Lilja

V prvé řadě mám problém pochopit, proč film, jehož hlavní postava je Ruska, jehož děj se ze dvou třetin odehrává v Rusku a jenž je natolik odvážný, že život nemajetných v Rusku spojuje s amorální bídou, proč tento film natočili Švédové. Stál na začátku motiv natáčet o švédském obchodu s bílým masem, kritika ruských poměrů nebo jen přání prostě vyprávět jeden životní příběh? Ve výsledku je to jedno, protože ve všech třech záměrech jsou díry (první je odbytý, Moodysonova povolanost k takovémuhle angažovanému vymezování je přinejmenším sporná a na osobní příběh je tu málo osoby a příliš snahy o společenskou kritiku). Nabízí se srovnání s Rosettou; i tady ztvárnění a charakteristika postavy ustupuje popisu společenských poměrů, je tu ovšem ten podstatný rozdíl, že Lilja se aspoň snaží fungovat jako film a trochu experimentuje se stylem, není to jen prodloužená hyperrealistická verze televizních novin. Veškerou munici si ovšem Lilja vystřílí hned na začátku (působivá expozice a rozloučení s matkou, po kterém by člověk ten pokus o sebevraždu sám doporučil), pak začne Moodyson honit zmíněných příliš mnoho zajíců a podbarvovat to neskutečně naivním důrazem na náboženskou oddanost, kvůli čemuž se i závěrečný potenciálně dojímavý kontrast mezi snem a realitou mění v prachsprostý kýč. Já nevím, po mně prostě nikdo nemůže chtít, abych brečela u filmů, kde jen všichni svěsí ruce nad svým údělem a nepokouší se sebeméně mu vzepřít. (08.09.2009)

Ještě jsem neviděla, že by někde bylo řečeno a psáno: "Nechť se režisér rozhodne, zda točit realisticky nebo vizuálně působivě, ale nesmí tyto dva styly kombinovat dohromady." Naopak krutou realitu se podařilo zachytit velmi věrohodně a na zrakové vjemy působící scény jsou zase skvělým prostředkem k vyjádření rozličných emocí. Předvídatelnost příběhu je nemalá a hlavní hrdinka také moc rozumu nepobrala. Na druhou stranu opuštěná šestnáctiletá holka kdesi v zapadákově se zcela logicky chytá každé naděje, která se jí může naskytnout. Obvzláště doporučuji mnoha vysokoškolským studentům a dalším, kteří jsou utopeni v moři možností a netuší, co se svým životem. Naopak pociťujete-li u sebe počínající feminismus, raději se nedívejte, neboť s takovýmto naturelem byste si z filmu rovněž mohli odnést, že není nic odpudivějšího než pohled na souložícího muže. (16.11.2013)

Hodnotila bych mezi 4 a 5 hvězdičkami. Severská nadílka, která je čistá, pravdivá, neumělá. Bez komerce, kýče či patosu. Drsný a pravdivý snímek o životě, jeho nástrahách, a o tom, jak se s tím dokáže vypořádat dívka, která je ještě dítětem, ale zároveň v ní možná uvidíte silnou ženu, která bude mít odvahu s tím vším bojovat. Lilya 4ever je něco jako očistná kůra proti neustálému a stereotypnímu filmovému náporu převážně americké produkce. Již úvod filmu, doprovázen písní od německých ďasů Rammstein Vás přichystá na to, a dává tušit, že Liljin příběh rozhodně nebude žádná pohádka. (08.02.2008)

Další důkaz toho, že ani po rozpadu SSSR se situace v nově vznikajícím "svobodném" státě o moc nezměnila. Příběh o šestnáctileté dívce Lilye je syntézou dramatu, dokumentaristického realismu a téměř lyrické básně. Na jednu stranu je to fajn, ale někdy mi přišlo, že v některých scénách tvůrci sami nevěděli, co z toho si momentálně mají vybrat. Osobně bych možná více ocenila méně patetičnosti (anděl strážný, který nad dívkou bdí a radí jí, zatímco je bezradná) a více naturalismu (v "prostitujících" scénách mohlo být víc syrovosti). I tak se ale jedná o velmi kvalitní snímek, který stojí za to shlédnout už jen z toho důvodu, abychom si uvědomili, jak jsou naše běžné strasti oproti životům jiných směšné... (18.08.2011)

Trošku mi připadalo, že Lukas Moodysson vlastně neví co nám chce skrze Lilju sdělit, ale i přesto jsem si dokázal film "užít". Při sledování mě ihned napadlo srovnání s americkým Gardens of the Night, jenomže toto je úplně jiné kafe. Tohle totiž není žádná Amerika, toto je Rusko (to škaredé Rusko), tady si nemůžete americký sen ani namazat na chleba, natožpak uvažovat o jeho skutečném prožití. Matka vám uteče na západ, musíte šlapat, aby jste se najedli a když už máte důvod myslet si, že bude líp, narazíte tvrdě na dno a místo rozličných druhů zeleniny sklízíte ve Švédsku pouze okurky. Povinně pouštět všem pipinám, kterým se zhroutí svět nedostanou-li pod vánoční stromek ajfouna nebo já nevím co. (11.06.2012)