Reklama

Reklama

Epizody(12)

Obsahy(1)

Dvanáctidílný seriál o principech a podmínkách tvorby v různých oblastech československé kinematografie v období tzv. normalizace (1969–1989) vám v prvním dílu připomene proměnu společenského a politického systému po příchodu okupačních vojsk v srpnu 1968. Jak souviselo natáčení snímku „Spalovač mrtvol“ se srpnovými dny nebo pohřbem Jana Palacha? A jak se husákovské vedení a filmoví konsolidátoři vyrovnali s kulminující érou Zlatých šedesátých? Jaká zkouška filmaře čekala při tzv. prověrkách? Vedoucí posty všech sfér kinematografie obsazují noví lidé. Jak filmaři reagovali? Kdo se přizpůsobil, kdo se vzepřel a kdo prokličkoval? Které filmy putovaly do temnoty trezoru a kterým byla naopak zcela uvolněna cesta do kin? Proč je dodnes považovaný za jeden z nejhorších československých filmů snímek „Hroch“? Nejen o tom bude první část cyklu Těžká léta československého filmu, kterou vás provede herec Tomáš Hanák. Jeho hostem ve studiu bude filmový historik Jan Bernard.
V druhé části se zaměříme na proměnu barrandovské dramaturgie a s ní související zpolitizování dramatické celovečerní tvorby. Jaké hrdiny filmů produkovali novou garniturou hýčkaní autoři? Kolikrát se na plátnech kin objevil Klement Gottwald a proč československý film přejímal poetiku i tendenčnost kinematografie 50. let? Z jakého důvodu musel Václav Vorlíček odložit scénář filmu „Což takhle dát si špenát?“ a natočil komedii „Bouřlivé víno“? Jak vzniklo volné pokračování trezorového filmu „Všichni dobří rodáci“? Proč měl Jan Kraus pocit, že odmítnout roli pohraničníka by mohlo mít zcela fatální důsledky? Druhou částí cyklu Těžká léta československého filmu vás provede herec Tomáš Hanák a jeho hostem ve studiu bude filmový lektor Aleš Říman. (Česká televize)

(více)

Recenze (36)

krokodlak 

všechny recenze uživatele

Jde o cenný vhled do zákulisí normalizační kinematografie se spoustou ukázek z nepříliš známých filmů. Bohužel se tu někdy projevuje jednostranný antikomunistický pohled (opomíjení cenzury na Západě apod.) a erudice jednotlivých hostů ve studiu je dost proměnlivá. Problematické je i přejímání Menzelovy teze o vzpouře neschopných, neboť Kachlík, Balík, Sequens a spol. byli velmi dobří režiséři, kteří akorát vycítili příležitost a začali ovládat normalizovanou kinematografii, s čímž souvisela tendenčnost jejich děl. Navíc poté, co jsme s touto Menzelovou myšlenku seznámeni, jako ukázka Menzelova umu je použit úryvek z Konce starých časů, což je podle mne zrovna projev Menzelovy neschopnosti tuto knihu adekvátně adaptovat, takže celý konstrukt je nechtěně komický. Hanák občas trochu tlačí na pilu ve snaze o humor, nicméně se mu celkem daří budovat vlídnou atmosféru ve studiu. ()

Flakotaso

všechny recenze uživatele

Což o to, zajímavé informace se člověk doví, ale forma pořadu je poněkud hodně odfláklá. Výpovědi jednotlivých osob jsou pouštěny hned za sebou, žádná mezera není ani mezi řečí hosta ve studiu a předtočenou řečí s pamětníky - působí to nakonec hrozně neuspořádaně a zmatečně. Navíc u některých ukázek vůbec není jasné, jak souvisí s probíraným tématem (dnes například asi tři wtf ukázky ze Suchého Nevěsty). K tomu Hanák, proti kterému nic nemám, ale tady na každou větu z úst hosta hledí jako zjara. Dělat takové pořady je určitě věc záslužná a dobrá, ale je škoda, že si s tím nikdo nedá pořádnou práci. Přitom v tom není žádná věda, stačilo by doladit (i když spíš překopat) základní věci. ()

Reklama

redfoxik 

všechny recenze uživatele

Ideologická obrana současného marasmu českého filmu, která zcela účelově vybírá z normalizační éry jen to špatné (filmy, tvůrce, osobnosti). Doba byla zkrátka špatná, tak musel být takový i film. Dobré a kvalitní filmy jsou vyslověně ubíjeny předváděním nepovedených filmů s jediným cílem diskreditovat dobu normalizace. Filmy Oldřicha Lipského, Karla Kachyni, Jiřího Svobody, Martina Hollého, Jaroslava Soukupa jsou opomíjeny. Neusiluje se o vyvážený pohled na zobrazované téma. Málo nepředpojatých a informovaných hostů, mezi nimiž byli výjimkou pánové Lukeš a Bartošek. Pokud pan Bregant hovoří o nízké řemeslné úrovni normalizačních filmů, tak co máme tedy k dispozici dnes? Většinou malý hezký český film, řemeslně a herecky toporný bez invence. ()

Fifer 

všechny recenze uživatele

Hanakův herecký projev je specifický, takže jedni ho budou milovat, jiní vždy zatracovat. Předně si uvědomte, že mnoho starších herců by tenhle pořad vlastně ani nemohlo uvádět, protože kdokoliv hrál ve filmu za normalizace, ten se "ušpinil". Hanák si nehraje na svatého,ačkoliv si myslím, že on sám se nemá vůbec za co stydět. Divadlo Sklep patřilo jednoznačně do antikomunistického proudu. Pražská 5 byla jedním z nejodvážnějších filmů, kde se socialismus kritizoval naprosto přímo, bez jakýchkoli jinotajů. Hanák sám v žádné agitce nehrál. Tenhle seriál je strašně důležitý, ukazuje nám studii charakterů. Ukazuje nám, jak se lidi lámali a jak si mnozí nedovedou přiznat své chyby ani po letech. Příjemně mě překvapil Lábus, který se nijak nevytáčel. Tradičně mě naštval Schmidt, který se ve všech dokumentech snaží doslova ztotožňovat s Juráčkem. Přitom Juráček nemohl dělat nic a Schmidt samozřejmě s okupací souhlasil a mohl točit dál. Ale jestli mě někdo vyloženě nasral, pak je to Kraus. Ten si vážně nevidí do huby. Jak víme, dnes vystupuje jako zuřivý antikomunista a já sám jsem o jeho herecké minulosti neměl potuchy. Tak odporný alibismus, nejprve tam kritizuje režiséry posluhující režimu, a pak v šoku zjišťuju, že sám hrával v kdejaké agitce nejhrubšího zrna. A jeho výmluva? Já jsem jenom herec, já hraju co mi dají. A co režisér, pane Krausi, ten přece taky jen režíroval, co mu dali z vedení? Brrrr, je mi z toho člověka úplně špatně. No jo, nejlepší antikomunisti jsou ti, kteří se probudili až v listopadu 89. P.s: Jsem moc rád, že v dokumentu zmíní i tu komunistickou verzi Rodáků(režie Kachlík), na kterou všichni při nekrolozích R.Brzobohatého tak nějak "zapomněli". Nemám rád, když se účelově zapomíná. ()

BoredSeal 

všechny recenze uživatele

(1-5. díl) Slibné téma, tragické zpracování. Narozdíl od vynikající dokumentární sérii o šedesátých a solidní o porevolučních letech je bohužel tohle naprostá tragédie. V každém díle je "odborník" na určené téma, kterého vyzpovídává nesnesitelný komediant Hanák, do toho se stříhají ukázky z filmů a střípky rozhovorů většinou s mnohem zajímavějšími lidmi než pozvaní hosté, přítomnost Blažejovského byla trestuhodně nevyužita. Ubíjející je styl divně sestříhané pseudotalkshow s fotkami umělců v pozadí, kdy Hanák šaškuje na hosta a snaží se ho pobavit, zatímco jakoby nezvaný divák udiveně zírá. V každém díle se objevují zajímavé historky a informace (většinou od pamětníků než hostů), stejně ale převažuje dojem, že jde spíš o jakousi misi nejen proti chvályhodně připomínaným hrůzám typu Hroch a plíživé skryté manipulaci, ale spíš proti všem filmům z normalizačních i perestrojkových let a kárání diváků, že se jim ještě pořád líbí filmy od Vorlíčka nebo Lipského, případně o příležitost některých lidí se předvádět. Ať už je to Jiří Purš, který si v podstatě na kameru dělá alibi a kecá, k čemuž nikdo nic nedodává nebo počestný Lábus, který nám sdělí, že hrál před revolucí kromě samých sraček snad jen v pěti kvalitních filmech (a člověk počítá, v kolika neskutečných sračkách po revoluci vzal dobrovolně roli), pachuť z podivného poslání místo kvalitní pitvy se šíří. Snad se to časem zlepší. ()

Galerie (17)

Reklama

Reklama