Režie:
Henri VerneuilScénář:
Michel AudiardKamera:
Louis PageHudba:
Michel MagneHrají:
Jean Gabin, Alain Delon, Claude Cerval, Carla Marlier, Henri Virlogeux, Jean Carmet, José Luis de Vilallonga, Rita Cadillac, Dominique Davray (více)Obsahy(2)
Charles je po pěti letech propuštěn z vězení. Hodně se toho změnilo, z Paříže se stalo jedno velké staveniště a ani ve zlodějské branži už to není, co to bývalo. Charles si ve své vězeňské cele vše promyslel. Chce udělat poslední velkou loupež ve svém životě, aby zabezpečil sebe a svou věrnou ženu na stará kolena. Pro svůj plán vyloupit největší kasino v Cannes potřebuje parťáka. Francis je sice trochu mladý, zbrklý a ještě se neumí chovat, ani oblékat, ale rychle se učí. Charles z něj udělá elegantního šviháka a jeho počestného švagra přemluví, aby jim dělal řidiče. Jeho plán je promyšlený do posledního detailu, jen nesmí nikdo udělat chybu. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (122)
Z Melodie podzemí se sice linou libozvučné žánrové tóny, ale přeci jen od takových pánů muzikantů jako Gabin či Delon pod taktovkou dirigenta Verneuilova talentu by posluchač mohl skoro až dojít k závěru, že místo očekávané prvotřídní symfonie se tu hraje až příliš obyčejná vesnická odrhovačka, kde nic netvrdí muziku. ()
Podle románu The Big Grab Johna Triniana. Gabin a Delon poprvé pospolu ve skutečně geniálním zlodějském snímku ze staré evropské školy. Film noir asi těžko - příliš mnoho okatého humoru, ale to není vůbec na škodu. Samotná akce nemá chybu, ale to úplné vyvrcholení - to člověka prostě musí připoutat k obrazovce. Takový konec Kubrickova Zabíjení není špatný, ale ten miliardový bazén! To je ta správná inteligentní, vtipná a až existencionalisticky působící pointa, jež tak zoufale chybí moderním lupičským slátaninám. ()
Celý film by byl "jen" lepší průměr, což s ohledem na přítomnost bohů s lidskýma přezdívkama Henri Verneuil, Jean Gabin a Alain Delon není až tak moc i když na druhou stranu, co by za to jiní dali, že ? Jenže oni nejsou "jiní", ale dodavatelé pěti hvězdičkových filmových zážitků. Celý film vysoko nad průměr povyšují dvě scény. Alain Delon jde k bazénu balit dvě super holky a ty ho setřou takovým způsobem, že by se mě z toho tři dny nepostavil. No a závěrečná scéna je rovněž pusinková. Ticho, ani hudba, ani dialogy, vlastně vůbec nic, jen Jean Gabin, Alain Delon a jejich oči. Toto "minimum" stačilo k vytvoření obrovskýho napětí. Tady někde hledejte odpověď na otázku, co by měl umět fakt dobrý herec -- prostě být zcela oddán své roli. ()
Výtečně natočeno, výtečně zahráno, příběhově poněkud mimo mé chápání. Ale "umělecky" nesporně zajímavé. Když přijde na promyšlené krádeže vloupáním, jsem asi příliš konzumní a laciné zábavy chtivý. A protože já špína hodnotím podle prožitku, dávám jen 60%. PS: Pan Lakomý jako Delon v (alespoň fyzicky) nejlepších letech? Nějak to k sobě nesedí. ()
Zajímavý plán, skvělí herci, pomalé tempo a zvláštní konec. Tak by se ve zkratce dala popsat Melodie podzemí. Skvělý Jean Gabin a Alain Delon, jehož postava je trochu scenáristicky nedodělaná nebo spíše podivná, excelují ve filmu o dvou lupičích a jejich největší loupeži v casinu. Vcelku pomalé tempo, které v době vzniku a i později bylo poměrně typické pro francouzské kriminálky, by mohlo být rychlejší a příběh po obsahové stránce zajímavější. Alain Delon v mladých letech už vypadá přesně jako dalších 10-30 let, ale není z něj cítit to pravé charizma, jako z Jeana Gabina. ()
Galerie (31)
Photo © Compagnia Cinematografica Mondiale

Zajímavosti (5)
- Malou roli dirigenta v casinu v Cannes si zahrál skladatel Michel Magne. (Cucina_Rc)
- Zbraní použitou při přepadení je francouzská MAS-38 (7.65x20mm Longue, zbrojovka St. Etienne). Stejnou zbraň použili partyzání k atentátu na diktátora Benita Mussoliniho (nocturne)
- Premiéra filmu proběhla 19. březen 1963 v Paříži v kinech Marignan, Berlitz a Wepler. (Cucina_Rc)
Reklama