Lea

Tragický příběh nekonvenční lásky je obrazem pohromy dvou těžce zasažených srdcí. Námět je vystavěn na vnějším kontrastu bezbranné mladé ženy, jejíž dětství těžce utrpělo brutální matčinou smrtí z otcovy ruky, a nevlídného prostředí adoptivní rodiny, v níž je posléze vychovávána. Němá a navenek ne zcela normální Lea je ve skutečnosti tvořivostí bohatou, přírodou nad obyčej nadanou dívkou, která svůj zármutek a rmut vtěluje do pozoruhodných veršů a nevšedních maleb. Prodána otčímem do možného otroctví naráží na drsného, zahořklého Němce, který se cestu k Leině srdci snaží nejprve prorazit silou. Naštěstí jeho vnějšková hranatost skrývá měkké, neméně zranitelné srdce. Snaha pochopit plachou, zuřivě se bránící něžnou bytost ho však postupně mění. Strohá řeč filmu, působivě vystavěného na záběrech mlčenlivě výmluvné kamery Vladimíra Smutného, přináší i přehršel skvělých hereckých výkonů, jimž vévodí tehdy mladá Lenka Vlasáková, jejíž spanilá křehkost, podpořená mimořádným uměleckým výkonem i talentem, láme i okoralé divácké srdce. Nikoli náhodou je děj filmu položen do prvních polistopadových měsíců, charakterizovaných výstižným nápisem ZIMMER FREI na jednom z domů přízračně působící východoslovenské vesnice, do níž je nešťastná Slovenka zakleta. A tak nečekaný tragický závěr se má oč opřít. Film graduje a oslněný divák vychází do ulic města, v němž je v ten který okamžik Fílův film promítán. (28.04.2014)

Je dobré, že do poměrně důležitých rozhovorů vedených Německy nedali žádné titulky. Proč také, že ano. Ještě aby tak divák věděl oč kráčí! Co je mu do toho, za film již zaplatil, tak co s ním. Nakonec jsem si ti titulky sehnal sám. K filmu jako takovému. Je to velmi dobře udělané, ale roztahané. Možná se to mělo zkrátit. Citovky mne přestaly bavit nějak za polovinou snímku. Když připočtu tu absenci titulků, které měly být ve filmu vsazeny napevno, vyjde mi to s bídou na třicet procent. Nejvíce se mi líbil zarostlý pan Donutil. 30 %  (12.09.2023)

Silný poetický príbeh o dievčati, ktoré malo veľmi ťažký životný príbeh, kde sa happy end nekoná a ako celý film tak i jeho zakončenie je ukážka čírej beznádeje. Ale čo som nechápal, že v začiatkoch 90 rokov niekde mali len kone a inde už aj auta, celkom mi to do tej doby nepasovalo aj tie drevenice a celkovo to znázornenie východného Slovenska v tej dobe, bolo veľmi klamlivé. Je fakt, že film má veľa dialogov v Nemčine a i keď som si trocha oprašil to čo som sa naučil v skole, veľa dialogov mi aj tak uniklo, škoda, že tie časti nemali titulky. Je to naozaj smutný film, ale tie emócie ma tam aj tak nejako nechávali chladným, či to bolo tým znázornením alebo hereckým prejavom už je i tak jedno, ale čakal som od tohto film oveľa väčšiu emotívnosť. Slabé 3*. (14.06.2023)

Co s dcerou, která nemluví? Prodat postaršímu chlapovi do Německa! Holka může pracovat, může souložit a přitom nebude do ničeho kecat ani si nabude na nic stěžovat. Pěkná jedenadvacetiletá bílá otrokyně za padesát tisíc marek, no neberte to! – Takhle by to asi komentoval cynik. – Jde o poměrně promyšlené drama. Jenom jsem si říkal, že poměry na východním Slovensku se zde líčí zkresleně. Uvítal jsem proto komentář, který napsala uživatelka Hedka. Západní státy ovšem vnímají celý bývalý východní blok jako něco na způsob necivilizované džungle a podle toho s námi i jednají. To je důvodem, proč mě tento film o zkrocení a ochočení slovenské divoženky poněkud uráží. V druhé části filmu zaznívají i občasné romantické tóny, chci říci, že se z té místy dost nepříjemné brutality tu a tam line sentimentální odér. Můj celkový dojem z toho všeho je hodně rozpačitý. (26.06.2023)

O filmu jsem se dozvěděl hlavně kvůli Donutilově vyprávění o tom, jak ho natáčeli. Protože to místo na Slovensku znám, byl jsem na film zvědavý a po mnoha letech jsem se k němu konečně dostal. Hned na začátku musím říct, že jde v podstatě o hnusný film. Myslím tím hlavně příběh a vytvořenou atmosféru. Hlavní hrdinka Lea v podání excelentní Lenky Vlasákové (po právu dostala za roli Českého lva) to nemá vůbec jednoduché a život se s ní nepáře. Její otčím (dobrý Miroslav Donutil) ji bez ptaní prodá za stárnoucího Němce (viz obsah). V tom okamžiku se pro mě objevila nová vrstva filmu. Dvě zbloudilé duše se k sobě snaží najít cestu, když už to vypadá, že se to po velkém úsilí daří… tak se na to můžete podívat sami. Film doporučuji jako skvělou filmařinu, ale jde o hodně depresivní podívanou jen s malými záblesky naděje. Navíc je film částečně v němčině a ve verzi, kterou jsem viděl, se nikdo s titulky neobtěžoval. Překvapivě jsem rozuměl i bez nich, ale někomu to může dělat problém. (03.12.2021)