Samorost

„Ty vědo..“ Intelektuálové se zásadami a svědomím to mají těžké za každého režimu, což pozná i řetězem protislužeb svázaný tatíček Lasica. Tímto vlastně potrénoval na svou budoucí roli podle Ladislava Pecháčka, akorát s tím rozdílem, že spíš než systémem je tady rozebírán na součástky vlastní naivitou v oblasti mezilidských vztahů, což v trefných sebereflexích promítává i do svých přednášek. Škoda, že se to někde před epizodou na záchytce stalo taškařicí, která to doposud obstojně fungující těleso vymkla z kloubů. Takhle, Vážení přátelé, ne.. (08.11.2022)

Exkurzia do čias, kedy fungovala tlačenka krásne podčiarknutá výrokom: "na filozofii sa jeden blbec stratí." Systém sa zmenil, ale exkurzia nekončí. Film mi nesadol ani herecky, ani dejom, ani prevedením, ale dal mi poznanie, že tie tlačenky tu boli vždy a tiež, že ako spoločnosť dokážeme myšlienky úspešne rozvíjať. Pretože kým kedysi sa na filozofii stratil jeden blbec, dnes je to tam skoro výlučne len o blbcoch, čo nevedia akého sú pohlavia. (11.04.2024)

Dobrá komedie, která bez jakýchkoli příkras ukazuje pravou tvář (nejen) socialistického systému školství. Nadějná dcera jede přemluvit svého otce, vysokoškolského profesora, který se s matkou před lety rozvedl, aby ji dostal na školu. Avšak on je jeden z těch zásadových a nechce do toho jít. Až pak když uvidí kamarádova syna, kterej je úplně blbej a dostal se kvůli známosti na práva, sleví ze svých zásad a pomůže jí. Avšak udělá chybu. Kdyby byl film více propracovaný, tu jednu hvězdičku bych přidal. Takhle mi zůstává dobrá průměrná komedie s poměrně zdařilými výkony v hlavních rolích. (21.01.2006)

Socialistický řetěz služeb, protislužeb a úplatků nesmí být nikdy přerušen, protože by se z toho mohl zhroutit systém. Každý řetěz je však silný tak, jak jeho nejslabší článek a tím je zásadový docent Šťastný. Ten sice potřebuje protekci pro svou dceru, ale dostat mima Jarouše na filozofii, to se mu nechce panáčkovi. A to jenom proto, že tento šašek ani netuší co je to Bujumbura? S tím se budete muset, pane docente, vypořádat sám. Já bych doporučoval ufilozofovat se k smrti, ale prosil bych k tomu víc zábavy, kterou mi se zmateným vědátorem, a jeho provokující dcerou, přinášela již jen dokonale stupidní hudba z nočních lokálů. (30.12.2015)

Taková trochu pásová reálně socialistická pozitivně konstruktivní satira, která stojí na Lasicově a Císlerově výkonu. Výbornou je pak i malá, ale poctivá a až mrazivě nepříjemná etuda v podobě   mocného démona a stavaře Faltýnka, který má styky..  Nebavila mě tu ale Žilková a její naivní herectví, nebavila mě tu socialistická mládež křepčící na diskotékách a nebavil mě charakter (nikoliv herecký výkon)  docenta Šťastného, do nějž bych se ve svým věku i postavení vlastně mohl projektovat. A to nešlo. "Je to ještě dítě"... no. Silnější dvojka. (06.02.2024)