Cesta

Po zhlédnutí filmu se opravdu musím divit zdejšímu hodnocení,které filmu uděluje jenom 55%.Chápu,že ne každému se film líbil,ale zaslouží si alespoň tu šedesátku a víc.Film se odehrává v Austrálii deset let po nějakém společenském kolapsu.Guy Pearce býval farmářem,ale podle jeho vystupování ve filmu musel být opravdu tvrdým a nekompromisním farmářem.Ukradou mu zde jeho auto,což se mu vůbec nelíbí.Celý film je vlastně o hledání ztraceného auta a jedné věci uvnitř,kterou tu nebudu více rozvádět.Poté zde figuruje Robert Pattinson,který zde zahrál asi nejlépe v kariéře.Takový výkon bych zrovna od něj nečekal.Konec docela smutný.Hodnocení:70% (19.07.2015)

Ak sa chcete stať súčasťou Bohom zabudnutej austrálskej pustatiny, tak si nájdite čas a pozrite sa na tento snímok. V opačnom prípade hrozí, že budete zívať nudou. Ten film je skúpy na slová a ani hudba v ňom nehrá prím. Je surový a surový ako tunajší život sám a skutočnosť, že si svoju rodinu nevyberáme len potvrdí. Reálne postavenie charakterov postáv zvýrazňuje drsnú realitu stavu veci na všetkých možných úrovniach. Guy Pierce jednoznačne najlepším hercom tohto snímku, Robert Pattinson už je na tom horšie. Keby bol kvalitnejší scenár a väčšie vysvetlenie apokalyptického príbehu s lepším filmovým štábom, mohol tento film dopadnúť o niečo lepšie. Je to film na premýšľanie a o predstavivosti diváka a tak patrí medzi snímky, ktoré nie sú pre každého. (05.11.2019)

║Rozpočet $12miliónov║Tržby USA $1,114,423║Tržby Celosvetovo $2,504,000▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $266,420 //počet predaných kusov ?║ Tržby za predaj DVD v USA $98,499 //počet predaných kusov ?║ dejovo mimózne do stratena, hľadať tu zmyselnosť asi dosť ťažko /40%/ (16.09.2015)

Symbolické hořké postapo o ne dost dobrém člověku v ještě pořád ne dost do mrtě zničeném a zkaženém světě, kde už sice nejde nic zachránit, ale hlavně lidsky a mezilidsky toho v tom houstnoucím napětí pořád ještě jde dost zkazit, jak se hlavní hrdina ke své lítosti ze zakoušeného zmaru znovu a znovu přesvědčuje na každém nezvládnutém, neuspokojivém zastavení své cesty – aniž by ho kumulující se prožitky měly sílu pohnout, aby se vzchopil a změnil to. *** Sledujeme prototyp ne dost odvážně milujícího člověka, sebou se zaobírajícího zbabělce, jehož trpná cesta má podobu sledu prchavých promarněných setkání, z nichž – kdyby překonal vypěstovanou sebestřednou nedůvěru a přinutil se přesáhnout, sám se o cosi zasadit, nenechat nic, aby se to zvrtlo, vložit důvěru – by pořád ještě mohlo povstat něco dobrého, pevného, něco, co by stálo za to sledovat, chránit a rozvíjet až do posledního dechu. Ale k tomu nedojde, muž každou příležitost raději zničí, nebo nechá zničit, neinvestuje se. Jak pokračuje osaměle dál, v těch vypjatých okamžicích, kdy se ho užuž dotýká lidství, se na ztvrdlý povrch dere ne dost potlačované utrpení a stesk, aniž by však něco měnily. *** Přesto je v něm pořád dost síly pokračovat, jež ho přese všechno selhávání a zklamávání nutí pokračovat, k něčemu směřuje, něčemu ta jednotlivá setkání a všechny ty možnosti projevit se lidsky, obětovává. *** Rozuzlení v závěru jeho cesty však už jen odhalí, že její utkvělý cíl byl stejně mrtvý a prázdný jako jeho rezignovaná duše. *** Film o upřednostňování vlastních bolístek před solidaritou s druhými, o neschopnosti soucítit, toužit a přesáhnout, vypráví o světě beznaděje. *** Osciluje to k pěti čistým, ale lidsky se to ve mně bouří je takové vizi světa dohasínajícího v důsledku ničivého, slabošsky rezignovaného lidství udělit. Ačkoli vím, že se tu vypráví o vizi, k níž dnešní většinová společnost valem směřuje, jsem z těch, kteří se až do konce svých dnů nespokojí s ničím, co není dost, a budou se napřahovat se k druhým, aby jim nabídli úlevu a založili vzájemnou důvěru, bolest nebolest. Takže za čtyři, s respektem. *** Soundtrack složený z drásavých zvuků stojí za zvláštní pozornost. *~ (27.01.2020)

Sonda do destrukce současné společnosti směrem k zatracení se dá pojmout různě. Možná jako alarm před posledním osudovým krokem k cestě odkud není návratu, možná jako zrcadlo již existující reality nebo úplně jinak. O mnohoznačnosti výkladu této vize autora kam spěje aktuálně svět, jehož zvrácenost dotváří podstata lidské povahy, svědčí ostatně dostatečně jasně závěr, jež svítí v barevném sledu bílé-červené-černé. Což o to, přemýšlení je pěkná věc, ale já ho mám ráda na chutném a invenčně ozdobeném talíři, což v tomto případě rozhodně podáno nebylo. Dvěmi zářícími * oceňuji hluboké procítěné herectví obou hlavních hrdinů. O tom povětšinou nezávislé filmy jsou a obvykle ze stejného důvodu bývají (pod)ceněny. (08.09.2014)