Léon Morin, prętre
Leon Morin, prete
Léon Morin, Priest
Režie:
Jean-Pierre MelvilleKamera:
Henri DecaëHudba:
Martial SolalHrají:
Jean-Paul Belmondo, Emmanuelle Riva, Irène Tunc, Howard Vernon, Nicole Mirel, Marc Eyraud, Gérard Buhr, André Badin, Monique Hennessy, Patricia Gozzi (více)Obsahy(2)
Belmondo hraje mladého kněze Léona a děj se odehrává za okupace na francouzském venkově. Je vlastně o tom, jak mladý pohledný farář svým zjevem, inteligencí a důvtipem svým způsobem svádí mladé dívky, ale nespí s nimi. (MVanis)
Recenze (25)
Od Belmonda bych takový výkon nečekala. Velmi milé překvapení. Jeho kněz je naprosto uvěřitelný. A skvěle funguje s Emmanuelle Riva. Něžný vztah s chladným odstupem. Zvláštní kombinace, která funguje svou neochvějností. Mrzí ty příšerné titulky. A to nejsem francouzštinář. ()
“Víra v Boha není intelektuální a vědecká idea. Víra v Boha je přijetí každou částečkou těla. Víra je něco jako mravní jistota. Knihy dokazující existenci Boha jsou pouze průvodci, kteří nám pomáhají. Je na nás, kterou cestou se dáme. Jsou tam důkazy, aby mohl člověk věřit. Nikdo ale nikoho nenutí věřit. Neexistuje víra tady dole, pokud se neuvěří, že jsou bytosti v nebi.” To a mnoho dalšího zazní z úst mladého kněze Léona Morina v rozpravě s Barny, coby ateistkou. V hlavních rolích Jean-Paul Belmondo a Emmanuelle Riva. Děj se odehrává od začátku až do konce války ve městě plného žen a je zasazený do stísněných prostor komnat knězem obývaných. Kněz Léon Morin je mladý, pohledný, v myšlenkách silný, úderný a hlavně sebevědomý. Barny je komunistka pohrdající náboženstvím a buržoazií. Osudem bylo jejich setkání, aby spolu vedli teologické diskuze. Jedná se o zpracování autobiografického románu Béatrix Beck a režisér Jean-Pierre Melville celý koncept upravil do plné konverzační roviny a okupační oblasti, jako jsou němečtí vojáci v ulicích, černý trh, odboj či deportace židů, ponechal v pozadí. Jen na takový stav věci občas poukáže. Takže i občasná střelba či výbuch zazní jen jakoby odněkud z venku. Dalo by se namítnout, že se v podstatě jedná o hru pro dva herce a daleko od pravdy by to nebylo. Rozpravy o Bohu, stylu života a přesvědčení. Filosofie je tedy v popředí, takže je tímto plně artový snímek cílen pouze pro určitý okruh diváků. V každé scéně jakoby bylo cosi ukryto a přijde na to jen ten divák, který vše sleduje pozorně. Třeba postoj kněze. Člověk v černé sutaně, který je duší vyrovnaný, avšak mazaný svým úsměvem. Celibátní muž obklopený ženami, který je dokáže vtáhnout do víry, ale vzniká otázka, jestli to u něj není jen mazanost, aby s nimi mohl jednoduše flirtovat. Filozofická rozprava coby jen pouhá manipulace, při které oba svádí boj se svým přesvědčením a zároveň soudí svou slabost jeden k druhému, což je nutí vyznat se z hříchů vzájemné přitažlivosti. Jedná se tak o schopnost toto pojmout jako náhradu za sexuální potěšení? Kněz Léon je plně oddaný, ale pro ženy svou důvěrou a (sexuální) přítomností působí jako magnet. Za jeho tajemným úsměvem se určitě skrývá víc, než jen pouhá věcná lekce právě v daných rozpravách. Avšak, je tomu skutečně tak? Je to myšlenkově hodně silný film, který se pro správné uchopení musí opravdu pozorně sledovat, aby neuniklo jediné slovíčko. Jedině tak vše dostane smysl k hlubokému diváckému zamyšlení. ()
Film pokazila křesťanská scholastika, nekonečné nikam nevedoucí teologické debaty, přičemž křesťanství u hrdinky vítězí spíše emočně než racionálně. Oba představitelé si uvnitř moc nevěřili, dilemata a pochyby /ani životní / nebyly nijak závažné, válka a nacismus byli spíše na okraji. Zbývá otázka proč film vlastně vznikl ? ()
Belmondo mě nestačí překvapovat v jakejch rolích ho já ještě neuvidim, tady hraje kněze a ještě k tomu pod vedením Melvilla, no něco neuvěřitelnýho. Způsob jakým ho zahrál mě ale udivuje ze všeho nejvíc. Zamiluje se do něj bisexuální ženská kterou postupně přivede k víře ale Bebel je chladnej jak skála. Čekal bych že v jeho podání to bude takovej kněz-nekněz kterej si s těma ženskejma co k němu choděj nejdřív užije a potom jim dá odpustky. Jenže tady na něj ženská nemůže ani sáhnout, to hnedka vylítne od stolu a urazí se, stejně jako když mu ta hlavní hrdinka řekne že ho miluje, nechá štípání dříví, nasraně zasekne sekeru do špalku a zdekuje se. Herecká poloha naprosto odlišná od všech vážných rolí které stvořil a jedna z nejlepších které zahrál. ()
Přiznám se, že mi trochu unikl cíl filmu. Nejdříve se to tvářilo jako válečné drama z domácí fronty, pak jako úvaha o víře a nakonec jako romantický film. Přesto hodnotím film kladně, protože JPB a Emanuelle Riva krásně hráli a celkově to je velice originální a zajímavý film. A pokud chci v jednom filmu sledovat tři výše zmíněná témata, tak je to asi nejlepší možné zpracování. ()