Dvojče

Oproti Veberovým filmům i vlastním Richardovým režiím se Robertovu Dvojčeti nedostává náležitě sebeironického hrdiny, který by dokázal od sebe sama poodstoupit a „rozdvojit se“ i jinak než jen pouhou lží. Zatímco mnozí Richardovi roztržití a (v dobrém slova smyslu) blázniví hrdinové ustavičně problematizují první dojem, který vyvolávají, donchuán Matthias jen příležitostně naznačuje, že se jeho osobnost nepředvídatelně vrství, a právě tak i tyto záblesky opravdu jen zajiskří a do vývoje postavy se nepromítnou.  Tak i všechno to kličkování kolem vymyšleného sourozence vyznívá poněkud monotónně a pointa působí dost uměle. (11.06.2023)

Asi jako většina diváků mám Pierra Richarda nejraději v roli sympatického poplety, nebo roztržitého a smůlou pronásledovaného magnetu na průšvihy. Nepochybuji o tom, že v civilu je to inteligentní a ženami obletovaný charizmák, ale v roli nodolatelného svůdníka, kterému poměrně hladce prochází velký podvod na dvě krásné ženy, mi tak úplně neseděl. Dvojče má pár humorných momentů, ale ty nevychází z komediálního talentu herců, ale téměř výhradně z víceméně vtipných situací, které musel Matthias řešit. Ne že bych byl nepřející, ale přes všechny sympatie k Pierrovi jsem neměl moc důvodů mu v jeho sukničkářství fandit. Dvojče je vlastně pouhá hříčka, kterou tvůrci rozvedli do celovečerního filmu, aniž by si dali práci s nějakou pointou. Závěr byl totiž mizerný a přestože nejsem puritán, tak i trochu nekorektní. (16.05.2021)

"Přesné, to je přesné!" Tahle komedie je dost schizofrenní. A Richard se s tím, jak taky jinak, popral obstojně. Ani mu není moc závidět ta dvě krásná dvojčata a přepych v němž se díky nim pohybuje, protože ubíjet se pak myšlenkami na sobě samotnému jakožto svému vlastnímu švagrovi nasazené parohy, to za tu námahu a stres opravdu nestojí. I když nebyla by to komedie, aby z toho Richard nevybruslil dobře, ten závěr nakonec přece jenom záviděníhodný snad i je (i když to ranní přebíhání mezi koupelnami pořád spíše odrazuje). Zajímavostí je, že jedna z dívčích dvojčat (Camilla More) si ve stejném roce zahrála ve čtvrtém díle Pátku třináctého. 3,5* (26.05.2010)

Celkem povedená komedie Pierre Richarda. Celkem trefně to napsali na samotném DVD, cituji: "Nasadit parohy sám sobě dokáže pouze Pierre Richard!" Hodně zamotaná zápletka, avšak na konci všem bude jasné, o čem v celém filmu šlo. Za podívání rozhodně stojí, ale k nejlepším komediím PR bych tento snímek neřadil. (10.02.2008)

Film má dobrou zápletku a někdy si říkáte, kdo je vlastně kdo a to udrží vaší pozornost. Ale i přesto mi zde chybí Richardova neohrabanost jako v Nalevo od výtahu nebo v Roztržitým. Komediálně je to trochu slabší. Tomu chlapovi závidím takový luxus a že se mu vůbec dařilo podvádět dvojčata, která ho nakonec také tahala za nos až s ním žily obě dvě dva různé životy. (01.08.2013)