Návrat velkého blondýna

"Pan ministr je naprostý idiot a myslí si, že jste James Bond, pane Perrine." Dle mého názoru má Bond do Perrina daleko. Neumí totiž tak stylově jezdit na eskalátoru, uhýbat kulkám, vytahovat zaseklý prst z mříže ani střílet si samopalem pod nohy. Taky nepamatuju, že by nějaká Bondgirl měl tak úžasně hluboký zádový výstřih jako Christine. Já jsem se přitom zkrátka bavil, užil jsem si, když Maurice zahnal "mrtvé" gangstery dlažebními kostkami nebo Perrin předváděl své vybroušené karate, ale nejvíc jsem litoval vrahouny Prince s Fešákem, protože ti to schytali naprosto nemilosrdně. Tohle zkrátka není žádný uhlazený Bond, tohle je ranař Perrin a já jeho houslím vyjadřuju hluboký respekt. (26.10.2018)

Bláznivější, ztřeštěnější a snad ještě zábavnější příjemné odreagování o člověku, který je opět zatažen do hrátek a vzájemných pokořování dvou velmi ambiciózních lidí. Houslista François Perrin (dobrý Pierre Richard) s velkou suverenitou přijímá sebevědomou masku superšpióna, aby ochránil svou vysněnou lásku Christinu (Mireille Darc). Hrané sebevědomí, vrozená popletenost a věrný přítel Maurice Lefebvre (Jean Carmet) mu pomáhají z velmi zapeklité situace v nejedné humorně parodické podívané. Šéf špionáže plukovník Louis Marie Alphonse Toulouse (dobrý Jean Rochefort) se přitom jen snaží zbavit velmi dotěrného kapitána Cambraie (Michel Duchaussoy), který si na odhalení plukovníkova zločinu hodlá udělat jméno. Použití návnady se mu však vymkne z rukou. Z dalších rolí: nový ministr obrany (Jean Bouise), vyděšený z podivné hry, Perrache (Paul le Person), nejbližší Toulousův spolupracovník a stále tak trochu ochránce nebohého hudebníka, Paulette (Colette Castel), Mauricova žena, a agenti Fešák (Henri Guybet) a Princ (Hervé Sand), nešťastní z neschopnosti zabít svůj cíl. Svižné, bláznivé, zamotané, zábavné, velmi příjemné odreagování. (29.08.2011)

Jeden z největších špiónů francouzské historie se vrací, aby dokončil svou misi. Jsem dítě osmdesátých let a Pierre Richard je jedním z hrdinů mého dospívání. Dnes když se na toho roztržitého houslistu dívam s odstupem desítek let, tak už také nesdílím takové nadšení…..každopádně opět jsem si sním s radostí prošel cestu plnou jednoduchých,ale trefných skečů. (06.01.2022)

Oproti prvnímu dílu, působí blondýnův návrat parodičtěji a nejvtipnější perly se tentokrát nenecházejí v obrazových kompozicích, ale v dialozích. Některé scény jsou dokonce velmi totožné s prvním dílem (agenti v bytě, orchestrové finále ), ale jsou dovedeny ještě do větší komičnosti. Vladimír Cosma podpořil ztřeštěnější vyznění filmu rychlejšíma skladbama. V některých scénách připomíná snímek spíše grotesku (karate souboj blondýna s vrátným ), jindy si zase Pierre neodpoustil předvést své skvělé pohybové gagmenství (tanec v pokoji ). Film srší vtipnejma nápadama, originálníma scénkama a chytrým humorem. (23.11.2014)

Živá definice termínu nastavovaná kaše a suverénně nejslabší scénář Francise Vebera. Možná se pletu, ale mám pocit, že ani Pierru Richardovi se do pokračování moc nechtělo, v beztak krátkém filmu je jen asi třicet minut a ještě víc by mně zajímalo, jak je to s účastí/neúčastí Mireille Darcové. V dobré polovině scén je zabíraná zezadu, jak odchází, jak zdálky mává nebo se pohybuje ve tmě. A její "blízké" záběry zas budí dojem exhumace nepoužitého materiálu z prvního filmu. I krkolomné zdůvodňování, proč a jak vůbec "tajného agenta z leknutí" vracet do hry, je notně přitažené za vlasy. Ale největší chybou je, že Francois tentokrát s tajnou službou spolupracuje vědomě. Tím je popřen celý princip komiky prvního filmu a pár solidních gagů to nezachrání. 30% (12.01.2006)