Comme un boomerang
Il figlio del gangster
Like a Boomerang
Boomerang
Režie:
José GiovanniKamera:
Pierre-William GlennHudba:
Georges DelerueHrají:
Alain Delon, Carla Gravina, Dora Doll, Suzanne Flon, Reinhard Kolldehoff, Charles Vanel, Laurent Malet, Robert Klein, Louisa Colpeyn, Monique Chaumette (více)Obsahy(2)
Jacques Batkin se domníval, že svou gangsterskou minulost nechal za sebou. Podařilo se mu vybudovat prosperující dopravní společnost, ale co je pro něj ještě důležitější, má respekt a úctu svých zaměstnanců. Asi se měl více věnovat svému synovi a nenechat ho přátelit se zlatou mládeží. Na jedné párty, kde zdaleka nezůstalo jen u alkoholu, zabije jeho pubertální kluk pod vlivem drog policistu. Případ se ihned dostane na přední stránky novin, policie a veřejnost nehodlá Jacquesi Batkinovi nic odpustit, naopak. Batkin najímá nejlepšího advokáta a pouští se do boje, zatímco je jeho syn ve vězení konfrontován nejen se svým svědomím, ale i s otcovou minulostí. (Česká televize)
(více)Recenze (31)
Tento snímek na mne zapůsobil jako psychologické drama otce, který se zoufale snaží najít cestu pro záchranu svého jediného syna.. A jak mu postupem času mizí před očima jedna možnost za druhou, nabírá film tísnivou atmosféru a skličující pocity.. Alain Delon je bezchybný, naložil si film na svá bedra a odtáhl ho v podstatě sám.. A ještě dvě věci stojí za zmínku.. Diskutabilní námět (míra viny, zodpovědnosti, věk, drogy, bestialita bulváru, předpojatost soudců, policie) a nádherná hudba.. ()
Velké děti, velké starosti. Elegantní ramínko na kabát značky Delon se vyrovnává s důsledkem a snaží se odstranit příčiny, ale ty úplně prvotní jej nakonec stejně doženou.. Klasická Giovanniho terapie, která se rozhlasem reportovaným finále marně snaží dohnat akční resty a svou poslední scénou mírně připomene Veberovy Uprchlíky (samozřejmě s nohou na brzdovém pedálu optimismu). Děkuji tvůrcům, že mi umožnili ukojit fetiš na hranaté renaulty a peugeoty ze sedmdesátek.. ()
Z pohľadu do mojich hodnotení vyplýva, že José Giovanni je o čosi lepší scenárista, než režisér, i keď jeho trojka (Posledná adresa, Dvaja muži v meste a Čierny talár pre vraha) je pre mňa nezabudnuteľná. Bohužiaľ Jako bumerang ma nezaujal. Bolo tam veľa hluchých miest, falošných tónov a neoslovilo ma ani herectvo hlavných predstaviteľov. Za omyl považujem obsadenie úlohy Eddyho Batkina. Bol úplne nevýrazný a vekom mi pripomínal skôr Delonovho brata, než syna. ()
José Giovanni byl asi velkým odpůrcem trestu smrti, když se ve více svých filmech snažil poukázat na problémový dopad jeho využití. Příběh otce a syna Batkinových se nese ve stejném duchu jako o něco starší Dva muži ve městě, má podobně tragickou a bezútěšnou atmosféru, přesvědčivého Delona v hlavní roli. I když se ale taky jedná o velmi dobrý film, takovou sílu jako zmiňovaní Dva muži přece jen nemá. ()
Alain Delon sa nám tu predstavuje v úplne rozdielnej úlohe, na aké sme boli v tomto období uňho zvyknutí. Má síce na sebe oblek a občas aj dlhý baloňák, ale inak ide o podnikateľa, ktorý netasí zbraň a (väčšinou) nepoužíva päste ako Delonovi policajti či gangstri. Film sa snaží problematizovať otázku toho, kto je v spoločnosti do akej miery zločinec a dobre z toho nevychádzajú ani polícia, ani justícia a už vôbec nie tlač. Nie žeby Batkinov syn bol vo veci nevinne, drogy mu nikto brať nekázal, ale svoj podiel viny na smrti policajta tak majú aj dílery drog. Posolstvo je tak teda jasné, nie je cielené iba na dobové francúzske reálie, ale otázka viny-neviny, vinníka či obete je v každej dobe a krajine zovšeobecniteľná. ()
Reklama