XB 1 (1963) a Muž z prvního století (1961), přičemž snímek Akce Bororo (1972) je režisérův film. (formelin)
- Původní filmový námět je dílem spisovatele Josefa Nesvadby a Drahoslava Makovičky. (NinadeL)
Reklama